Od ledna ochrání železnice nový zabezpečovací systém. Připravuje se přestavba uzlu Česká Třebová
Na české železnici začíná i za pomoci evropských dotací proměna železničního uzlu v České Třebové. Na obří přeměnu má jít z evropských peněz přes sedm miliard korun. Železniční dopravci se také připravují na provoz pod novým zabezpečovačem.
Železniční uzel Česká Třebová prošel poslední větší rekonstrukcí v 50. letech minulého století. Správa železnic věří, že jeho přestavba začne ještě letos, napsal web Zdopravy. Jde o největší soutěž v historii Správy železnic. Modernizací projde nejen samotná stanice Česká Třebová, ale také na ni navazující úseky tratí.
Nově vybudovaná nebo zrekonstruovaná nástupiště budou mít celkovou délku 2,7 kilometru. Stavba potrvá do roku 2031.
Do ledna musí být proškoleno 4000 strojůdců
Železniční dopravci v Česku se také připravují na povinný provoz pod novým zabezpečovačem. Čas jim zbývá do konce roku. Jedná se o evropský zabezpečovač ETCS.
Na zhruba šesti stech kilometrech hlavních železničních tratí v Česku budou muset pod jeho dohledem vlaky jezdit od ledna příštího roku. Novou technologií se budou muset vybavit vozidla. Proškolit je třeba strojvůdce. Připraveno jich musí být v novém roce 4000, doplňuje Radek Šafránek z Drážního úřadu. "Což je náš odhad tak, aby byl plně pokryt provoz pod výhradním provozem ETCS."
Dopravci k provozu pod ETCS připravili přes 1300 železničních vozidel, od ledna jich bude potřeba 1500. Správa železnic teď vychytává problémy, které způsobily například přerušení spojení mezi tratí a vozidlem. Vlak pak reaguje zastavením a určitou dobu trvá, než se znovu rozjede, což může způsobit zpoždění. Správa železnic se teď snaží posílit signál tak, aby se spojení zlepšilo.
Ministr Kupka: Systém má zabránit těžkým nehodám
Systém ETCS má sjednotit odlišné zabezpečovací technologie v jednotlivých státech EU. Od ledna bude povinné pod dohledem ETCS jezdit na části hlavních tratí. Systém se bude v následujících letech dále rozšiřovat - povinný bude od roku 2026 a 2027 v úseku z Prahy do Českých Budějovic a z Prahy do Chebu. Od roku 2030 i na všech zbývajících tratích v Česku. To znamená 5200 kilometru tratí.
Systém má zásadně zvýšit bezpečnost vlaků a zabránit těžkým nehodám, říká ministr dopravy Martin Kupka z ODS.
"Znamená to výrazně vyšší zabezpečení české železnice na těch hlavních koridorových tratích, které odvádějí velký objem dopravy. Tady se pohybujeme kolem poloviny celkového přepravního výkonu na české železnici, a to budeme schopni zajistit s větší bezpečností než doposud."
Výstavba vysokorychlostních tratí má zpoždění
Na železnici však narůstá zpoždění výstavby vysokorychlostních tratí (VRT). Přípravu podle ministra Kupky prodlužuje komunikace se samosprávami. Stát v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb může zamezit neodůvodněným prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu. Územní řízení a rozhodnutí se tím z procesu vyřazuje.
Už byli informováni vlastníci pozemků, kterých se stavba VRT dotkne. V přípravě jsou předběžné archeologické výzkumy.
"Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali," uvedl Kupka.
Odhady na výstavbu sítě VRT se podle Kupky v roce 2017 pohybovaly v řádu stovek miliard korun, dnes by se náklady měly blížit bilionu korun.
