Praha dokončuje protipovodňová opatření v centru města

Pražský primátor Pavel Bém (vpravo) a jeho náměstek Jan Bürgermeister u protipovodňových zábran, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Praha dokončuje protipovodňovou ochranu centrální části města. Ve středu tak bylo předáno do rukou magistrátu hrazení v Holešovickém přístavu. Zbytek opatření proti velké vodě dokončí stavaři do konce letošního roku. Bližší informace přináší Tomáš Drahoňovský.

Pražský primátor Pavel Bém (vpravo) a jeho náměstek Jan Bürgermeister u protipovodňových zábran, foto: ČTK
Centrum Prahy by mělo být do konce roku ochráněno před povodní. Předání posledních protipovodňových zábran proběhlo ve středu za účasti primátora Pavla Béma v Holešovickém přístavu. Jak celé práce probíhaly, popsal Jiří Cís, zástupce firmy Energie Kladno, která se na výstavbě zábran podílela.

"Na stávající nábřežní zeď se provedlo přibetonování betonového stupně, na který bude možno nasadit mobilní hrazení," popisuje konstrukci zábrany Cís. "Na druhém břehu jsme pak postavili stěnu, která má předepsanou výšku protipovodňové ochrany," doplňuje.

Protipovodňové zábrany, které mohli účastníci předání ve středu v Holešovicích vidět, není podle Jiřího Císe problém kdykoli přesunout do jiné lokality, která bude přírodní katastrofou postižena. Podle toho také vypadá jejich konstrukce.

Povodeň v roce 2002
"Část mobilního hrazení je vysoká asi 2,4 metrů," vysvětluje Jiří Cís. "Dále se pak zvyšuje nebo snižuje podle terénu, na kterém stojí. Zbytek ochrany Holešovic zhotovíme do konce letošního roku," dodává Cís.

Ačkoli ochrana centrální Prahy je prakticky hotova, magistrátu hlavního města stále zbývá vybudovat protipovodňové zábrany také v okrajových částech. Podle primátora Prahy Pavla Béma by však budování mělo být hotovo během dvou až tří let za finanční částku téměř jedné miliardy korun.

"Zatím nám schází protipovodňové ochrany v periferních částech města, jako jsou například Zbraslav, Podbaba nebo Trója," popisuje situaci primátor. " Zbývající investice bych si dovolil odhadnout na asi 900 milionů korun, prozatím jsme proinvestovali 1,36 miliardy," počítá výdaje Pavel Bém.

S vybudováním protipovodňových zábran se také váže nutnost cvičení, které by prověřilo připravenost sborů civilní ochrany na případnou živelní katastrofu. Pavel Bém však soudí, že velké cvičení nebude nutné připravit dříve než za dva roky. Do té doby budou probíhat jen dílčí testování jednotlivých částí protipovodňového systému.

Zatopená Praha v srpnu 2002
"Příští rok, kdy bude otevřen celý systém povodňové ochrany, žádné velké cvičení nechystáme," sdělil Českému rozhlasu Pavel Bém. "Na řadu přijdou jen testy nového vybavení protipovodňové ochrany, jako jsou například hrazení železničních viaduktů nebo hradidlové komory, které chrání před velkou vodou kanalizaci." Významnější cvičení plánuje magistrát až na přelom let 2007 a 2008.

Veškerá protipovodňová opatření zbudovala Praha proto, aby se uchránila katastrofálním následkům, jaké měla například velké voda v létě roku 2002. Tehdy vylití Vltavy z koryta napáchalo mnohamiliardové škody na památkách, komunikacích nebo obytných budovách. Podle slov primátora by sice hlavní město mělo být na případnou katastrofu připraveno lépe než před třemi lety. I přesto však doufá, že se podobná živelní pohroma opakovat nebude.