Přehled tisku
Čtvrteční český tisk komentuje schválení euroústavy a hodnotí význam tohoto aktu pro budoucnost Evropské unie. Podle Mladé fronty Dnes středeční hlasování není koncem, nýbrž začátkem boje o ústavu. Podle Lidových novin pak euroústavou nic nového nevzniká a Evropská unie bude existovat nezávisle na tom, zda ji všech 25 států ratifikuje. Také podle Hospodářských novin má štrasburské hlasování hodnotu pouze symbolickou. Tvrdí to i komentář Práva, podle něhož ho ale naprostá většina euroobčanů vnímá také jako další krok ve sbližování, které přispívá k míru a zmenšování chudoby.
Mladá fronta Dnes soudí, že boj o euroústavu bude tvrdý. "Odpůrci euroústavy se tedy musí připravit na to, že ona štrasburská většina sice nebude mávat transparenty, ale udělá všechno pro to, aby zvítězila i v Británii nebo v Česku," domnívá se autor komentáře.
Lidové noviny ale upozorňují, že v unii je demokracie. Hrozby vyloučením z EU kvůli odporu k euroústavě jsou proto podle deníku nepřijatelné. Je nebezpečné a kontraproduktivní šířit lži o tom, že Česko stojí před rozhodnutím, zda členství v EU s euroústavou, nebo vyloučení, míní komentátor. "EU tuto ústavu potřebuje, ale nikoli za každou cenu," dodává.
Podle Hospodářských novin nejde váhu tří čtvrtin evropských poslanců, kteří hlasovali ano, odbýt mávnutím ruky. Přesto ale byly podle komentátora zajímavější hodiny debat o den dříve. "Argumenty, které v nich zazněly, se budou v příštích týdnech a měsících v jednotlivých evropských zemích v různých obměnách opakovat. Levice se obává dveří otevřených bezbřehému liberalismu a pravice zase na dálku cítí socializační tendence," domnívá se autor glosy.
Komentář Práva se zamýšlí nad postojem českých euroskeptiků, kteří, jak tvrdí, hájí národní zájmy. Nikdo z nich ale nedokázal vysvětlit, v čem vlastně ty národní zájmy spočívají, tvrdí autor komentáře. Podle něj tito euroskeptikové jen "obratně surfují na přežívajícím strachu z cizáků".
Nižší daňové zatížení, o kterém uvažuje sociální demokracie, je kromě schválení euroústavy Evropským parlamentem v popředí pozornosti tisku.
Mladá fronta Dnes píše, že rok a půl před volbami někteří sociální demokraté otočili a rozhodli se přilákat voliče ještě jinak než na rozdávání novomanželských půjček. Přidávají se i koaliční politici. "Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec prosazuje pokles daní z výdělků dokonce na polovinu," upozorňuje deník. Konstatuje ale zároveň, že ministr financí Bohuslav Sobotka je opatrný a varuje hlavně před tím, aby se dodržel plán snižování schodků. Jak tomu bude, se má rozhodnout na konferenci ČSSD koncem ledna. Ne všichni v sociální demokracii ale daně snižovat chtějí. "Voličům ODS se nemusíme podbízet," cituje Mladá fronta Dnes ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. V komentáři nadepsaném Gross objevil kouzlo snižování daní deník píše, že nižší daně z příjmů jsou rozhodně zajímavým a správným záměrem.
Hospodářské noviny informují, že ČSSD chystá daňové odpisy také po živnostníky. Lidem na volné noze by měl podle jednoho z návrhů, který propočítává tým ministra financí Bohuslava Sobotky, výrazně usnadnit život vyšší odpočet paušálních nákladů. Dnes si může každý, kdo je na volné noze, snížit daňový základ o 25 procent z celkových příjmů, aniž by je musel dokládat paragony či fakturami. Lidé, kteří podnikají podle autorského zákona, tedy například umělci, mají nárok na paušální náklady ve výši 30 procent a soukromí zemědělci 50 procent. "Sociální demokraté uvažují a propočítávají, na kolik by stát přišlo, kdyby si 50 procent příjmů mohli paušálně odepsat z daní všichni, kdo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné," píšou Hospodářské noviny. Upozorňují ale, že Sobotka ani Gross zatím jasně neřekli, jak by výpadek z příjmových daní nahradili, zda škrty či zvýšením jiných daní.
Také Lidové noviny naznačují, jak mohou být daně z příjmů upraveny, a vyjmenovávají členy skupiny, která daňové změny projednává. V komentáři se táží, za co máme čerstvou snahu o snižování daní považovat. Za čiré zoufalství a programovou bezradnost? Za čerstvý vítr v ČSSD? Za příjemnou výhru v politické ruletě? Od každého trochu, odpovídají. Zbytky tradičních voličů ČSSD citlivých na všechny změny v sociálních otázkách toto "podbízení se" úspěšnějším lidem zjevně nažene do náruče komunistů. Čerstvý vítr je to pro ty, kdo v mladém premiérovi vidí jedinou a skvělou budoucnost strany moderní, levicové a evropské, která politikou zadržování ochraňuje sociální stát "jinými prostředky", uvádějí Lidové noviny.
Deník Právo podotýká, že sociální demokraté chtějí na daních ulevit hlavně lidem s nižšími příjmy. "Sociální demokracie je strana, která musí umět reagovat na výzvy dnešního světa. Včetně toho, že je zapotřebí některé mýty odmítnout. Například mýtus, že sociální demokracie je strana vysokých daní. To je prostě nesmysl," cituje deník Právo premiéra Stanislava Grosse.
Liberečtí zdravotníci, jejichž první část už dorazila do Kolomba, převezmou provoz pediatricko-porodnické jednotky v nemocnici ve městě Galle na jihu Srí Lanky. Za čtyřčlennou skupinou v pátek dorazí asi dvacetičlenný tým i s dětskou mobilní jednotkou a letadlem zdravotního materiálu. Na Srí Lance by měli pomáhat asi tři měsíce, informuje deník Právo. "Dočasně převezmou činnost spádové nemocnice v oblasti Galle, což je jedna z nejpostiženějších oblastí na Srí Lance," řekla Právu Hana Sklenářová, která na Srí Lance již delší čas bydlí a dostala na starosti koordinaci mezi českým zdravotnickým týmem a srílanskou vládou. Oblast Galle má okolo 1,5 milionu obyvatel a podle Sklenářové po katastrofě není v lokalitě žádná dětská a porodnická nemocnice. "Od té mise se očekává hodně a srílanská vláda a občané vkládají do tohoto projektu velikou naději," uvedla Sklenářová. Výprava českých zdravotníků přistála podle Práva v Kolombu, kde ji přivítal srílanský ministr zdravotnictví. Řada členů mise jsou zkušení záchranáři, v minulosti pomáhali například po zemětřesení v íránském Bámu či v Turecku. Srí Lanka patří k nejhůře postiženým zemím v oblasti Indického oceánu. Přišlo tam o život přes 30.000 lidí. Celkem si katastrofa způsobená vlnami cunami vyžádala v jihovýchodní Asii téměř 160.000 obětí.
