Šance, že najdete poklad, stále existuje. Na Kutnohorsku se možná ukrýval celý žold pro vojáky

Z ornice čerstvě vyzvednuté stříbrné mince – denáry českých knížat z přelomu 11. a 12. století

Bylo to jako jackpot. Více než 2000 středověkých denárů se skrývalo na Kutnohorsku. Odborníci to považují za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Ve své době představovalo 2000 stříbrných mincí obrovskou částku.

Veškeré na ploše pole roztroušené mince byly po nalezení archeology geodeticky zaměřovány | Foto: Archeologický ústav AV ČR

Odborníci teď poklad zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost. Velký obnos ukryl kdosi v době nestabilní politické situace. O zhruba 900 let později ho při procházce objevila žena, která hned kontaktovala odborníky.

„Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popisuje archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV.

„Na své místo byl uložen zřejmě během první čtvrtiny 12. století, v době vnitropolitické nestability. V zemi tehdy panovaly spory mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec,“ přibližuje okolnosti uložení mincí do země.

Denáry nyní zpracovávají experti z Archeologického ústavu AV a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Mince pocházejí z ražby tří přemyslovských panovníků

Dosud největší raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku vůbec čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085-1107).

Archeologové z ARÚ AV ČR,  Praha,  opatrně začišťují zbytek nádoby,  ve které byl depot stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století původně uložen | Foto: Archeologický ústav AV ČR

„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Denáry byly vyrobené z mincovní slitiny, která kromě stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově i dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.

A co se dalo za takto staré mince koupit? „Bohužel, pro přelom 11.-12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský.

Vzhledem k častým bojům o pražský knížecí stolec opakovaně přes dnešní Kutnohorsko táhla vojska jednotlivých soupeřících knížat. Odborníci tak nevylučují ani možnost, že nalezený depot reprezentuje hotovost pro vyplacení žoldu nebo válečnou kořist.

V Mikulčicích probíhá výzkum už 70 let

Jak je vidět, možnost najít zajímavý poklad stále existuje. V Česku probíhají archeologické výzkumy na řadě lokalit. Například v jihomoravských Mikulčicích začaly už před sedmdesáti lety. Významné nálezy budou k vidění v nové budově brněnského Archeologického ústavu AV.

Areál Slovanského hradiště v Mikulčicích pro vědu i veřejnost objevil akademik Josef Poulík, který sem poprvé přijel na pozvání místního učitele Bedřicha Trnky 16. srpna 1954 a ještě téhož roku zahájil výzkum.

Nové objekty budou přístupné veřejnosti již tuto sezonu. Výstavní prostor tzv. Bílého domu návštěvníky seznámí jak s počátky archeologických výzkumů v Mikulčicích, tak se současným stavem poznání o Velké Moravě. Lidé se například na konci června seznámí s tím, jaké byly raně středověké kratochvíle.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: Středisko společných činností AV ČR , Archeologický ústav AV ČR , Brno
klíčové slovo:

Související

  • Archeologické objevy

    Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.