Poklady, které přežily Hindenburg i cestu na Měsíc. Unikátní výstava známek v domě Franze Kafky
Ohořelá pohlednice, která přežila zkázu vzducholodi Hindenburg, poštovní obálky z mise Apollo 15 či poštovní známka Penny Black z roku 1840. Takové rarity nabízí výstava poštovních známek v centru Prahy. A nejen známek, návštěvníci se zde dozví i jejich zajímavé příběhy, připomněl filatelista David Kopřiva.
My jsme teď v domě, kde se narodil Franz Kafka. Dnes je tu kavárna a galerie. A právě v těchto prostorách se sešly naprosté unikáty, ať už to jsou známky, dopisy a podobně. Je tady i pohlednice ze vzducholodi Hindenburg. Jaký je její příběh?
"Celá čtrnáctidenní výstava je zaměřená na příběhy, který stojí za těmi vzácnými známkami a dopisy. Vyprávíme je srozumitelným jazykem. Výstava je určená pro nefilatelistickou veřejnost za účelem inspirovat, ukázat, že ty příběhy jsou atraktivní, a že filatelie je srozumitelná i pro člověka v 21. století. Klíčový příběh je vzducholoď Hindenburg, která shořela při přistání v roce 1937 v Americe. Přepravovala 17.000 poštovních zásilek, a při té katastrofě všechny shořely. Až na 50 či 60 jakž takž dosud hezky vypadajících ohořelých věcí. A my tady máme jeden tento artefakt. Vůbec poprvé v dějinách našeho sběratelství má česká veřejnost možnost na vlastní oči spatřit svědka té události, který byl na palubě Hindenburgu do poslední vteřiny. Cena tohoto kousku v jednom německém katalogu je 60 tisíc euro. Je to důstojná věc a poprvé na veřejnosti."
Za obálky vyhazov z programu Apollo
Tady jsme byli ve vzduchu. Další unikát se však dostal až na Měsíc.
"Ano, na Měsíc jsme se vynesli v podobě obálky. Je podepsaná dvěma astronauty z posádky Apolla 15, kteří přistáli na Měsíci v roce 1971. Proti všem předpisům a zákazům tajně pronesli 100 těchto obálek, které tam opatřili podpisy, že tam byli. Potom se to dostalo zpátky na zem a pokoutní cestou se to začalo prodávat v Německu jako drahý suvenýr. Byl z toho průšvih. Američanům se to samozřejmě nelíbilo, vyšetřoval to Kongres. Astronauti byli vyhozeni z programu Apollo. Těch obálek se dochovalo, nebo se jich na veřejném trhu za posledních 50 let objevilo pouze osm. Toto je jedna z nich."
Kdo je majitelem?
"Majitelem je významný český sběratel, který se specializuje na astrofilatelii."
Známky z mysu Dobré naděje má 5 lidí. Je mezi nimi český sběratel i král Karel III.
Zmíněné rarity stojí přes milion korun, ale jsou tu i známky podstatně dražší. Například první poštovní známka z roku 1840 Penny Black má aukční cenu 21 milionů korun. Na výstavě je unikátní čtyřiadvacetiblok, jako největší dochovaný celek v soukromých rukou. Unikátem jsou i známky z kolonií, třeba z Britské Guyany z roku 1856.
"Jsou modré, a jsou to provizoria. Vyšly v kolonii, když se zasekly dodávky nových známek z Londýna. Šlo o lokální vydání s vyobrazením plachetnice, která plula desítky let z Anglie do kolonie. Je to ikonická plachetnice. Známek se dochovalo 12 kusů. 12 kusů světlejších a 12 kusů tmavších modrých čtyř centových. Pro informaci, těch slavných modrých mauriciů je taky pouze 12 na světě.
Pak zde máme takové ikonické koloniální známky ve tvaru trojúhelníků z Mysu Dobré naděje. Oba exempláře chybotisků jsou v rukách jednoho významného českého sběratele. Další dvojičku má britský král Karel III. Sběratelů na světě, kteří mají ve svých sbírkách oba dva chybotisky, je maximálně pět na celém světě," představil rarity na výstavě David Kopřiva.
Jak dodal, o příbězích známek se málo ví. Například u první československé zámky známých Muchových Hradčan zde autoři výstavy vyzdvihli důležitý aspekt Muchova života a to bylo zednářství. Byl velmistr v několika lóžích, a zednářské symboly jsou i na známce. Výstava potrvá do 8. března.
