Hmyz k nastěhování nikdo nutit nemusí. Hmyzí hotely nabízí dutiny, kterých je v přírodě málo
Roztomilé malé domečky s různými dutinkami a výplněmi jsou dnes k vidění na různých místech. V parcích, zahradách, nebo třeba u hřišť. Takzvané hmyzí hotely mají poskytnout skrýš různým broukům. Kdy a kde se stavěly první hmyzí hotely? Jak hmyz pozná, že se má nastěhovat? A snesou se v něm různé druhy?
Na to odpoví autor knihy Domky pro včely a užitečný hmyz Petr Bohusch z Univerzity Hradec Králové.
"To byla taková výzva. Já totiž kromě toho, že funguji jako pedagog a vědecký pracovník na vysoké škole, tak hodně rád popularizuji, dělám různé přednášky, workshopy a takové akce pro lidi, které zajímají včely a hmyz. Bylo období, kdy veškeré dotazy na těchto akcích směřovaly na hmyzí hotely. Pořád se mě na to všichni ptali a já jsem si kal tak já snad o tom něco napíšu."
A také napsal. Z čeho je nejlepší vyrábět hmyzí hotely? Neuchytily se plasty, ale naopak přírodní materiály, jako je třeba neopracované dřevo, může mít vyvrtané díry, nebo třeba bambus či suché rákosí.
První hmyzí hotely vznikaly v USA v 60. letech 20. století
Kdy začaly vznikat první hmyzí hotely?
"Původně ty hmyzí hotely vznikly z tzv. hmyzích bloků. To jsou prkénka s drážkami, která se naskládají na sebe a ono to vytvoří dutiny, ve kterých mohou hnízdit některé druhy samotářských včel. Začalo se to používat ve Spojených státech někdy v 60. letech 20. století pro chov některých druhů včel, které pomáhají opylovat. Jsou to opylovači specializovaní třeba na vojtěšku nebo na ovocné stromy. Pak se to začalo šířit i po světě. U nás se to zatím moc nevyužívá, ale třeba v jižní Evropě, ve Španělsku se to využívá poměrně hodně právě na chov včel, které opylují ovocné stromy. Postupem času zřejmě někdo zjistil, že se to nemusí používat jenom v sadech nebo u polí, ale že by to mohlo mít význam i třeba jako hobby věc u domečku na zahradě, a tak to lidi začali trošku měnit."
Kromě samotářských včel se v domečku mohou zabydlet i další druhy hmyzu. Třeba slunéčka, ploštice, škvoři, zlatoočky, housenky či pavouci. Hmyzí hotel je v podstatě taková malá zoologická zahrada.
Ke stěhování nikdo hmyz nutit nemusí
Ale jak hmyz pochopí, že se může do hotelu nastěhovat?
"Ono záleží na umístění hmyzího hotelu. Třeba jeden obchodní řetězec u nás umísťoval hmyzí hotely přímo na parkoviště u svých hypermarketů, tak samozřejmě na takových místech je hmyzu málo, a ty hmyzí hotely jsou poměrně prázdné. Ale stačí, když je to třeba park nebo zahrádka rodinného domu nebo samozřejmě někde v přírodě, tak tam žije velké množství hmyzu, který potenciálně může v tom hmyzím hotelu bydlet. Hmyz má většinou nedostatek hnízdních příležitostí. Ty jsou důležité a v dnešní krajině jich je málo. Takže pokud jim tam dáme hmyzí hotel, tak ho většinou poměrně rychle osídlí, protože těch přirozených dutin v přírodě moc nenajdou."
A co když se jednotlivé druhy nesnesou?
"To je stejné, jako když bydlí lidi v paneláku. Někdo nemá rád svoje sousedy, a někdo se naopak s nimi kamarádí. Probíhají tam samozřejmě různé třenice. Většina těch hnízdících druhů má své parazity, kteří u nich parazitují v hnízdech, takže se tam dostanou s nimi. A potom existují takové věci, že některé druhy třeba plení hnízda jiných, nebo to dělají i jedinci toho samého druhu, že tam hnízdí několik samotářských včel zednic a navzájem si ta hnízda ničí, kradou. Nebo tam zahnízdí včela zednice, o několik týdnů později se vylíhnou samotářské vosy jízlivky, které prostě vyplení hnízda zednic a začnou tam hnízdit samy. Ale většinou to není, že by se mezi sebou nesnášeli, ale je to takový boj o ty dutiny."
Petr Bohusch se několik let zabývá výzkumem hmyzích hotelů. Kolik jich v Česku máme?
"V současnosti probíhá sčítání hmyzích hotelů. A to pod záštitou České společnosti entomologické. Hmyzem roku 2024 jsou právě samotářské včely. Takže počítám, že pokud se veřejnost do této akce zapojí, a tato akce bude náležitě propagovaná, tak během krátké doby budeme mít povědomí o tom, kolik těch hmyzích hotelů na území naší země je."
