Úřad pro ochranu dětí: Z Česka se děti unášejí do zahraničí dvakrát častěji než opačně
Loni vymohl výživné ze zahraničí v hodnotě přes 41 milionů korun, řešil celkem 56 případů únosů dětí do a ze zahraničí, ale především tisíce rodičovských sporů překračujících hranice Česka. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku funguje letos přesně pětadevadesát let. „Je to mimořádně důležitá práce, o které se příliš nemluví,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí – ÚMPOD – poskytuje rodičům dětí, jejichž práva přesahují za hranice Česka, podporu ve třech klíčových oblastech: při rodičovských sporech, vymáhání výživného a v případech náhradní rodinné péče. Loni přijal zhruba šest tisíc nových žádostí o pomoc při řešení problémů. Podobné to bylo i v předchozích letech.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dominují v posledních letech mezi žádostmi spory rodičů o dítě. „Postupně nám ubývá případů, kde se řeší otázka vymáhání výživného. Ale na druhou stranu nám přibývá rodičovských sporů,“ uvedl ministr.
Z loňských zhruba šesti tisíc podaných žádostí o pomoc při ochraně dětí s přesahem do zahraničí jich připadá asi 2400 na vymáhání výživného. O pár desítek vyšší počet tvoří rodičovské spory a zanedbaná péče o dítě. Zhruba 15 procent ze všech případů se týká určení náhradní rodinné péče a určení rodičovství a pět procent jiné právní pomoci. Například pátrání po pobytu dítěte.
„Rodičovské spory o dítě začínají být nejčastějšími případy, které řešíme. Spory, kde a s kým bude žít, a pravidla kontaktu s ním, se táhnou se často i několik let,“ přiblížil ředitel ÚMPOD Zdeněk Kapitán.
Proto je podle něj důležité klást důraz na prevenci. „Lidé ve sporu totiž už nejsou schopni v průběhu času slyšet rady a nejsou schopni získat ani náhled na danou situaci. Mnohdy řešíme složité rodinné situace, které se odehrávají tisíce kilometrů daleko, přitom se hluboce dotýkají všech zúčastněných, především dětí. Vždy přitom klademe důraz na nejlepší zájem dítěte a tolik potřebnou prevenci,“ upozornil Kapitán.
Připomněl, že při šetření sporů úřady v poslední době hovoří nejen s rodiči, ale i se samotnými dětmi. „Běžně zapojujeme děti ve věku šest a více let. A musím se přiznat, že je velmi krásné, když zažijete při mediaci Aha efekt, ve kterém rodiče slyší názor svých dětí, o kterém neměli ani potuchu,“ uvedl ředitel úřadu.
Rodičovské únosy
Mezi nejzásadnější rodičovské spory patří mezinárodní únosy. Podle Kapitána pracovníci ÚMPOD prakticky denně řeší únos.
„Podle výzkumu zanechávají největší stopu v životě dětí. Ty se většinou v pozdějším věku sebeobviňují z toho, že byly příčinou únosu. Iniciátory jsou přitom dospělí. Podle našich zkušeností je únos většinou důsledkem dlouhodobě řešené nebo špatně řešené situace v rodině. Nejčastěji je únoscem matka. Někdy jde ale například o situace, kdy se jeden z rodičů, obvykle právě matka, s dítětem přestěhují a nedají o tom druhému z rodičů vědět. Často v takovém jednání hraje roli násilí v domácnosti a jiné závažné okolnosti,“ upozornil Kapitán.
Loni úřad řešil celkem 56 případů únosů dětí – v sedmatřiceti případech šlo o únosy z České republiky do zahraničí a u devatenácti únosů naopak do České republiky. Nejčastěji se děti z Česka unášejí na Slovensko, do Británie, na Ukrajinu a do Německa.
„Děti se dvakrát častěji unášejí z České republiky do ciziny než naopak. I proto je důležité ctít základní princip, ke kterému se Česko zavázalo v tzv. Haagské únosové úmluvě, že unesené děti budeme urychleně navracet. Jsem hrdý na to, že zhruba polovinu případů se nám podaří vyřešit nějakou formou dohody, nějakou formou smíru mezi rodiči,“ uvedl s tím, že úřad ročně řeší zhruba šedesát únosů.
„Zhruba před 10 lety počet únosů klesl, my jsme se domnívali, že je to dáno osvětou a prevencí. Ale potom opět výrazně vzrostl. Většinou se ale tyto únosy řeší velmi rychle. Do šesti týdnů by měl rozhodnout soud prvního stupně, do dalších šesti týdnů soud odvolací a maximálně do dalších šesti týdnů by mělo dojít k případnému nucenému odebrání dítěte a jeho navracení do státu obvyklého bydliště. Většinou se to tak děje. Může to ale zkomplikovat ústavní stížnost. Ústavní soud žádné lhůty nemá,“ vysvětlil Kapitán.
Souhlas s vycestováním
Odborníci z ÚMPOD také připomínají – zvláště nyní v období letních prázdnin, kdy děti často cestují do zahraničí s jedním z rodičů – mezinárodní důležitost písemného souhlasu druhého rodiče s vycestováním dítěte. Absence potvrzení s úředním ověřením může vést ke zbytečným sporům, zdržení na cestách, stresu dětí i dospělých nebo dokonce právním problémům.
Úřad vysvětluje, že podezření z únosu nastává, například pokud dítě cestuje jen s jedním rodičem, s prarodiči či jinými příbuznými nebo třeba s rodiči spolužáka či přáteli.
„Jste-li rodič a cestujete s dětmi sám do zahraničí, doporučujeme opatřit si souhlas druhého rodiče s takovou cestou. Některé státy pro vstup dětí souhlas vyžadují. Jste-li babička, děda nebo jiný příbuzný a s dítětem cestujete za hranice Česka, souhlas od rodiče doporučujeme mít vždy. Pokud existuje soudní rozhodnutí, které upravuje péči o dítě, vezměte si je s sebou, abyste minimalizovali komplikace na hranicích,“ upozorňuje na webu úřad.
