„Anver je hezký pes.“ Čeština v Baku přináší úsměvné i inspirativní chvíle
Docentka Ivana Bozděchová už popáté vyučovala češtinu na Bakuské slovanské univerzitě v Ázerbájdžánu. V podcastu České školy v zahraničí, víc než výuka vypráví nejen o výzvách spojených s typologicky vzdáleným jazykem, ale i o lidských momentech, které její pobyty v Baku činí nezapomenutelnými.
Čeština mezi souhláskami
Výslovnost českých slov je pro azerbajdžánské studenty tvrdým oříškem. „V azerbajdžánštině neexistují měkké souhlásky ani skupiny souhlásek, kterých máme v češtině tolik. Takže místo vpokoji často zazní vypokoji,“ vysvětluje docentka Bozděchová. Přesto oceňuje jejich schopnost napodobit správnou výslovnost díky dobrému poslechu.
Motivace: jazyk i možnost studia v Česku
Češtinu na univerzitě studuje kolem padesátky studentů. Největší zájem je u prvních ročníků, které láká nejen jazyk, ale i možnost studovat v České republice zdarma. „Čeština se jim líbí, i když je obtížná. Přitahuje je možná víc než jazyk samotný právě Česká republika,“ říká Bozděchová.
Kultura, která se teprve otevírá
Studenti se s českou kulturou seznamují postupně. „Na začátku moc obeznámení nejsou. Nejčastěji znají Franze Kafku, někdy Jaroslava Haška nebo Karla Čapka – podle toho, co bylo přeloženo do azerbajdžánštiny,“ popisuje. Česká ambasáda v Baku pomáhá propagovat i film. „Pamatuju si, že jsme se studenty viděli film Fair Play na Evropském filmovém festivalu,“ dodává.
Humorné momenty z výuky
„Najednou si studenti začali říkat šikulka mezi sebou. Dokonce se stalo, že když někdo správně odpověděl, hned sám s úsměvem řekl: Jsem šikulka.“
Výuka přináší i úsměvné situace. Jeden student si spletl význam slova pes a o kamarádovi prohlásil: „Anver je hezký pes.“ Oblíbeným slovem se stala i „šikulka“, kterou učitelé používají při pochvale. „Najednou si studenti začali říkat šikulka mezi sebou. Dokonce se stalo, že když někdo správně odpověděl, hned sám s úsměvem řekl: Jsem šikulka,“ směje se Bozděchová.
Jiný přístup než tradiční autorita
„Jezdím do země, kde se lidé ještě dovedou smát spíš než usmívat, pomáhat si navzájem, radovat se. Žít.“
V Ázerbájdžánu je vztah učitel–student tradičně formálnější. Ivana Bozděchová se snaží přinést osobnější přístup. „Oslovuji je křestními jmény, někdy improvizuji, klidně si kleknu na zem, aby student pochopil správnou odpověď. Oni nejsou zvyklí na přirozenou konverzaci, takže je vedu k tomu, aby se nebáli dělat chyby,“ říká.
Pobyt v Baku je pro docentku Bozděchovou nejen profesní zkušeností, ale i osobním obohacením. „Jezdím do země, kde se lidé ještě dovedou smát spíš než usmívat, pomáhat si navzájem, radovat se. Žít,“ shrnuje.
Jak dlouho se v Baku učí čeština?
Na Bakuské slovanské univerzitě se čeština vyučuje už více než 20 let.
Je jedinou univerzitou v Ázerbájdžánu, která nabízí češtinu na vysokoškolské úrovni – v rámci bakalářského studia na katedře západoslovanských jazyků.
V současnosti ji studuje přibližně 40–50 studentů v oborech jazykovědy a překladatelství.
Univerzita plánuje do tří let otevřít samostatnou katedru bohemistiky, aby posílila postavení češtiny.
Výuku zajišťují čtyři místní vyučující, spolupracuje se také s českými univerzitami, zejména s Univerzitou Karlovou.
Celý rozhovor s docentkou Ivanou Bozděchovou si můžete poslechnout v podcastu České školy v zahraničí, víc než výuka ve všech podcastových aplikacích.
o pořadu
České školy v zahraničí: Víc než výuka
Objevte příběhy těch, které za hranicemi Česka budují ostrovy české kultury.
