Dvě třetiny dětí chodí do školy rády. Učitele stále více vyčerpává komunikace s rodiči
Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji škola nebaví děti z chudších rodin. Ukázal to výzkum Českého výboru UNICEF, který zpracovala agentura STEM/MARK.
Škola a výsledky, které v ní děti mají, ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří. Výzkumu se zúčastnilo 411 dětí od devíti do 17 let. Výzkum podle Jany Špolcové z agentury STEN/MARK ukazuje, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody.
"Ptáme se na to, co si děti myslí. Nemusí to být vždycky úplně odrazem reality, to ani není cílem, jde o to, jaké je jejich vnímání," řekla Špolcová. Podle ředitelky Českého výboru pro UNICEF Pavly Gomba je důležité, aby se věnovala pozornost tomu, že některé děti tvrdí, že mají se školou horší zkušenosti.
Ačkoliv většina dětí uvedla, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy. Z dětí z chudších rodin chodí ráda do školy necelá polovina, vyplynulo z průzkumu.
Když se ve škole nedaří, cítí se děti nešťastné
Na otázku "kdy se cítíš nešťastný" zvolila asi třetina dětí jako první odpověď to, když se jim nedaří ve škole. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou podle průzkumu děti ve věku 14 až 17 let, jedná se o 38 procent z nich. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.
Pro děti jsou důležité i vztahy ve škole, 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent ho považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu.
Téměř dvě třetiny dětí uvedly, že mají ve škole možnost beze strachu mluvit o svých problémech a potřebách s kamarády nebo s pedagogy. Učitelům důvěřuje úplně nebo docela 66 procent dětí. Po rodičích a lékařích je to čtvrtý člověk, ke kterému mají děti největší důvěru.
Komunikace s rodiči učitele vyčerpává
Učitele stále více vyčerpává komunikace s rodiči dětí, pro většinu z nich je náročnější než se studenty, vyplývá z výzkumu vědců Národního institutu SYRI. Učitelé si například stěžovali na nedostatek času na odpočinek během vyučovacího dne. Podle odborníků pedagogům také pomůže, když například pořádek na chodbách o přestávkách budou namísto nich řešit nepedagogičtí pracovníci.
Ke spouštění stresu přispívá i komunikace s rodiči. "Přestože se učitelé snažili rodičům porozumět, výsledky rozhovorů odhalily, že vztah mezi učitelem a rodičem se v posledních letech zhoršil, což vedlo ke zvýšeným nárokům na komunikaci. Někteří pedagogové vnímali nedostatek respektu ke své učitelské autoritě ze strany rodičů, kteří se snaží nadměrně zasahovat do jejich autonomie ve výuce," uvedl Petr Hlaďo z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Školní psycholožka Eliška Jandová považuje za velmi významný faktor to, že rodiče často přicházejí do školy jako zákazníci a pedagogický sbor na tento přístup vždy není úplně připravený.
"Zároveň se dokážu vžít do role učitelů, ke kterým přicházejí děti z různých rodinných prostředí, z různých zázemí, přibývá dětí s problémy s výukou i s výchovou. Práce učitelů se tak stává náročnější a oni zase naopak očekávají podporu rodiny," uvedla Jandová. Dodala, že když se dvě strany budou chtít domluvit, tak to půjde. Když si ale obě strany budou stát za svým, problémů bude přibývat.
