Privatizovaná divadla žádají jasná pravidla a záruky
Dnes nebudeme v čase vyhrazeném kultuře mluvit o úspěšných českých muzikantech, výtvarnících, ani o počinech, které se objevily na divadelních prknech. Aby mohli umělci tvořit, potřebují k tomu určité podmínky, jako každý, kdo něco vytváří. Pokud se tyto podmínky ztrácejí nebo mění, je ohroženo živobytí umělců a mohou být ohroženy i umělecké hodnoty. Ze sporu se pak náhle stává politikum. Námětem dnešní kulturní rubriky bude vystoupení šesti pražských divadel proti způsobu, jímž se hlavní město rozhodlo scény privatizovat.
Za současných podmínek nelze uskutečnit transformaci pražských divadel z příspěvkových organizací na jinou právní formu, jak jim to k 1. lednu příštího roku navrhuje pražský magistrát jako jejich zřizovatel. Takový je společný závěr šesti pražských scén, které při jednání s magistrátem nenašly shodu v uzlových bodech tohoto procesu.
Jednání za Prahu vede radní pro kulturu Milan Richter. Ostrým vystoupením divadelníků je překvapen: "Transformace započala už v roce 2001, tento krok je v podstatě jenom dokončením celého procesu."
Podle koncepce kulturní politiky Prahy by do roku 2010 mělo dojít k transformaci příspěvkových organizací na soukromé podnikatelské subjekty. V první vlně byly takto transformovány například divadlo Semafor, Archa a Činoherní klub. V druhé vlně, o niž se právě vedou spory, to jsou Divadlo v Dlouhé, Divadlo pod Palmovkou, Studio Ypsilon, Švandovo divadlo, Divadlo Na zábradlí a Městská divadla pražská. Vedle nich ještě Pražská informační služba a Hvězdárny a planetária. Ve třetí vlně budou Divadlo na Vinohradech, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Hudební divadlo v Karlíně, Muzeum Hlavního města Prahy, Symfonický orchestr FOK a Městská knihovna.
"V tuto chvíli má město obrovské množství příspěvkových organizací a smyslem transformace by nemělo být šetřit, ale zachovat kontinuitu kulturních činností na území města, které poskytují veřejnou službu v kultuře a které skutečně posouvají vývoj umění dopředu,"
říká členka grantové komise Hlavního města, ředitelka přehlídky Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.
Podle Richtera se nic nového nestalo a není důvod nepokračovat v započatém procesu. Divadelníci ale oponují. Situace se mění:
"Pro ředitele šesti divadel zůstává klíčovou otázka, jestli HMP chce nadále podporovat síť divadel veřejné služby, o čemž svědčily trendy příprav transformace v minulých letech, nebo ne, o čemž svědčí vývoj posledních měsíců." stojí v jejich prohlášení.
Radní pro kulturu za ODS Milan Richter si protest divadelníků vysvětluje jejich strachem z umělecké konkurence:
"Protože ve chvíli, kdy jejich divadla budou ztransformována a budou dostávat peníze z grantů, pak o těch penězích budou rozhodovat odborníci - a pak rozhoduje umělecká hodnota. Jestli se toho bojí, pak ať to řeknou, ale pro mě jako pro radního pro kulturu je zásadní, aby divadla u nás byla co nejkvalitnější a na co nejvyšší umělecké úrovni."
Tuto úroveň ohlídá podle Richtra odborná grantová komise. Mimo Prahu prošlo podobnou transformací například Klicperovo divadlo Hradec Králové. Jeho ředitel Ladislav Zeman hodnotí přechod na vícezdrojové financování, o něž podle něj šlo především, rozpačitě:
"Máme samozřejmě své zakladatele, což je dobře, tím zakladatelem obecně prospěšné společnosti je město Hradec Králové, Královéhradecký kraj i samotné Klicperovo divadlo, ale svoje závazky si víceméně plus mínus plní pouze město. Ostatní partneři zatím jenom velmi symbolicky, takže to de facto nefunguje."
V případě pražských divadel radní dokonce účast města jako spoluzřizovatele odmítl zcela. Divadla by měla dostávat od města pouze víceleté granty. Grantový systém ale vyvolává značné pochybnosti a nedávné události s mezinárodními žalobami a arbitrážemi to potvrzují. A divadlo Archa, privatizované v první vlně, zápasí o přežití, protože dodnes nebylo rozhodnuto o jeho grantu na letošní rok.
"Divadlo Archa od 1. ledna existuje skutečně jen díky podpoře přátel, kteří nás nenechali padnout. My jsme věděli už od poloviny roku, že něco takového může nastat, proto jsme jednali s magistrátem, s radním Richtrem, který nás vždycky ujistil, že divadlo Archa nenechají padnout. Když byl vyhlášen nový grantový systém a bylo jasné, že se to do začátku roku nedá stihnout, požádali jsme město o půjčku na překlenutí období do té doby, než bude rozhodnuto o grantech, a tato půjčka byla zamítnuta,"
uvedl ředitel Archy Ondřej Hrab. A čeho dalšího se divadla bojí?
Chybí statut veřejnoprávní instituce v kultuře, která zaručí ochranu léta budovaných kulturních hodnot před zneužitím v soukromých rukou. Forma obecně prospěšné společnosti je z existujících nejlepší, ale ani ta neplní funkci zcela.
"Cítíme se jistými správci historické kontinuity v divadlech, ve kterých působíme. Nejde o nás ředitele a nejde v podstatě ani o ty současné soubory, ale o to, aby se ta divadla podařilo do budoucna zachovat,"
říká ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová.
Ostré vystoupení divadelníků se zdá být překvapivé, pokud město ústy Milana Richtra tvrdí, že transformace je návrh a jednání jsou na začátku:
"My s nimi diskutujeme teprve o té možné podobě transformace a o konkrétních podmínkách v jejich divadlech a ta jednání jsou v podstatě úplně na začátku... takže já vůbec nechápu tuhle snahu... Spíš to na mě dělá dojem, že se snaží něco negovat dřív, než druhá fáze transformace začne. Vůbec to nechápu."
Exministr kultury a dramatik Milan Uhde ovšem prohlašuje, že na divadla je vyvíjen ze strany zřizovatele hrubý nátlak:
"...pod pohrůžkou, že budou odvoláni z funkcí ředitelé, kteří se budou bránit změně svých divadel na společnost s.r.o. a že na jejich místa budou dosazeni funkcionáři ochotní se podejmout takové operace,"
citoval Uhdeho prohlášení Jiří Ornest.
V úterý 11. března oseslali ředitelé divadel otevřený dopis Radě Hlavního města. Požádali v něm o jasné stanovisko k zájmu města na zachování sítě divadel veřejné služby. Kvůli nespokojenosti s komunikací radního Richtra pak požádali o vytvoření společné pracovní skupiny, která by přípravu ekonomické transformace příspěvkových organizací vyřešila.