Návrat po více než sto letech. Do Národního parku Podyjí se vrátili vlci
V posledním desetiletí vlci postupně obsazují teritoria na území Česka. Poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka, byla donedávna Jižní Morava. Podle správy Národního parku Podyjí byl ale vlk v této lokalitě nyní opakovaně pozorován a nedávno se jeho výskyt potvrdil i v okolní volné krajině.
Vlci historicky obývali území celého Česka. Jenže kvůli intenzivnímu lovu, odlesňování krajiny a rozšiřování lidských sídel byli na přelomu 19. a 20. století vyhubeni. Posledních zhruba patnáct let ale dochází k postupnému přirozenému osidlování Česka vlky. A to díky jejich přirozené migraci z okolních států.
Česko se stává domovem tří vlčích populací, které se navzájem potkávají a přispívají k rozšiřování vlčího výskytu v krajině. Karpatská populace migruje ze Slovenska a Polska, středoevropská nížinná populace přichází z oblasti německé Lužice a německo-polského pohraničí, a vlci z Alp k nám zasahují zejména přes Bavorsko.
Výskyt vlků je nyní zaznamenáván v různých oblastech Česka, včetně jižní Moravy, která byla donedávna posledním regionem bez pravidelné přítomnosti této šelmy. Na Znojemsku a v Podyjí bylo v posledních několika letech zaznamenáno zhruba deset věrohodných pozorování vlků.
Nyní správa národního parku Podyjí informovala, že jednotliví jedinci byli v nedávné době spatřeni jak přímo na území parku, tak i v jeho okolní volné krajině. Podle správy parku jde o dobrou zprávu, protože vlci plní v české krajině důležitou ekologickou roli.
„Jako regulátoři populací divoce žijících kopytníků, například jelenů, srnců a divokých prasat. Přirozeným výběrem odstraňují především slabé, nemocné či staré jedince, čímž zlepšují celkový zdravotní stav populace kořisti,“ uvádí správa.
Ačkoli není pravděpodobné, že by se zde vytvořila trvalá smečka, možnost vzniku nelze podle odborníků úplně vyloučit. Zoologové předpokládají, že výskyt vlků bude v této oblasti čím dál častější. Přes rozsáhlé těžby v lesích v minulých letech zde totiž nacházejí dostatek úkrytů a mají dostatek potravy v podobě spárkaté zvěře.
„Vrcholoví predátoři v ekosystému tady chybí a jejich funkce je nezastupitelná. I když se ji snažíme suplovat, není to na takové úrovni, jako to udělá ten vlk přirozeně,“ řekl Českému rozhlasu Zdeněk Mačát ze správy parku.
Soužití s člověkem
Návrat vlků do české krajiny má podle zoologů významný ekologický dopad – přispívá k obnově biodiverzity a posiluje přírodní rovnováhu v českých ekosystémech. Přináší ale i otázky ohledně soužití s člověkem.
Přestože více než 90 procent potravy vlků tvoří hojně rozšířená a často přemnožená divoká zvěř, mohou ohrozit i hospodářská zvířata, pokud nejsou dostatečně chráněna. V oblastech s opakovaným potvrzením výskytu vlků mají chovatelé možnost čerpat dotace na ochranu svých zvířat. Kromě toho mohou získat náhradu za komplikace spojené s pastvou a stát celoplošně hradí škody způsobené vlky na zabitých či zraněných hospodářských zvířatech.
Pro snazší řešení případných konfliktů mezi vlky a zemědělskými aktivitami byl v roce 2020 zaveden Program péče o vlka obecného. Tento program, řízený Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, se soustředí na vzdělávání veřejnosti, prevenci škod na hospodářských zvířatech a podporu pro chovatele.
Správa parku také radí, co dělat v případě, že lidé na vlka ve volné přírodě narazí. „Setkání s vlkem v přírodě je velmi vzácné a vlci se obvykle vyhýbají kontaktu s lidmi. Pokud na vlka narazíte, zůstaňte klidní, pomalu se vzdalujte a nedělejte prudké pohyby, nechte mu únikový prostor. Kdyby se k vám přibližoval, vyplašíte ho hlasitým křikem a hlukem,“ doporučují odborníci.
