Prezident Václav Klaus vyznamenal u příležitosti státního svátku 22 osobností. V jeho projevu se odrážela i současná politická situace, když jménem občanů vyzval politiky, aby se dohodli buď na možnosti vytvořit vládu, nebo na uspořádání předčasných voleb. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Václav Klaus, foto: ČTK
Prezident vyznamenal v den 88. výročí vzniku samostatného Československa především bojovníky za svobodu a demokracii. Mezi vyznamenanými byli také zástupci vědců, umělců a sportovců. Václav Klaus vyznamenává mnohem méně lidí, než jeho předchůdce Václav Havel. Ten každoročně ocenil kolem 40ti lidí, Václav Klaus zhruba polovinu. Při příchodu prezidenta už tradičně zazněly sváteční fanfáry z Libuše.
Vyznamenání předával prezident jen několik hodin po skončení senátních voleb a současná politická situace se odrážela i v jeho projevu. Připomněl pětiměsíční hledání vlády, která by získala důvěru sněmovny.
"Je to důvodem, proč se v den našeho nejvýznamnějšího státního svátku zabývat tím, zda v tom, co nám přinesl listopad 89, důsledně pokračujeme či zda - díky ztrátě původního elánu, odhodlání, ale i některých nerealistických iluzí - nemáme tendenci jít jinudy a jinam. K úplné shodě o těchto věcech dojít sice nemůže, ale něco jako nejvyšší společný jmenovatel, na kterém bychom se shodnout mohli a měli, hledat musíme."
Antonín Špaček, foto: ČTK
Neschopnost překonat stranické zájmy by podle Klause mohla ohrozit zemi. Varoval také před ztrátou svobody, demokracie. Právě bojovníci za tyto hodnoty získali nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva. Jedním z nich je předseda Československé obce legionářské Antonín Špaček, účastník bojů ve Francii a Velké Británii. Nejvyšší ocenění in memorim získal i Josef Bryks, který byl za druhé světové války po sestřelení zajat Němci a odsuzen k smrti. Zachránili ho spojenečtí vojáci, ale v roce 1948 byl nespravedlivě odsouzen a prošel řadou nejtěžších věznic. Další bojovníci za svobodu získali Řád Tomáše Garrigua Masaryka, jako například válečný veterán Miroslav Šandera, Naděžda Kavalírová či Matylda Čiháková - Hojerová. Tato dnes sedmadevadesátiletá odbojářka v letech okupace s nasazením vlastního života organizovala přechody nacisty pronásledovaných osob přes hranice a pomoc rodinám zatčených a popravených obětí okupace. Do odboje se zapojila i po komunistickém převratu, v roce 1950 byla obviněna z pokusu o převrat a dalších činů a odsouzena celkem k 25 letům vězení.
Zleva: Matylda Čiháková, Naděžda Kavalírová a Mons. Michael Josef Pojezdný, foto: ČTK
"Víte, nikde na světě není to přátelství takové, jako získáte v kriminále. Když jste ve škole nebo v zaměstnání, tak máte přítelkyně. Ale ty opustíte, pak jdete domů. Kdežto tady ve vězení jste ve dne v noci s lidmi. Kriminál byl nesmírné síto."
Mezi vyznamenanými byli také zástupci vědců, herců a sportovců. Medaili za zásluhy dostali například legenda českého fotbalu Josef Masopust, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, která přiletěla tryskáčem přímo ze závodů. Prezident se podle politologů snaží také vyznamenávat vědce, kteří mají za sebou dlouholetou a úšpěšnou kariéru. Vyznamenán tak byl například matemetik Petr Hájek, který působil v řadě prestižních vědeckých institucích. Jeho jméno z Hradu uniklo mezi prvními, některá média ale předpokládala, že vyznamenání převezme jeho jmenovec a mluvčí prezidentské kanceláře. Ocenění získal také jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Jindřich Štreit, který prozradil, jak získal svůj první fotoaparát.
Václav Klaus a Kateřina Neumannová, foto: ČTK
"Já jsem studoval pedagogickou fakultu a jeden z mých profesorů mi nabídl ke koupi fotoaparát. Můj otec, také učitel, mi řekl: dobře, můžeš ho mít, když mi slíbíš, že deset let nebudeš kouřit. A tak mi dal 400 korun, abych si fotoaparát koupil. On si totiž myslel, že když jdu na studia do města z vesnice, že tam zvlčím a já jsem mu to opravdu slíbil a nikdy jsem v životě nekouřil."
Mezi vyznamenanými je i autor kresleného krtečka Zdeněk Miler, oscarový kameramen Miroslav Ondříček nebo romský aktivista Milan Horváth a tak bychom mohli pokračovat. Co jméno, to zajímavý životní příběh.
