Návrat slavného maršála: Pomník Radeckého má znovu stát na Malostranském náměstí
Porážel Napoleonovy generály, jeho jméno dodnes zní koncertními sály po celém světě a podle některých teorií mohl stát i u zrodu vídeňského řízku. Pomník maršála Radeckého by se mohl po více než sto letech vrátit na Malostranské náměstí v Praze. Rozhodlo o tom pražské zastupitelstvo.
Maršál Josef Václav Radecký z Radče se narodil 2. listopadu 1766 na zámku v Třebnici u Sedlčan jako potomek zchudlého šlechtického rodu. Během svého života se vypracoval mezi nejvýznamnější vojenské osobnosti své éry.
„Dokonce se tvrdí, že neprohrál žádnou bitvu jako vrchní velitel. Účastnil se celkem 17 tažení, přece jen, ta jeho vojenská kariéra čítá 72 let. To je poměrně široká plocha. Bezpochyby se počítá mezi nejvýznamnější velitele rakouské armády a nejen rakouské," řekl před časem v rozhovoru RPI historik Vojtěch Kessler z Akademie věd ČR.
Radecký nebyl respektovanou osobností jen na bojišti. Už za svého života patřil k mimořádně populárním osobnostem.
„Dnešní mluvou by se dalo říct, že to byla taková hvězda tehdejšího showbusinessu. Byl oblíbený nejen ze své pozice profesionálního vojáka, ale byl populární i jako osobnost. On sice byl Čech, jeho rodnou řečí byla čeština, ale ovládal plynně v podstatě všechny jazyky monarchie. Mohl tedy procházet táborem a bavit se se svými vojáky jejich rodným jazykem. Byl velice oblíben v armádě i ve společnosti," dodal historik
Radeckého pomník kdysi stál přímo na Malostranském náměstí. Socha zobrazovala maršála neseného na štítě jeho věrnými vojáky a podle historických pramenů byla odlita z děl ukořistěných nepříteli.
Přípravy na jeho vznik začaly ještě za Radeckého života. Samotného odhalení v listopadu 1858 se ale vojevůdce nedočkal – zemřel několik měsíců předtím, v lednu téhož roku.
Na náměstí vydržel pomník 63 let. V květnu 1919 byl odstraněn, protože po vzniku Československa začal být vnímán jako symbol habsburské monarchie. Maršála pak po dlouhá desetiletí připomínal především slavný pochod, který složil Johann Strauss starší.
Myšlenka vrátit pomník zpět se objevila už v roce 1992, konkrétní výsledky ale dlouho nepřinášela. Významný impuls přišel až v roce 2012 založením Spolku Radecký Praha, který se o návrat sochy dlouhodobě zasazoval. Jeho úsilí nyní přineslo ovoce.
Pražští zastupitelé návrat pomníku schválili. Podle vedení hlavního města nejde pouze o obnovu významného uměleckého díla, ale také o návrat důležité historické a urbanistické hodnoty do centra Prahy.
„Návrat pomníku maršála Radeckého vnímám jako navrácení významné součásti historické identity Prahy. Nejde o oslavu minulosti bez kritického pohledu, ale o připomínku našich dějin v celé jejich složitosti. Pomník představuje dílo s mimořádnou historickou, uměleckou i urbanistickou hodnotou, které do veřejného prostoru hlavního města nepochybně patří,“ uvedl radní pro oblast kultury Tomáš Slabihoudek.
Rozhodnutí uvítal také Spolek Radecký Praha. „Usnesení zastupitelstva je tak důstojnou oslavou 260. výročí narození Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče. Dnešek je vítězstvím historické kontinuity, respektu k odkazu minulosti a přesvědčení, že Praha se nemusí své historie obávat. Nastává etapa reálné práce, jíž se nyní ujme hl. město Praha, jemuž nabízíme veškerou pomoc s využitím našich detailních znalostí problematiky,“ uvedl spolek na sociálních sítích.
Originál, nebo kopie?
V následujících měsících bude Praha řešit, zda se na Malostranské náměstí vrátí originální dílo, nebo vznikne jeho kopie. Původní socha totiž po odstranění nebyla zničena. Díky zásahu odborné veřejnosti byla odborně rozebrána a uložena do sbírek Lapidária Národního muzea. Hlavní město preferuje návrat originálu, který by byl zároveň ekonomicky výhodnější variantou.
Praha proto plánuje jednat s Ministerstvem kultury o převodu díla do majetku města nebo o jeho dlouhodobé zápůjčce.
Předpokládané náklady na obnovu pomníku se pohybují mezi 15 až 30 miliony korun. Výsledná částka bude záviset na rozsahu restaurátorských prací, technologickém řešení i úpravách okolí pomníku.
Město zároveň uvádí, že proti návratu pomníku nevznesla námitky ani italská ambasáda v Praze. Historické souvislosti přitom nejsou zanedbatelné – Radecký totiž v letech 1848–1849 vedl rakouská vojska proti italským nacionalistům během první války za nezávislost a následně působil jako generální guvernér císaře Františka Josefa I. pro Království lombardsko-benátské.
Pokud se pomník na náměstí vrátí, doplní ho také edukativní texty, které objektivně představí Radeckého osobnost i jeho historickou roli.
Možná i „otec“ vídeňského řízku
Maršál Radecký ale nebyl známý pouze vojenskými úspěchy. Podle historiků měl být také milovníkem dobrého jídla a jeho jméno se objevuje i v jedné gastronomické legendě.
Při návštěvě hotelu Danieli měl údajně ochutnat milánský řízek – telecí maso obalené v mouce, vejci a strouhance s parmezánem. Recept prý po kurýrovi následně poslal mladičkému císaři Františku Josefovi I., kterému specialita velmi zachutnala. I když se do Vídně dostala v upravené podobě bez parmezánu, který tehdejší císařský kuchař neměl k dispozici. Podle této teorie tak vznikl Wiener Schnitzel, tedy dnešní vídeňský řízek.
Radecký sloužil císařské armádě neuvěřitelných 72 let. Po odchodu do penze žil v Miláně, kde po nešťastném pádu na navoskované podlaze utrpěl zlomeninu krčku stehenní kosti. Zemřel ve věku 92 let.
Na jeho počest pak Johann Strauss starší složil slavný Radeckého pochod, který dodnes patří mezi nejznámější orchestrální skladby světa.
