Romantický hrad Hněvín nad Mostem
Hrad s vysokou věží shlíží z výšky na Most a široké okolí. Jako nedaleký Házmburk. Jen není tak starý. Mostečtí nadšenci ho postavili před 1. světovou válkou. Jde o romantickou repliku hradu, který po staletí patřil k hraničním pevnostem České koruny.
Spolek přátel Zámecké hory, který koncem devatenáctého století založili mostečtí Němci, si dal za cíl obnovit na místě starých pobořených základů původní hradní areál.
Pohnutá historie Hněvína
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1248. V té době patřil mocnému rodu Hrabišiců. Mladý a neposlušný následník trůnu, pozdější král Přemysl Otakar II. během vzpoury proti svému otci Václavovi I. hrad věrný králi neúspěšné obléhal. Ve 13. století ho Václav II. zastavil Braniborům. V listině z roku 1331 se poprvé zmiňuje i jeho název Landeswarte neboli Zemská stráž, který odkazoval na jeho úlohu strážce hranic království. Teprve v roce 1406 za vlády Václava IV. se hrad i s městem vrátily po zaplacení odstupného České koruně. Husité se pevnému hradu na vysokém kopci raději vyhýbali, a tak ho král Zikmund mohl výhodně podstoupit míšeňskému markraběti. Až později jej získal zpátky Jiří z Poděbrad. Po krátkém držení v majetku Lobkoviců zkonfiskoval Hněvín císař Rudolf II. a obratem ho prodal královskému městu Most. Za hrad s rozsáhlým panstvím, které čítalo desítky obcí, mlýny, pivovar a lesy dostal skoro sedmdesát tisíc kop míšeňských grošů. Navíc město muselo na vlastní náklady vydržovat na hradě císařskou posádku. To platilo i za třicetileté války. Několikrát se pokusili hrad dobýt Švédové. Když nedobyli hrad, vyřádili se ve městě a okolí. Až ke konci války v roce 1646 Hněvín obsadili pod velením generála Wrangela a drželi ho i po uzavření vestfálského míru až do října 1649. Po opakovaných tragických událostech posledních válečných let požádali mostečtí měšťané Ferdinanda III. aby hrad nad městem, který přitahoval nepřátelská vojska, mohli zbořit. Císař jim vyhověl, a tak krátce po válce hrad zbourali a stavební materiál použili na opravu svého poničeného města. Následující dvě století zůstal vrchol Zámecké hory pustý.
Kletba magistra Kellyho
Příběh dobrodruha a šarlatána, rodáka z anglického Worcesteru, je v českých zemích dobře znám, minimálně z filmu Císařův pekař. Na rozdíl od filmového děje nikdy přízeň Rudolfa II. nezískal. Před potupným návratem do Anglie ho zachránil rožmberský vladař Vilém, u kterého byl řadu let na zámku v Třeboni. Když v roce 1591 v Praze zabil v souboji dvorního úředníka Hunklera, skončil v těžkém žaláři na Křivoklátě. Po třech letech se pokusil o útěk a při pádu z hradeb si zlomil nohu, kterou mu pak museli amputovat. Pak ho převezli na Hněvín, kde se mu vedlo už lépe. Edward Kelley tu směl experimentovat, dělat pokusy, a dokonce tady sepsal i pojednání o kameni mudrců, které dedikoval císaři. V létě roku 1597 se pokusil znovu o útěk. Když se spouštěl do hradního příkopu, zase se přetrhlo lano a Kelly si pádem zlomil druhou nohu. Teprve až toto opakované neštěstí panovníka obměkčilo. Udělil mu milost a vrátil mu některé zabavené statky. Kelly zůstal na Hněvíně, léčil si svá zranění a údajně trpěl velkými bolestmi. V té době v něm prý uzrálo rozhodnutí, že nebude žít jako mrzák. 1. listopadu 1597 vypil jed a záhy skonal. Říká se, že před smrtí proklel mostecký hrad i město Most, aby zmizely z povrchu zemského za všechna příkoří, kterých se mu zde dostalo. Obojí se naplnilo. Mostečtí měšťané po třicetileté válce Hněvín skutečně zbořili a o čtyři století později bylo zničeno i město. Před šedesáti lety, na jaře roku 1964, československá vláda svým usnesením č. 180/1964 o likvidaci historického Mostu z důvodu postupující těžby uhlí naplnila i druhou část kletby Edwarda Kellyho.
Blýskání na lepší časy
Dlouhá desetiletí to ale na lepší časy nevypadalo. Za druhé světové války měli Němci na Hněvíně flak, jednotku protiletecké obrany. Němce pak na pár let vystřídala československá armáda. Následující roky hrad chátral, v roce 1959 byl na věži umístěn televizní vysílač pro Mostecko. To stále nebyl hrad přístupný veřejnosti, protože hrozilo zřícení jeho zdí. V roce 1967 se začalo s rekonstrukcí, která skončila po třech letech. Provozovatelem areálu se stal OPBH Most.
Hrad Hněvín a pod ním ležící rezidenční čtvrť Zahražany zůstaly jako jediné části původního Mostu, kterých se nedotkla demolice starého města. Po roce 1989 získalo město Most Hněvín v restituci jako historický majetek a v letech 2000-2001 provedlo nákladnou obnovu celého areálu. Opravily se střechy, vybudovaly nové přípojky inženýrských sítí, nádvoří dostalo nové dláždění a hrad byl na noc osvětlen. Na Hněvíně stále funguje hvězdárna, hrad slouží jako hotel a restaurace, z vysoké věže je překrásný panoramatický výhled na město a okolí s novým jezerem, Krušné hory a České středohoří. Každý rok se tady v červnu koná Den magistra Kellyho. Hněvín si zahrál v populárním seriálu Most! jako cíl křížové cesty. Od příštího roku budou po rekonstrukci znovu otevřené hradní restaurace a alchymistická dílna. Jen se připravte na to, že je to pěkně do kopce.
