Lidové noviny zveřejnily své hodnocení prvních sto dnů vládnutí kabinetu premiéra Petra Nečase. Nejlepší známku - dvojku - si vysloužil sám premiér. Podle deníku si takovou známku zasluhuje proto, že "dokáže ukočírovat"často se hádající ministry "tak, že žádný konflikt dosud nepřerostl v hlubší krizi". List míní, že vláda pod Nečasovým vedením dobře funguje.
Zleva Petr Nečas, Miroslav Kalousek a Radek John, foto: ČTK
Lidové noviny zveřejnily své hodnocení prvních sto dnů vládnutí kabinetu premiéra Petra Nečase. Nejlepší známku - dvojku - si vysloužil sám premiér. Podle deníku si takovou známku zasluhuje proto, že "dokáže ukočírovat" často se hádající ministry "tak, že žádný konflikt dosud nepřerostl v hlubší krizi". List míní, že vláda pod Nečasovým vedením dobře funguje. "A pokud se mu podaří splnit ambiciózní plány, jež si vytyčil, může se zapsat jako trochu nevýrazný, ale úspěšný premiér," hodnotí list Nečasovo působení v čele vlády. Většina členů kabinetu si v očích listu i jeho čtenářů vysloužila dvojky a trojky. Na poslední místo se u listu i čtenářů dostal ministr vnitra Radek John, kterého deník ohodnotil nedostatečnou a čtenáři průměrnou známkou 4,06. John, který před volbami kraloval žebříčkům popularity, má podle deníku "zjevně problémy s řízením resortu, ale navíc má za sebou řadu skandálů včetně zbytečného létání vrtulníkem či bizarně vysvětlované jízdy s majáčkem na večírek na německé ambasádě v Praze". Pro celý kabinet vyšla průměrná známka trojka, uvádí deník. "Důsledné, ale krajně nepopulární škrtání. To je dosud nejzřetelnější výsledek vládnutí Nečasových ministrů," píší Lidové noviny, které se pokusily jako ve škole oznámkovat koaliční vládu za prvních sto dnů jejího vládnutí.
Jiří Besser
Ministr kultury Jiří Besser je prvním členem Nečasovy vlády, jemuž hrozí vyhazov, píše Mladá fronta Dnes. Podle listu prý naštval vlastní stranu TOP 09 i hnutí Starostové, které ji podporuje. Starostové si ho pozvali a vytkli mu, že neřeší církevní restituce. Kvůli nim je v mnoha obcích blokovaný majetek a dál chátrá. "Vlády to už řeší devatenáct let. Snažím se, je to priorita," bránil se Jiří Besser. Jeho další "potíží" je chystané zveřejnění auditu hospodaření Národního technického muzea. Penězovody, jimiž mizely finance, vedou k bývalým lidovcům, nynějším členům TOP 09. Ke zveřejnění jmen přesto dostal souhlas, píše Mladá fronta Dnes.
Foto: Evropská komise
Nová darovací daň na emisní povolenky, kterou ve středu schválila vláda, sníží zisk energetické společnosti ČEZ přibližně o tři miliardy korun, že další velké elektrárenské společnosti přijdou o stovky milionů. Podle Hospodářských novin tak vládní solární balíček zaplatí hlavně největší tuzemská elektrárenská firma ČEZ na daních z emisních povolenek a z tržeb svých solárních elektráren. Zavedení nové 25procentní darovací daně za emisní povolenky, které se dosud firmám přidělovaly zcela zdarma, schválila ve středu vláda. Darovací daň má přitom státu vynést asi 4,8 miliardy korun. Další 4,2 miliardy korun stát získá zdaněním solárních elektráren uvedených do provozu loni a letos. Platit budou 26 procent, a to přímo z tržeb. Zvýšení odvodu za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu nových solárních elektráren přinese státu 1,7 miliardy a pro další miliardu korun vláda sáhne do státního rozpočtu. Získá tak přibližně 12 miliard korun, které potřebuje ke snížení cenového skoku elektrické energie od ledna příštího roku. Podle listu zástupci dominantního výrobce elektřiny v Česku zatím nechtějí nová vládní opatření komentovat. "Bereme přijatá opatření jako fakt. Jejich důsledky pro ČEZ budeme analyzovat v okamžiku, kdy budou k dispozici detaily," sdělila listu mluvčí společnosti Eva Nováková. "Nikdo z nás není pyšný na to, co jsme připravili, protože je to deformace. Ale deformovali jsme deformaci, abychom co nejméně zdeformovali českou ekonomiku," prohlásil podle Hospodářských novin ministr financí Miroslav Kalousek.
