Vysoké ceny energií doléhají hlavně na energeticky náročné obory. Problémy firem se už odráží na trhu práce
Energetická krize ovlivňuje přes 80 procent českých firem. Téměř dvě třetiny podnikatelů aktuálně považují energetickou krizi společně s inflací za největší bariéru v jejich podnikání.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu. Kabinet na program vyčlení 30 miliard korun. Počítá se s pomocí pro zhruba 8000 podniků. Podpora se podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví.
Nejvíce zasaženými jsou společnosti nad 500 zaměstnanců a průmyslové firmy. Vyplynulo to z průzkumu, který udělala agentura Ipsos mezi 300 podniky. "Nově uzavírané smlouvy s dodavateli energií jsou v některých případech nad finančními možnostmi firem. V některých případech energie ani nebudou mít zajištěné, protože dodavatelé energií přestali nové zákazníky přijímat," uvedl již na konci srpna prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Budoucí vývoj svého podnikání navíc vidí pesimisticky dvakrát více podniků než letos v únoru.
Ekonomická situace se už odráží na trhu práce
Podle analytika ze společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského se už špatná ekonomická situace odráží i na trhu práce. Přibývá podle něj lidí, kteří si novou práci hledají, protože musí.
"Při snižující se spotřebě, která se nám už propisuje do toho trhu, tak část firem, typicky třeba ve službách, nebo i některých výrobních kvůli cenám energií je v potížích, a musí trošičku šlapat na brzdu."
Pokud jde o lidi, kteří na úřad práce přichází po tom, co odejdou z práce, tak těch je nejvíc z maloobchodu a z veřejné správy. Podle letního průzkumu agentury Ipsos plánuje kvůli drahým energiím propouštět až třetina oslovených firem.
Nezaměstnanost v Česku mírně stoupla na 3,5 procenta. Na úřadech práce je 250 tisíc lidí. Zároveň však úřady nabízí 306 tisíc volných míst. Firmy dlouhodobě postrádají zejména dělníky, ale také řidiče nebo kuchaře.
"Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Ke konci září bylo v evidenci na úřadu práce nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to téměř 75 tisíc," připomněla mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
V září tradičně přibylo na úřadech práce studentů. Úřady jich evidují skoro 12 tisíc. Přibylo hlavně mladistvých z učilišť a středních odborných škol, vůbec nejčastěji z těch, které jsou zaměřené na ekonomiku a administrativu. Z absolventů jsou ve výhodě vysokoškoláci. Především studenti lékařských fakult, informačních technologií a technických oborů.
Ceny energií doléhají na pekárny, sklárny nebo hutě
Firmy se obávají i další vlny pandemie koronaviru nabo dalších důsledků války na Ukrajině. Jsou však i podniky, které plánují nabírat, poznamenal Tomáš Surka, ředitel personální společnosti Orienta.
"Bez zaměstnanců se velmi těžko budou tvořit i výnosy. Vidíme také to, že spousta firem našich klientů se naopak chystá nabírat. Mají poměrně silné náborové plány i na celý příští rok. Já bych zatím tu situaci neviděl tak tragicky."
Český pracovní trh je nejméně mobilní - lidé se neradi stěhují za prací. Mohla by tak vzniknout situace, že v jednom regionu bude velký počet lidí bez práce a v jiném naopak bude jejich nedostatek.
Vysoké ceny energií doléhají hlavně na energeticky náročné obory, příkladem jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Ceny energií začínají likvidovat první malé mlékárny. Například farma v Krhanicích ve středních Čechách po 10 letech zavírá výrobnu.
Skončit chtěla i nejstarší fungující sklárna v Evropě, v Harrachově. Sklárna měla vyhasnout v listopadu, a to na dva měsíce. Majitel se ale rozhodl dál dotovat provoz ze svého. Malý provoz na Jablonecku spotřebuje ročně přes 8000 megawatthodin plynu.
Hospodářská komora upozorňuje, že bez ohledu na letošní propouštění zaměstnanců bude hlavně vlivem demografického vývoje nadále zesilovat problém s nedostatkem pracovních sil. Rychle roste i počet lidí, kteří odchází z pracovního trhu a jdou do penze předčasně. Česká ekonomika se proto bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Navíc cizinci umožňují udržet v chodu služby i některé obory, kde Češi už pracovat dlouhodobě nechtějí.
