Přemyslovské svitky - středověké události očima dnešních novinářů

r_2100x1400_radio_praha.png

Víte, jak by dnes mohly vypadat středověké noviny za doby Přemyslovců? Tehdy samozřejmě žádné neexistovaly, ale o jejich možnou podobu viděnou dnešníma očima se pokusili tvůrci výstavy Sága moravských Přemyslovců, kteří zde v 11. až 13. století sváděli neustálé boje o moc. A o jejich životě vypovídá i středověký deník.

Noviny, jak je známe dnes, ve středověku nevycházely - neexistoval knihtisk, ani pravidelné poštovní linky a všeobecná gramotnost byla v nedohlednu. Historikové z Muzea města Brna se přesto rozhodli vyzkoušet, jak by takový středověký list vypadal, a především jaké zprávy by obsahoval. Výsledkem jejich snažení je občasník nazvaný Přemyslovské svitky. Není k dostání v trafikách, zájemci jej obdrží pouze na hradě Špilberk, a to jako bonus ke vstupence na novou výstavu Sága moravských Přemyslovců. Jako zdroj informací nesloužily redakci světové agentury, ale renomovaní kronikáři Kosmas, Jarloch, Kanovník Vyšehradský nebo Mnich Sázavský. Z jejich zdánlivě nezáživných a dnešku vzdálených relací sestavili mozaiku, která si co do atraktivity nijak nezadá se současnými deníky. A co v nich čtenáři najdou? O tom více Dana Cejnková z Muzea města Brna.

"Jsou tam nejdůležitější zprávy, jako že třeba proběhla úkladná vražda krále, že vypukla epidemie moru a podobně. Uvnitř jsou zprávy ze zahraničí - co se děje na některých panovnických dvorech. Pak jsou tam i drby z přemyslovské rodiny. Je tam i koutek pro děti a některé kuchařské ukázky. Je to takové pestré."

Setkali jste se už někdy s tím, že by se dávaly ke vstupence historické noviny nebo jste první?

"Asi v tom budeme první. Dosud jsem to nikdy nezažila. Je to nápad architekta Veselého, který nám dělá výtvarnou stránku výstavy a ten s nápadem, že by se to dalo netradičním způsobem prezentovat, přišel."

Kuriozity a zprávy ze společnosti podle redakce zajímaly i středověkého čtenáře. Mírně bulvární rubriku proto otevírá zpráva o rozchodu a druhém sňatku panovníka Přemysla Otakara II. a pojednání o svatbě jeho neteře Kunhuty s uherským vládcem Belou. Jak píše o veselce "rakouský zpravodaj" Přemyslovských svitků, lodi dovážející zásoby se potápěly pod tíhou potravin a nápojů. Vína bylo takové množství, že by ho mohli několik dní pít všichni obyvatelé Rakouska i Moravy. Na své si v listu přijdou i hospodyňky, které redakce seznamuje s aktuálními trendy ve výživě. Jako vzor skladby denní stravy dává jídelníček žoldnéřů z vojska Karla II.: 800 gramů chleba, 400 gramů hovězího, k tomu vepřové, skopové, slanina, uzený bůček, vejce a víno. A k odhalení tajenky ve středověké křížovce musejí čtenáři například vědět, že nejoblíbenějším nápojem Čechů a Moravanů bylo v časech Přemyslovců - stejně jako dnes - pivo.