Podzemní voda jako štít proti klimatickým změnám. Čeští vědci zkoumali odolnost 350 jezer. Nejohroženější jsou přehrady

Vodní nádrž Bedřichov na řece Černá Nisa

Na tom, odkud přitéká voda do jezer, záleží. K tomuto závěru došli vědci, kteří analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi.

Jez na řece Jizeře | Foto: Magdalena Kašubová,  Radio Prague International

Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR.

Vodu v jezerech analyzovali mezi lety 2022 a 2024. Výsledky představili na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze. Jednalo se o nejvýznamnější geochemickou konferenci na světě, které se účastnilo přes 4000 odborníků z celého světa.

Nejohroženější jsou přehrady

Model vědců mimo jiné ukázal, že jezera v nížinách budou mít v roce 2050 problém - dosáhnou kritického poměru odpařování vůči přítoku, což může vést k nedostatku vody a zhoršení její kvality.

Vodní nádrž Fláje | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Vůbec nejohroženější jsou umělá jezera, jako jsou přehrady. Nížinná jezera totiž bývají mělká a méně napojená na zdroje podzemní vody. Navíc se mnohdy nacházejí v oblastech s intenzivním zemědělstvím, do vody se tak dostanou látky, které zhoršují její kvalitu.

Odolnější jsou naopak jezera ve vyšších nadmořských výškách nebo v alpských oblastech. Je to díky nižším teplotám, menšímu odparu a často lepšímu napojení na podzemní vodu. Tato jezera jsou také zatím méně ohrožena okolní zemědělskou činností. Vědci však upozorňují, že zemědělská půda se postupně rozšiřuje do vyšších poloh, což může v budoucnu ovlivnit jak kvalitu, tak dostupnost vody i v těchto jezerech.

Hydrobiologové chtějí z jezer vytvořit globální zdroj dat

U sledovaných jezer výzkumníci analyzovali zastoupení stabilních izotopů vodíku a kyslíku ve vodě. Díky těmto izotopovým stopám dokážou vysledovat, do jaké míry vodu v jezerech ovlivňují srážky, jak silně jsou jezera propojena s podzemními vodami a jaký je poměr mezi přítokem vody a odparem. Navíc vědci využili meteorologická data, zjistili, jak je využívaná okolní půda, jak je jezero hluboké, a v jaké je nadmořské výšce.

Kotelní jezero,  Krušné hory | Foto: Miloš Turek,  Radio Prague International

Hydrobiologové dále rozšiřují svou databázi, která nyní zahrnuje již více než 400 jezer, a chtějí z ní vytvořit globální zdroj dat. Každoročně odebírají vzorky z několika stovek jezer, spolupracují s odborníky z dalších institucí a také zapojují veřejnost.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Biologické centrum AV ČR
klíčová slova: