Prezident jmenoval Topolánkovu vládu

r_2100x1400_radio_praha.png

Tři měsíce po volbách má Česko novou vládu. Prezident Václav Klaus v pondělí odpoledne jmenoval kabinet Mirka Topolánka. Topolánkův tým chce přivést zemi k předčasným volbám. Jak ale soudí komentátoři, bude mít problém už při hlasování o důvěře. Podrobnosti o Topolánkově vládě se dozvíte od Martiny Lustigové.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
Patnáctičlennou vládu tvoří devět občanských demokratů a šest nestraníků. Oproti Paroubkově vládě má Topolánkův kabinet jen jednoho vicepremiéra, Petra Nečase z ODS. Do ministerských křesel usedly dvě ženy - ministryně školství Miroslava Kopicová a ministryně zemědělství Milena Vicenová. Věkový průměr Topolánkova týmu je 47 let. Dva členové vlády mají cizí státní občanství - jde o ministra životního prostředí Petra Kalaše a ministra kultury Martina Štěpánka. Ve vládě jsou i přední představitelé ODS - Vlastimil Tlustý v čele ministerstva financí, Ivan Langer v čele resortu vnitra nebo už zmíněný Petr Nečas jako vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí.

A jak složení Topolánkovy vlády hodnotí politolog Petr Just? "Určitě nepřekvapí, že se tam objevily špičky ODS. ODS, která vyhrála volby a má mandát k sestavení vlády, má zodpovědnost za vládu. Čili nepřekvapují jména typu Petr Nečas, Vlastimil Tlustý, apod. Pokud nějaká jména překvapují, tak to jsou spíš jména nestranických odborníků. Nicméně nebral bych to jako negativní překvapení, spíše pozitivní překvapení. ODS, už když byl v čele Václav Klaus, vždycky vnímala nestranické odborníky tak, že by neměli mít politické mandáty, že by neměli zastávat politické funkce ve vládě, apod., že tyto funkce jsou určeny politickým reprezentantům, kteří dostali mandát (od voličů). Vzpomeňme si na Klausovu kritiku Tošovského poloúřednické vlády. Nicméně Mirek Topolánek ví, že je v situaci, kdy mu doplnění vlády o nestranické odborníky může do jisté míry pomoci získat pro tuto vládu důvěru nebo to alespoň zvyšuje šanci získat pro tuto vládu důvěru. To znamená, že ten jeho krok je naprosto přirozený a pochopitelný."

A právě otázka důvěry je pro Topolánkovu vládu velmi důležitá. O důvěru musí vláda požádat 30 dnů po svém jmenování. Občanští demokraté mají 81 poslanců, pro získání důvěry ale vláda potřebuje 101 hlasů. Zelení i lidovci o případné podpoře vlády rozhodnou po zveřejnění programového prohlášení Topolánkova kabinetu. Ani jejich podpora by ale pro získání důvěry nestačila, protože strany někdejší trojkoalice mají dohromady 100 hlasů. Co pro získání důvěry ODS udělá, řekl její místopředseda Petr Nečas: "My budeme nadále jednat a budeme se především snažit vysvětlit to, že tato vláda je vládou překlenovací, že jsme hluboce přesvědčeni o tom, že v současné patové situaci bez toho, abychom se nechali zatáhnout do takové politické bažiny různých pofidérních a zákulisních politických dohod, přetahování či dokonce korumpování jednotlivých poslanců, je nejlepším řešením pro celou politickou scénu i pro voliče nové rozdání karet v podobě předčasných voleb."

ODS nemůže počítat s podporou druhé nejsilnější strany, tedy ČSSD. Podle jejího místopředsedy Bohuslava Sobotky už s občanskými demokraty jednali dostatečně dlouho a neshodli se: "Sociální demokracie nepodpoří tuto vládu, nedá jí svoji důvěru, ani nebudeme odcházet z Poslanecké sněmovny. Čili budeme hlasovat proti důvěře této vládě. My jsme s ODS jednali několik měsíců, hledali jsme možnost programového nebo personálního kompromisu, ale personální složení té vlády je natolik odpudivé, že by nám voliči asi neodpustili, pokud bychom takové vládě dali svoji důvěru."

Od důvěry pojďme k programu - mezi první úkoly Topolánkovy vlády bude patřit příprava státního rozpočtu na rok 2007. Topolánkova vláda chce také zrušit registrační pokladny, zahájit zeštíhlení státní správy nebo přípravu na české předsednictví EU. Chce také připravit reformní zákony včetně základních kroků důchodové reformy, na kterých se strany podle premiéra shodují. Týkají se rezervního důchodového fondu, zvýhodnění penzijního spoření nebo prodlužování věku odchodu do starobního důchodu do roku 2030.