Toulatcheque v Toulouse: Kde se čeština učí hrou

„Děláme to v našem volném čase, bez nároku na honorář. Naplňuje nás to.“ říká Alena Švehlová, předsedkyně spolku Toulatcheque, který provozuje českou školičku v Toulouse. V nové epizodě podcastu „Školy v zahraničí: Víc než výuka“ se dozvíte, jak se z malého kroužku pro šest dětí stal živý komunitní projekt, který dnes navštěvují další malí Češi a Češky.

„Tuláček znamená, že se tak touláme po světě – a zatoulali jsme se až do Francie.“

Toulatcheque (vyslovuj Tuláček) vznikl v roce 2022 jako spontánní iniciativa několika maminek v Toulouse. „Setkalo se nás víc s dětmi okolo dvou, tří let a tak jsme založili kroužky pro předškolní děti,“ popisuje Alena Švehlová. Název školky je poetickou hříčkou: „Začíná na Toul jako Toulouse a končí na Tcheque – francouzsky Čech. Tuláček je i české slovo, protože se tak touláme po světě.“

Dnes se v Tuláčku učí děti od dvou a půl do jedenácti let. Výuka probíhá hravou formou, bez tlaku, často v neděli dopoledne, aby se nekřížila s jinými aktivitami. „Nazvali jsme to Hraní s češtinou – odkaz na Komenského školu hrou,“ říká Švehlová.

9 fotek

Čeština jako most

Nazvali jsme to Hraní s češtinou – odkaz na Komenského školu hrou.“

Většina dětí pochází z bilingvních rodin, kde je jeden rodič Čech a druhý Francouz nebo jiné národnosti. „Čeština není jejich hlavní jazyk, většinou je to francouzština,“ vysvětluje Alena Švehlová. Cílem je, aby děti měly prostor mluvit česky, poznaly další české kamarády a rodiče se mohli setkávat i mimo školku.

Děti nejvíce baví zpívání, říkanky, pohádky a tvořivé aktivity. „U těch nejmenších máme velkou část zpívání a české lidové říkanky. Potom si přečteme pohádku a končíme společenskou hrou nebo tvořením.“

Bez osnov, ale s nadšením

Alena Švehlová|Foto: Klára Stejskalová, Radio Prague International

Tuláček zatím nemá předepsané osnovy od ministerstva, ale u školních dětí se pracuje s českými učebnicemi. „Snažíme se podchytit to, co se ve francouzské škole nenaučí – třeba rozdíl mezi krátkými a dlouhými slabikami,“ říká Švehlová.

Školka funguje i jako kulturní centrum – pořádá Mikulášskou besídku, velikonoční pikniky a společné výlety do kina na české filmy. Nově spolupracuje s Českou školou bez hranic v Paříži a poprvé požádala o podporu od Ministerstva zahraničních věcí.

Jaké jsou další plány Tuláčku? „Nápadů je hodně. Hlavní úskalí je najít učitele,“ přiznává Švehlová.

Chcete se dozvědět víc? Poslechněte si celou epizodu podcastu „Školy v zahraničí: Víc než výuka“.