Žádná babka kořenářka, ale vědecký výzkum. Mendelova univerzita zkoumá historii léčivých rostlin
Když se řekne bylinky a koření, mnozí si představí pohádkovou babku kořenářku, která se za úplňku nebo za rozbřesku vydává na sběr bylin. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity teď zkoumají historii sběru, pěstování i zpracování léčivých bylin na našem na území.
Analyzují historické prameny a porovnávají je se současnými poznatky. Znalost vlastností a účinků rostlin i jejich používání je v lidovém léčitelství nedílnou součástí kulturního dědictví českého národa, postupně se ale vytrácí.
Jak uvedla Jarmila Neugebauerová z Ústavu zelinářství a květinářství, odborníci za sebou mají první rok z pětiletého projektu. Výstupem mají být kromě jiného výstavy i metodiky ohledně zakládání záhonů s léčivými rostlinami nebo jejich uchovávání. Vědci zkouší i nové postupy, rostliny třeba zalévají do pryskyřice. Pro poznatky míří do archivů a muzeí.
"Studujeme různé herbáře, různé dokumenty z muzeí. Když se probíráme herbáři, zjišťujeme, jaké rostliny sbírali. A tím naším hlavním zájmem jsou dva herbáře. Jeden je z poloviny 18. století, to je herbář Norberta Boccia, a tzv. Broumovský herbář. Takže zkoumáme rostliny, které v té době, třeba ještě dříve než v půlce 18. století, byly používány jako léčivé rostliny."
Znalosti pamětníků se postupně vytrácejí
Jak dodala Jarmila Neugebauerová, tradice lidových léčitelů má na území Česka bohatou historii, ale odborné zpracování tohoto tématu zatím nikdo neprovedl. Problematika léčivých rostlin je částečně uchovaná v archivech muzeí, knihoven, vzdělávacích institucí, v odborné literatuře, místních kronikách i beletrii. Stále ještě zůstává i ve vzpomínkách žijících pamětníků. Tyto tradiční znalosti se ale postupně vytrácejí.
"My se snažíme léčivé rostliny, které se používají dnes, upravit takovým způsobem, aby byly co nejblíže té rostlině čerstvé, svěží. Takže zkoušíme různé postupy preparace, sušení a podobně."
Kdy se začaly na českém území pěstovat léčivé byliny?
"Léčivé rostliny se u nás začaly pěstovat s příchodem mnišských řádů, přibližně od 10. století. A jak byly zakládány klášterní zahrady, kde mniši pracovali a věnovali se také vědě, lékařství, písmu a podobně, tak protože mnohé řády léčily pacienty, tak k tomu mniši potřebovali ty léčivé rostliny."
Ochutnat můžete i jedlé květy
Jste sami sobě pokusnými králíky, že třeba zkoušíte nějakou léčivku i na sobě?
"Nejsme farmaceuti, ani lékaři. Já pracuji na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity. Zabývám se léčivými rostlinami, ale také jedlými květy. A těch jsem ochutnala desítky. Takže jako jedlé květy ano, ale jako léčivé rostliny ne."
Která je nejběžnější jedlá květina, kterou můžeme najít na zahrádce?
"Na zahradě je to denivka (Hemerocallis). Je úžasná, šťavnatá a vynikající. Je tam obrovská škála barev. Když se podíváme do volné přírody, tak jsou to různé druhy rodu alium, tedy česneku, takže můžete používat jedlé květy, třeba i květy česneku medvědího a podobně. A v tomto období kvete česnáček, takže další úžasný jedlý květ."
