Ondřej Pivec: Všechno, a tudíž i tohle, prostě jednou přejde
„Muzikanti, kteří se nedají umlčet“ je projektem Českého centra v New Yorku v době, kdy je kvůli pandemii uzavřené. Mark Milde se tentokrát zaměřil na místní hudebníky a jejich osobní zkušenosti během omezení, kvůli kterým se zastavil kulturní život. Dalším z oslovených je hudebník a skladatel Ondřej Pivec.
No zastihlo mě to na turné s Gregory Porterem, byli jsme zrovna v Paříži. Doufali jsme (asi jako všichni), že to tak za 14 dní přejde. Bohužel se to nakonec vyjevilo trochu jinak. Zasáhlo mi to do života celkem důrazně. Měl jsem v plánu být na turné v podstatě celý rok, takže jsem si podle toho zařídil život. Ale nedovolil bych si na něco stěžovat, jsou lidé, kteří mají opravdu problémy. Pro mě to bude jen na nějakou dobu trochu nepohodlné.
Na tento rok jste měl hodně plánů, turné a velmi nabitý program, a nyní nemůžete veřejně vystupovat. Jak to ovlivní Vaše hraní?
No myslím, že tak do podzimu si naživo nezahraji. To bude asi nejdéle za celý můj profesionální život. Alespoň toho využiji k aktivitám, které normálně nedělám, jako je třeba spánek... Všichni přemýšlíme, co dál. Online je celkem evidentní varianta, ale začíná toho být přehršel.
V půlce dubna vám měla vyjít nová deska All Rise, na které hrajete s Gregory Porterem. Spolupracoval jste s ním také na desce Take Me To The Alley, za což jste získal cenu Grammy. Můžete nám prozradit, na co se můžeme těšit tentokrát?Vydavatel nakonec posunul datum vydání na srpen, což se dá vzhledem k současné situaci pochopit. Před pár dny vyšel Gregorymu nový single s názvem Thank You a já z něj mám velkou radost, neb je tam plno Hammondek. Nové album je velmi vyprodukované a troufal bych si tvrdit, že z Gregoryho udělá hvězdu typu Adele.
Už přes deset let žijete v New Yorku. Mohl byste pohovořit o tom, jakým způsobem New York ovlivnil Vaši tvorbu, čím Vás inspiruje, kam Vás posunul?
New York je město plné pracovitých lidí, kteří mají nějaký sen. To způsobuje velké množství konkurence a také to, že člověk velmi rychle pochopí, že nic neumí. Což je celkem hezký motivační faktor. Donutí vás to se sebou něco dělat.
Důležitou roli pro Vas sehrálo hraní gospelů v kostelích v Brooklynu, Harlemu a Queensu, kde jste byl velmi dobře přijat. Nejen, že jste tam potkal důležité lidi z branže, ale dostal jste se tím ke zdroji afroamerické hudby, ze které se zrodil jazz a soul. Jak v hudbě prožíváte rituál, a je pro Vás spiritualita přenosná do volné tvorby?Tohle je poměrně komplexní otázka. Jednou z věcí, která mi došla, je, jak moc nás naše historie přinutila k tomu oddálit se od vlastních pocitů. To je v nás jako v koze a bohužel musím konstatovat, že po projetí půlky světa jsem zjistil, že jsme v tom celkem unikát. Ano, ke zdroji jsem se dostal, ale mám k němu tak velký respekt, že je mi jasné, že jsem se spíš jen tak přiblížil.
Mnoho lidí nachází v hudbě útěchu a povzbuzení, což je teď dost aktuální. Co posloucháte Vy jako hudebník?
Já tohoto času využívám k tomu, že objevuji nové věci a poslouchám umělce, které jsem předtím tak dobře neznal. Jeden z nich je PJ Morton, pak taky Anderson Paak. Já mám celkem dost restů - věci, co bych si měl naposlouchat, nakoukat, atd. Tak to teď doháním.Co Vám kromě hudby pomáhá najít rovnováhu a oporu v této nejisté době? Chtěl byste lidem něco povzbudivého vzkázat?
Já si říkám, že všechno, a tudíž i tohle, prostě jednou přejde.
Ondřej Pivec je česko-americký hudebník žijící v NY, skladatel a producent. Z původně jazzového varhaníka hrajícího téměř výlučně na nestandardní nástroj - Hammondovy varhany – se postupně propracoval na americkou scénu RnB, soulu, popu a gospelu. Vedle „hammondek“ hraje také na rozličné klávesové nástroje a zpívá. Na české scéně je znám především svou jazzovou formací Ondřej Pivec Organic Quartet. V USA vystupuje nejčastěji s kapelou Kennedy Administration a celosvětově pak s americkým zpěvákem Gregory Porterem. S ním také získal v roce 2017 Grammy.