Počet pěstitelů GMO plodin v ČR roste

kukurice.jpg

V loňském roce uplynulo deset let od okamžiku, kdy byly poprvé na polích zemědělsky vysazeny a vysety plodiny s upravenou genetickou informací. Tyto takzvané GMO budí dodnes obavy veřejnosti a téma bývá předmětem politických pří. Česká republika se však k těmto plodinám staví liberálně a počet pěstitelů se od loňského roku zvýšil desetinásobně.

Ve světovém měřítku se už deset let geneticky upravují vlastnosti strategicky nejvýznamnějších plodin: brambor, kukuřice, sóji a bavlníku. Důvodem je zejména odolnost proti herbicidům a proti kmyzu. Zvyšuje se tak úroda, produkty jsou levnější. Které z těchto plodin a v jakém množství se pěstují v České republice? Ivan Branžovský z ministerstva zemědělství uvádí, že v České republice zatím zemědělci neměli ohlašovací povinnost, takže údaje pro tento rok se pouze odhadují:

"V letošním roce očekáváme, že to bude v největším rozsahu kukuřice, a jsme připraveni i na to, že by to byly i brambory s pozměněným poměrem amylózy. Zatím jsou to pouze tyhle dvě plodiny. Vzhledem k tomu, že nemáme možnost dokončit ten průzkum, tak je obtížné rozlohu odhadnout, v každém případě kukuřice naroste oproti těm loňským 270 ha, mohl by to být zhruba desetinásobek, u brambor to bude ve stovkách hektarů."

Počet pěstitelů se v letošním roce podle odhadů zvýší z 50 na 150. Legislativa je u nás liberální, pro pěstování prakticky neexistují omezení. Konzultant Poslanecké sněmovny v oblasti zemědělství Miroslav Tyl říká:

"Například v Rakousku se prostě pěstovat nesmějí, v Německu je to velmi obtížné. U nás je to tak, že jsme jedna z pěti zemí, kde se to v praxi pěstuje a kde se to tudíž může zkoumat a může to přecházet do potravin. Což je důležité, aby se to mohlo prodávat, kde to má být označené. To označení říká: Zatím to všechno bylo naprosto bezpečné a kdo by měl obavy, ať si to na tom obalu přečte a ať to nekupuje."

Jediným omezením tak může být nezájem zákazníků. Obavy jsou ale podle odborníků bezdůvodné. Genetické modifikace jsou daleko méně rizikové než jiné způsoby úpravy vlastností rostlin, například radiační mutace.

"Je tady to riziko, to nikdo nechce zapírat. Proto se to musí všechno testovat. Ovšem my vždycky říkáme, že je neadekvátní, když musíme testovat třeba modrý karafiát z hlediska ekologické nezávadnosti, ale dejme tomu radiační mutant, který jde do potravin, se netestuje,"

říká profesor Jaroslav Drobník ze Sdružení Biotrin. Podle jeho názoru má Evropa potravin dost a bez GMO by se obešla. Globalizovaná ekonomika to však evropskému zemědělství neumožňuje. Modifikované plodiny jsou podle něj na druhou stranu perspektivní z hlediska ekologie:

"Evropa se doufám vydá cestou, že GMO jsou prostředkem ochrany přírody, že nebudu stříkat insekticidy, ale budu mít Bt kukuřici. Možná, že ty herbicitolerantní umožní tzv. šetrnou orbu, že se nebude dělat hluboká orba. To máte úsporu nafty a skleníkových plynů, šetří se struktura půdy a nedochází k erozi."