Většina Čechů není spokojená s dostupností bydlení. Řešením může být oživení starých budov
Vysoké ceny nemovitostí, relativně nízké příjmy a vysoké úroky hypoték způsobují, že se dostupnost bydlení stává jedním z nejvážnějších problémů české společnosti. Podle aktuálního průzkumu vyjadřuje nespokojenost s možnostmi bydlení až 81 procent obyvatel. Téměř dvě třetiny zároveň připouštějí, že si ve svém regionu vlastní domov jednoduše nemohou dovolit.
Ve srovnání s Německem, Polskem i Slovenskem hodnotí Češi dostupnost vlastního bydlení nejkritičtěji. I když většina lidí stále žije ve vlastním – podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Salutem Group jde o 56 procent populace – tento podíl dlouhodobě klesá.
Průzkum upozorňuje i na vážné dopady na finanční stabilitu domácností. Téměř polovina dotázaných musí na náklady spojené s bydlením vydávat více než 30 procent svých příjmů, což výrazně omezuje jejich schopnost tvořit úspory a zvyšuje riziko finančního stresu. Další téměř pětina lidí splácí hypotéku a zhruba třetina Čechů žije v nájemním bydlení.
Z dat rovněž vyplývá, že dostupné a cenově přijatelné bydlení považují ve svém regionu za nedosažitelné téměř dvě třetiny obyvatel. Až 38 procent Čechů by zvažovalo přesun do menšího města, pokud by tam vznikla možnost levnějšího bydlení a nižších životních nákladů. Za hlavní bariéru lidé označují především vysoké ceny nemovitostí a také nedostatečnou výši vlastních příjmů.
„Valná většina Čechů opravdu subjektivně vnímá bydlení jako velice nedostupné a tento velký problém se potom přelévá i do demografické krize. Jak ukazují data průzkumu, není to pouze otázka metropole, nebo řekněme Prahy a Brna, ale problém se převalil i do menších měst a do regionů. I tam je prostě nedostatek bytů, jsou také velmi drahé a pro většinu lidí v zásadě nedostupné,“ komentuje výsledky spoluzakladatel Salutem Group Jaroslav Ton.
Zvláště ohroženou skupinou jsou mladí lidé, kteří musí na bydlení vynakládat velkou část svých příjmů. „Jestli je to hypotéka, nebo je to nájemní bydlení. Proto často využívají nějaké spolubydlení. Zhruba 38 procent lidí ve věku 18 až 29 let žije v nějakém sdíleném bydlení anebo s rodiči, kde musí dotovat nájem. Dokonce jsou to lidi kolem 30 let, kteří ještě bydlí s rodiči,“ říká Matrin Dudjak ze Salutem Group.
Mnoho mladých – více než 60 procent – plánuje vlastní bydlení, ale finančně na něj nedosáhne. Téměř třetina z nich nedokáže pravidelně spořit.
Rekonstrukce jako cesta ke zlepšení
Podle průzkumu brání rychlejší výstavbě hlavně byrokracie a zdlouhavé stavební řízení. Dalším problémem je nedostatečné využívání potenciálu starších budov. Až 59 procent veřejnosti proto považuje rekonstrukce a obnovu nevyužívaných objektů za nejúčinnější způsob, jak zlepšit dostupnost bydlení.
Podle Jaroslava Tona je klíčové především zvýšit nabídku: „Problém není řešitelný tím, že se bude přilévat olej do ohně poptávky, a hledat se řešení na úrovni podpory investování například do hypoték, ale je to otázka zvýšení nabídky kvalitního bydlení. Podpora poptávky za situace, kdy je nabídka více méně konstantní, vede k jedinému efektu, a to je růst ceny. Nic jiného se stát nemůže, takže se musí zvýšit nabídka.“
Ton upozorňuje i na zásadní překážky v povolovacích procesech: „Když je největší překážkou byrokracie, stavební řízení a územní plánování, stavění pak trvá deset a klidně i 20 roků. V nějaké statistice OSN se dokonce uvádí, že Česká republika je někde na 155. místě na světě v kvalitě stavebního řízení mezi Kamerunem a Čadem. Důraz proto klademe na rekonstrukce. To znamená rekonstrukce a revitalizace brownfieldů, starých obytných budov či administrativních budov na byty. Je to rychlejší, je to ekonomicky efektivnější, je to výrazně ekologičtější než zabetonovat zelené louky,“ doplňuje.
Příležitost k řešení bytové krize vidí Salutem Group zejména v regionech. „Jednak se tam zvýší nabídka kvalitního bydlení, jednak to investorům přinese zajímavější výnosy, dlouhodobé a bezpečné a současně to podpoří rozvoj regionů,“ uzavírá Jaroslav Ton.