Ilustračnífoto: Czech Coal
Společnost UVR Mníšek pod Brdy podnikatele Daniela Krafta se chystá obnovit těžbu v posledním lignitovém dole v Česku, který leží na Hodonínsku, píše deník E15. Firma koupila těžební areál v konkurzu letos v srpnu za 20,5 milionu korun. "Podaří-li se nám snížit fixní náklady těžby, jsem schopen se dostat na 300 tisíc tun vytěženého uhlí ročně do dvou let,"řekl deníku Daniel Kraft. Důl Mír by podle něj mohl obnovit těžbu v roce 2012. Těžební stroje v dole se zastavily v roce 2009, kdy se předchozí majitel Lignit Hodonín dostal do insolvence. Prakticky celou produkci v té době odebírala hodonínská elektrárna ze skupiny ČEZ, která si po uzavření dolu musela zajistit dodávky uhlí z Mostecké pánve. To je sice kvalitnější, ale prodražuje ho doprava. "Klíčové je získat stálý odbyt a strategického partnera pro těžbu,"řekl deníku Kraft. Potenciálním partnerem je ČEZ, který pro svou Elektrárnu Hodonín odebíral až do loňského roku tři sta tisíc tun lignitu ročně. Tehdejší cena čtyři sta korun za tunu však podle Krafta nepokryje ani provozní náklady. Podle listu E15 je ve hře dlouholetá smlouva s cenami lignitu vázanými například na vývoj cen elektřiny. Pokud námluvy s ČEZ nevyjdou, je možné lignit vyvážet i na Slovensko, řekl listu Kraft. "Aktuálně se však vývoz nevyplatí, protože slovenským těžebním společnostem dotuje ceny stát," uvádí deník.
Špičkový chirurg Miloš Adamec obvinil kolegu z plagiátorství, píše deník Právo. Jde o dva chirurgy, kteří se přihlásili do konkurzu na místo přednosty Kliniky transplantační chirurgie IKEM v Praze. Chirurg Adamec zjistil, že jeho soupeř Jiří Froněk měl údajně opsat práci o transplantacích střeva od dvou mladých pracovníků IKEM. Svůj vědecký titul PhD. získal v Olomouci neoprávněně. Dva mladí lékaři IKEM potvrdili, že je Froňkova práce opravdu opsaná. Chirurg Adamec navíc upozornil na nesrovnalosti konkurzu, který má zvýhodnit právě Jiřího Froňka. Ředitel IKEM Jan Malý uvedl, že důkazy prověřuje, proto zatím výsledek konkurzu nevyhlásil. "Výsledek hlasování konkurzu na místo přednosty kliniky transplantační chirurgie nebyl ředitelem zatím potvrzen, a to z důvodu, že se vyskytly zprávy, které ověřujeme a které, pokud by se potvrdily, tak by mohly změnit dosavadní doporučení členů výběrové komise," sdělili ve společném prohlášení ředitel IKEM a jeho statutární zástupce Michael Želízko. Profesor Adamec pracuje v IKEM 26 let a na místě přednosty působí šestý rok. Vadí mu, že s jeho případným odchodem by se zastavily rozjeté projekty. Tým připravuje první českou transplantaci tenkého střeva u člověka. Doktor Froněk tyto transplantace prý nedělá,píše list. Klinika IKEM se zhruba 300 transplantacemi ročně patří k největším transplantačním centrům v Evropě, transplantuje játra, slinivku a ledviny. Miloš Adamec připravuje žádost o evropskou akreditaci, zatím ji mají jen tři centra v západní Evropě, pražský IKEM by byl prvním centrem s evropskou akreditací ve střední a východní Evropě. V IKEM by se tak mohli školit za evropské peníze lékaři z ciziny, uzavírá deník Právo.
Muriel Anton
Nejvlivnější ženou českého byznysu je pro letošní rok opět generální ředitelka české pobočky Vodafonu, Kanaďanka Muriel Anton. Ve středu získala již potřetí za sebou první cenu v anketě Hospodářských novin 25 žen českého byznysu. Druhá se umístila ředitelka vydavatelství Ringier Libuše Šmuclerová, na třetím Magdalena Souček z poradenské společnosti Ernst&Young. O výsledcích své ankety mezi odborníky informují Hospodářské noviny. Žebříček 25 nejvýznamnějších manažerek a podnikatelek stanovila porota složená z devíti expertů, kteří se profesionálně zabývají personalistikou a vyhledáváním talentů. Desátý hlas v porotě měly Hospodářské noviny. Porotci vybírali kandidátky výhradně z privátní sféry bez ohledu na národnost a hodnotili mimo jiné jejich vliv na firmu, ve které působí, důležitost jejich pozice a kompetence, které jejich práce zahrnuje. Muriel Anton se stala vítězkou ankety 25 žen českého byznysu již potřetí, připomíná list.
