Čeština na Tchaj-wanu: studenti objevují jazyk i kulturu

V učebně na National Chengchi University (NCCU) je slyšet směs češtiny s jemným přízvukem a smíchu studentů. Čeština se na Tchaj-wanu vyučuje pouze zde – na jediné univerzitě, která nabízí program českých studií. Symbolickým momentem pro propojení obou zemí byla návštěva Václava Havla v roce 2004, kdy bývalý prezident obdržel na NCCU čestný doktorát.

Helena Hrdličková, lektorka češtiny|Foto: Alexis Rosenzweig, Radio Prague International

Helena Hrdličková, lektorka češtiny na NCCU, popisuje své zkušenosti s výukou: „Jsou velmi šikovní a zvyklí studovat, mají smysl pro detaily, což česká gramatika vyžaduje. Pracuje se s nimi výborně.“

Podle ní je výuka náročnější u studentů, jejichž mateřským jazykem je čínština. Pomáhá jim ale znalost dalších slovanských jazyků, které si často osvojili – například ruštiny nebo polštiny.

Hlasy studentů: od Poděbrad po Jana Husa

Studenti mají různé motivace, proč se učí česky, a jejich slova ukazují osobní vztah k jazyku. „Učím se český, protože mě je zajímavé studovat cizí jazyky, hlavně slovanské. Teď už studuji ruštinu a polštinu, proto čeština je hlavně. Byli jsme v Poděbradech, má malé město. Měl jsem mnoho kamarádů,“ vysvětluje Austin. Podobně to má i Elison: „Byla jsem v České republice jeden měsíc. Studuji češtinu, protože ráda se učím cizí jazyky a myslím, že Tchaj-wan a Česká republika mají dobré vztahy.“

Maxima vedou ke zdolání jazyka hlubší zájmy: „ Učím se češtinu, protože mě zajímá česká historie. Například Jan Hus, Jan Žižka.“

Studenti češtiny na Tchaj-wanu|Foto: Alexis Rosenzweig, Radio Prague International

A Dáša se svěřuje: „Moje čeština není dobrá. Studuju thajský jazyk a vietnamský jazyk, ale mám ráda českou kulturu a literaturu.“

Jedna ze studentek si dokonce oblíbila slovo „nealkoholické pivo“, které ji rozesmívá pokaždé, když ho vysloví.

Motivace: od lingvistiky po cestování

Podle lektorky Hrdličkové mají tchajwanští studenti různé důvody, proč se učí česky. Někteří se chtějí stát lingvisty nebo pracovat s jazykem profesně, jiní touží poznat českou kulturu a cestovat. Další motivací bývá osobní rovina – studenti mají české přátele či partnery.

„V mezinárodní spolupráci hlavně při výměnách studentů je znát, že mají více možností. A tady taky můžu vidět více českých studentů. Je to pozitivní pro studium jako motivační moment,“ dodává Hrdličková.

Celou reportáž si poslechnete v podcastu České školy v zahraničí, víc než výuka.