Moje Antonie a Češi v Nebrasce
Román Willy Catherové Moje Antonie je americkou klasikou. Přestože pojednává o českých přistěhovalcích v Nebrasce, v Česku je prakticky neznámý. Je to škoda.
Román o životě našich krajanů v Americe zná v Česku málokdo. Americká spisovatelka irského původu Willa Catherová prožila mládí mezi evropskými přistěhovalci v Nebrasce a sblížila se s rodinami se skandinávskými a českými kořeny. V knize „ Moje Antonie“ zvolila metodu nepřímého vyprávění. Události se tu promítají očima mladého Američana, který vzpomíná na svoje dětství, na první setkání s malým českým děvčátkem Antonií a na těžký a primitivní způsob života její rodiny. Líčí životní osudy této hrdinky, která přes svoji zdánlivou neúspěšnost, chudobu a zklamání žije život plný a bohatý a nakonec šťastný v kruhu početné rodiny.
Román je oslavou české ženy, která projevuje vášnivou lásku k životu, houževnatost, dobrotu, důvěřivost a citlivé srdce.
Czechast s Evelyn Fundovou
Prostředí české komunity zná důvěrně Dr. Evelyn Fundová, emeritní profesorka Státní univerzity v Utahu. A právě s ní se v Czechastu ponoříme do jedinečného průsečíku českého dědictví a americké literatury a prozkoumáme pouta, která vytváří migrace, identita a průkopnický duch.
"Z otcovy strany jsem potomkem lidí, kteří přišli na počátku 20. století. Můj dědeček přicestoval do Ameriky v roce 1907, moje babička o několik let později. O něco později se přestěhovali do Minnesoty a nakonec do malé české komunity v jižním Idahu."
Naše hlavní téma se točí kolem kultovní americké spisovatelky Willy Catherové a jejího románu "Moje Antonie". Toto zásadní dílo přibližuje život českých přistěhovalců v Nebrasce na konci 19. století a živě vykresluje jejich boje, odolnost i nesmazatelné stopy, kterou zanechali v americké krajině.
"Věřila, že přistěhovalci jako Češi jsou pro Ameriku přínosem. Nešlo jen o to, že přišli do Ameriky a něco z ní získali, půdu nebo se stali prosperujícími. Šlo také o to, že Americe prospívali."
ČTĚTE TAKÉ
„Moje Antonie“ je víc než jen román, v jistém smyslu jde o historický dokument, který odráží naděje, sny a výzvy těch, kteří opustili svou vlast. Ačkoli je dnes v Česku bohužel prakticky neznámý, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej považoval za velmi významný a s Willou Catherovou si osobně dopisoval.
"Napsal jí první a pak si vyměnili celou řadu dopisů. Myslím, že si začali dopisovat v roce 1922 a psali si asi do roku před jeho smrtí v roce 1937."
Chcete-li se dozvědět víc, poslechněte si celý díl pořadu Czechast s Dr. Evelyn Fundovou v anglickém originále!
