Od pšenice, přes tykve po rajčata. Genová banka v Praze chrání přes 43 tisíc vzorků

„Trezor budoucnosti“. I tak by se daly označit genové banky, které uchovávají vzorky semen nejrůznějších plodin, jako je třeba pšenice, kukuřice, brambory či zelenina pro budoucí generace a hrají zásadní roli v ochraně biodiverzity i udržitelnosti zemědělství. Česko patří mezi přední hráče – jeho genová banka je jednou z deseti největších v Evropě.

Na uchovávání genetických zdrojů rostlin se v Česku podílí celkem 16 pracovišť. Vedle veřejných institucí zde působí i soukromé výzkumné a šlechtitelské společnosti. Koordinaci zajišťuje Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), které zároveň provozuje i unikátní genovou banku. Právě zde se v hlubokém mrazu uchovávají vzorky českého zemědělského a šlechtitelského dědictví pro budoucí generace.

V rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin Česko spravuje téměř 58 tisíc vzorků. Přibližně 40 procent tvoří obilniny, 13 procent zelenina a necelou desetinu luskoviny. Brambory a traviny představují pět procent, réva vinná procento a ovocné dřeviny zaujímají 6procentní podíl. Jedním z unikátů českého přístupu je i konzervace květinových druhů, které se v jiných státech často neuchovávají.

„V České republice máme dlouhou tradici šlechtění například kosatců, pivoněk, denivek, růží nebo rododendronů a azalek. Je to národní stříbro, které stojí za to, konzervovat je pro naše potomky,“ uvedla Ludmila Papoušková, členka týmu genové banky CARC.

Genetické bohatství v mrazicích komorách

Největší česká genová banka sídlí v pražské Ruzyni. Uchovává více než 43 tisíc rostlinných vzorků – od různých odrůd pšenice, přes rajčata a tykve až po jetel. Jsou uloženy v desetitisících sklenicích a skladovány v komorách s teplotou minus 18 °C. Mohou tak přečkat desítky let.

Jak ale vysvětluje Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně evropské sítě genových bank, samotné uložení genetického materiálu je jen začátek: „Cílem je také vyšlechtit nové odrůdy plodin, které v budoucnu například odolají změně klimatu.“

Třeba různé odrůdy pšenice, kterou dnes zemědělci pěstují, jsou podle ní vyšlechtěné na aktuální podmínky, v budoucnu ale může být situace vzhledem ke změně klimatu jiná.

„Budou strašná sucha, nebo se naopak ochladí, a odrůdy, které teď pěstujeme, nebudeme moct pěstovat, protože nebudou použitelné v těch podmínkách, které nastanou. Ale v materiálech, které máme uchovávané, se může objevit něco, co můžeme použít jako zdroj pro šlechtění nebo výzkum. A to je ta hlavní myšlenka,“ vysvětlila Janovská.

Pojistka pro budoucnost

Úložiště semen na Špicberkách|Foto: Wikimedia Commons, public domain

Různá vědecká pracoviště mohou v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) požádat o poskytnutí vzorků z genové banky. Tyto vzorky pak využívají pro další výzkum nebo šlechtění nových variant plodin. Nově vyšlechtěné odrůdy lze následně opět vrátit do genové banky a tím zajistit jejich dlouhodobou konzervaci. Vzorky jsou v CARC uchovávány v sedmi speciálních komorách.

„Musí dojít k vyčištění vzorku, usušení, hodnotí se i klíčovost. A až pokud splňuje všechny parametry na uložení, tak se dá vzorek do sklenice a putuje na uložení do genové banky, kde může přečkat, 30, 40, 50 i více let,“ upřesnila Janovská.

Pro uchování těch nejcennějších genetických zdrojů rostlin, například semen tradičních českých odrůd salátu, je klíčová tzv. bezpečnostní duplikace. Vědci z CARC proto úzce spolupracují i s mezinárodními partnery. V případě jakýchkoli problémů se vzorky lze použít záložní kopie uložené v jiných genových bankách.

Úložiště semen na Špicberkách|Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

„Posíláme například vzorky k uložení do genové banky ve slovenských Piešťanech a naopak. Na Slovensku máme zálohováno více než tři tisíce našich genetických zdrojů. Spolupracujeme také s jediným celosvětovým úložištěm semen na souostroví Špicberky,“ konstatovala Janovská.

Úložiště na Špicberkách je speciální zařízení, kde jsou semena skladována v permafrostu, hluboko uvnitř hory pod silnými vrstvami skály, při teplotě minus 18 °C. Toto úložiště spravuje a financuje norská vláda spolu s nadací Crop Trust. Vzorky jsou zde uloženy bezplatně pro všechny země světa jako služba národním kolekcím genetických zdrojů. Česká republika zde má uskladněny semena pšenice, ječmene, ovsa, několika druhů travin, pícnin, olejnin, zeleniny a aromatických i léčivých rostlin.

Vyzkoušejte virtuální prohlídku po Špicberském globálním úložišti semen.