Adoptovat dítě z ciziny by v budoucnu mělo jít i díky státu

Pomoc při vymáhání výživného, mezinárodní únosy či adopce. Tím vším se zabývá Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který si připomíná už 80 let své existence. Do budoucna chce vytvořit nový systém adopcí dětí z ciziny. Cílem je také řešit problémy především smírnou cestou.

Není to tak dávno, kdy stránky novin plnily informace o několika mezinárodních únosech a následnému exekučnímu vrácení dítěte do země, kde žilo. Novinové fotografie, na kterých exekutor odebíral plačící dítě, vyvolaly silnou kritiku. Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí se v poslední době snaží o smírné řešení. Loni například u 17 únosů do Česka došlo díky vyjednávání v 15 z nich k dohodě. Jen ve dvou případech soud rozhodl o navrácení dítěte zpět do ciziny. Problémem je také neochota celé řady institucí s Českem spolupracovat. Například u vymáhání výživného. A to včetně států EU, jako jsou například Itálie, Polsko, Španělsko či Řecko.

Podle ředitele Zdeňka Kapitána se nyní úřad snaží více o zapojení zdravého rozumu než paragrafů. Jako příklad uvedl muže, který dlužil na výživném a hrozila exekuce jeho podílu na nemovitosti. Úřad místo soudu oslovil spoluvlastníka.

Zdeněk Kapitán, foto: ČTK

"Byla to sestřenice a její osobní intervence a vyhrožování svému příbuznému mělo nakonec na placení výživného mnohem větší vliv, než kdybychom prodali nemovitost na Českomoravské vrchovině, jejíž úřední cena není příliš zajímavá a určitě by nám to při vymáhání výživného příliš nepomohlo."

Loni vznikl také adopční tým, do kterého jsou zapojeni psychologové. České děti jsou nabízeny do zahraniční adopce jen v případě, že pro ně nebyla nalezena žádná vhodná forma náhradní rodinné péče v Česku. Za deset let došlo k 333 adopcím a neúspěšné bylo jedno procento. Úřad však byl v minulých letech často kritizován za to, že nezprostředkovává adopce dětí do Česka. Jeho ředitel Zdeněk Kapitán namítl, že v minulosti úřad oslovil 18 států, které podepsaly Haagskou úmluvu o adopcích, ty prý ale nejevily o spolupráci zájem. Nyní se o to snaží znovu, zároveň však probíhá adopce z nesmluvních zemí.

"Uplynulo dalších pět let a úřad se snaží znovu apelovat na některé státy, protože situace ve třetím světě se mění a ochota poskytovat děti do toho systému je o něco větší. Ze statistik, které máme k dispozici z matričních úřadů, je však zřejmé, že k adopcím z nesmluvních států Haagské úmluvy fakticky dochází, realita nás předběhla."

Foto: Kevin Rohr / Stock.XCHNG

Pokud totiž žadatelé adoptují dítě z nesmluvních států, kterých je zhruba 100, není vyžadován souhlas Úřadu a adopce je rychlejší. Zároveň tu však hrozí nebezpečí korupce i malé právní záruky. Není však složitá předadopční příprava důvodem, proč mnozí Češi volí raději adopci z nesmluvních zemí?

"Skutečně známe hlasy nespokojených žadatelů, kteří nám popisují špatnou zkušenost s přípravou a proto využijí toho, že pro adopci z nesmluvních států Haagské úmluvy se taková příprava nepožaduje. Ale žadatelé nedokáží odhadnout všechna rizika, až to dítě začne dospívat."

Úřad za deset let nezprostředkoval ani jednu adopci z ciziny do ČR, ty zatím probíhají spíše živelně. Nyní jedná se čtyřmi státy takzvané Haagské úmluvy. V budoucnu by tak Češi mohli adoptovat dítě z Bulharska, Indie, Filipín a Burkiny Faso.