Z lásky se i Francouz naučí česky. Příběh Olgy Moris

Olga Moris

Poslechněte si první příběh z našeho cyklu o Češkách, které emigrovaly do Francie. Paní Olga Moris odjela jako mnozí v roce 1968, i když v jejím případě byla láska ještě důležitější než politika. A láska to byla pořádná, její manžel Jacques se dokonce naučil česky.

První foto v Paříži,  13.6.1968; z archivu Olgy Moris | Foto:  Marie Sýkorová

Olga Moris, rozená Šlapetová, pochází z Olomouce. Ve Francii žije od konce 60. let, ale Morava jí je stále blízká. Pochází z rodiny významného českého architekta Lubomíra Šlapety. Jejím bratrem-dvojčetem je také architekt, Vladimír Šlapeta. Druhý z bratrů, Ivan, je kameramanem. Z republiky odjela ani ne dva měsíce po srpnové invazi v roce 1968 a už se nevrátila. Dala přednost rodině. Manžel Jacques se naučil česky a společně tančili v pařížském Sokole lidové tance, v moravských krojích. U nich doma se prostě vždy mluvilo česky i francouzsky “Nejsem emigrantka. Odjezd - to byla otázka lásky,” směje se Olga. A dodává, že se cítí Evropankou.

Autor: Marie Sýkorová
klíčová slova:
spustit audio

Související

  • Češky ve Francii

    Poslechněte si příběhy z našeho cyklu o Češkách, které emigrovaly do Francie.

  • Češky v Asii

    V sérii rozhovorů se dozvíte, jak se žije ženám s českými kořeny v Asii, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou.

  • Češky v Africe

    Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.