Leonardo Teca přišel z Angoly studovat průmyslovku, ale stal se evangelickým pastorem. Lidé ho chtějí na svatby
Když navštívíte faru Českobratrské církve evangelické v Kladně nedaleko Prahy, překvapí vás, že otevře farář tmavé pleti Leonardo Teca. Když na vás promluví, jste překvapeni ještě víc, protože mluví výborně česky! Jak se sem z Angoly dostal, a proč se rozhodl v Česku zůstat?
Když bylo Leonardu Tecovi 15 let (dnes je mu 50), právě dokončil základní školu v rodné Angole. Ještě před pádem komunismu odsud posílali studenty do socialistických zemí převážně ve východní Evropě, aby se naučili řemeslům, která by pak využili k podpoře místní ekonomiky. Na otázku, jestli bylo těžké se do takového programu dostat, se Leonardo Teca jen usmívá.
"Nebylo to vůbec těžké. Jde o to, že jsem se sem nedostal dobrovolně. Prostě jsem dostal příkaz jít studovat, a musel jsem ho splnit. Absolutně to nebylo o tom, že bych si podal přihlášku nebo si něco vybral. Takže jsem se tu v patnácti letech ocitl sám, bez rodiny. Samozřejmě jsem měl spolužáky z Angoly a dalších zemí, které v tomto směru spolupracovaly s východoevropskými zeměmi."
Angolská vláda budoucímu faráři nevybrala duchovní povolání, ale průmyslovou školu v Pelhřimově se zaměřením na strojírenství. Po studiích se měl vrátit domů, ale Leonardo Teca se rozhodl jinak.
"Ano, původní plán byl vrátit se domů, a pomáhat s rozvojem ekonomiky. Mezitím padl komunistický systém a já jsem dostal příležitost dělat něco, co jsem si sám vybral. Rozhodl jsem se nastoupit na Teologickou fakultu Univerzity Karlovy, což naše angolské marxisty neuvěřitelně rozzlobilo. Samozřejmě měli nátlakové prostředky, ale přesto jsem zde zůstal a pokračoval ve studiu."
Angolané začali v Pelhřimově navštěvovat evangelickou farnost
Koncem 90. let musel Leonardo Teca na čas přerušit kontakt se svou rodinou, aby se s ní angolské úřady nemohly spojit. Jak se ale stalo, že se rozhodl stát křesťanským knězem?
Faktem je, že tento nyní evangelický pastor pochází z křesťanské rodiny a jeho otec byl baptistickým kazatelem. Podle Leonarda Tecy je křest v Angole mnohem rozšířenější než v České republice. Když chtěl se svými věřícími přáteli ještě v Pelhřimově najít kostel, který by mohli navštěvovat, ukázalo se, že nikde v okolí žádný baptistický kostel není. Byla tu však evangelická farnost, kterou mladí Angolané začali navštěvovat.
"Byl tam skvělý, velmi otevřený farář a obecně všichni lidé ve farnosti byli velmi vstřícní. My jsme jim zase zpestřili bohoslužby našimi písněmi. Tak jsem se postupně stal evangelíkem. Pak jsem se přihlásil na teologii a farnost mi dala doporučení. Když jsem tam nastupoval, měl jsem různé představy o tom, co budu dělat, až dostuduji.
Jedním z hlavních impulsů, proč jsem se rozhodl stát se farářem, bylo právě to, že se mi neuvěřitelně líbila práce našeho pelhřimovského faráře. Způsob, jakým komunikoval s lidmi, jak se k nám choval, jak nás propojoval díky práci ve farnosti. To vše mi velmi imponovalo a chtěl jsem to také zkusit. Kromě toho jsem opravdu chtěl v životě dělat něco, co bych si vybral sám, ne na příkaz angolské vlády. A protože jsem věděl, že je tenhle krok rozzlobí, také proto jsem to udělal. Naštvalo je to, ale časem se situace víceméně uklidnila."
Líbí se mi, že jsou Češi zvídaví
Pastor Leonardo Teca se rozhodl zůstat v České republice. Přestože se Česko nachází v samém středu Evropy, jsou Češi jsou vůči cizincům poměrně uzavřeným národem. Mnozí se dokonce přiklánějí k názoru, že občas trpí xenofobií. Jaké jsou v tomto ohledu zkušenosti černošského pastora?
"Mám různé zkušenosti, ale jsem pozitivní člověk, snažím se všímat si dobrých věcí a ignorovat negativní věci, které mi mohou ublížit. Mám svůj vlastní pohled na českou společnost. Nelze si ovšem nevšimnout, že v poslední době dochází k určité radikalizaci názorů a pohledů na cizince. Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že česká společnost je naopak velmi otevřená.
Líbí se mi, že Češi jsou zvídaví. Považuji za velmi důležité, že máme společný jazyk, že s nimi mohu mluvit jejich jazykem. Mohu jim odpovědět na jejich otázky, když se na něco ptají, nebo mi naopak mohou říct, proč si to myslí, odkud mají nějaké předsudky, že je to tak učili a podobně. Baví mě bořit jejich stereotypy. Rozhovor je vždy příležitostí, jak jim věci trochu přiblížit a poskytnout jim informace o něčem, co vidí jinak. Ale možná se jen pohybuji v určitém společenském kruhu. Samozřejmě sleduji místní politiku a vidím, že jsou lidé, kteří rozdmýchávají xenofobní nálady, které by jinak byly v latentním stavu."
Když lidé vidí něco nového, neznámého, může to v nich zpravidla vyvolat pochybnosti a nedůvěru. Musel jste jako pastor někdy něco takového ze strany sboru řešit?
"Nic takového jsem opravdu nezaznamenal. Naopak, někdy mám pocit, že v některých případech lidé přicházejí jen proto, aby si vyslechli můj názor. Třeba proto, že předpokládají nějaký alternativní názor. Například mohu říci, že patřím mezi faráře, kteří jsou nejčastěji oslovováni k provádění svatebních obřadů. Zdá se mi, že každý pastor může být obdařen nějakou výjimečností. Každý máme jiný přístup a priority. Každý může být v něčem nadaný více a v něčem méně. Myslím, že každý pastor může mít něco, co lidi přitahuje."
Českou povahu poznával v malé vesnici na Vysočině
Farář Leonardo Teca řekl, že než začal sloužit ve větších farnostech, záměrně si vybral malou farnost ve vesnici na Vysočině. Podle jeho slov právě tam mohl poznat českou povahu a skutečně se seznámit s kulturou. Je na české povaze něco, co je pro něj stále těžké přijmout?
"V poslední době mě strašně znechucují dezinformace, to, že lidé věří věcem, které mi připadají neuvěřitelné. Nejenže jim sami věří, ale šíří je dál a nechápou ty, kteří jim nevěří. Něčeho podobného se pak chytají populisté, kteří tento názor v lidech podporují. A vědí, že tyto informace a názory jsou nepravdivé, ale získávají na tom body. Pak jsou tu nejrůznější pseudoexperti, kteří také oblbují lidi. V poslední době se mi to všechno nelíbí."
Ve volném čase se Leonardo Teca rád vydává na dlouhé procházky, při kterých, jak přiznává, nejen provětrá hlavu, ale také dostává dobré nápady.
"Moje poselství mě naplňuje. Jsem obklopen kolegy faráři a farnicemi, se kterými sdílíme názory na společnost a kulturu. Kromě toho mám mnoho přátel ze světského prostředí. To všechno mi dává oporu a naději, že tento svět má smysl."
