Psychiatrická klinika v pražské ulici Ke Karlovu slaví 170 let
Psychiatrická klinika v pražské ulici Ke Karlovu se nachází v areálu bývalého kláštera svaté Kateřiny, oblíbené světice Karla IV., který jej také v druhé polovině 14.století založil. Klášter prošel obvyklým osudem podobných institucí v českých zemích - byl poničen při husitských bouřích a nakonec zrušen Josefem II. V roce 1826 se zde otevřel Ústav choromyslných, o dvacet let později pak byla tzv. Nový dům, dnešní psychiatrická klinika. 170. výročí její existence připomeneme v pořadu Panorama.
"My jsme si vědomi toho historického závazku a toho, že lidská populace obecně bude do budoucna psychiatrickou péči potřebovat. I z tohoto důvodu se snažíme nejenom držet krok se světovou psychiatrií, ale i v rámci České republiky rozvíjet naše pracoviště jako jedno z předních a snažíme se do jeho rozvoje investovat i finanční prostředky."
Počty pacientů totiž stoupají: "V historicky krátké době, během několika let, se v České republice zdvojnásobil počet pacientů, kteří vyhledávají psychiatrickou péči. Je to dáno i tím, že se snažíme destigmatizovat tento obor a více otevřít psychiatrii lidem, aby se nebáli na psychiatrii přijít a aby se necítili být nějakým způsobem označkováni či vyloučeni."Klinika má ve své historii několik prvenství a působilo na ní mnoho významných osobností, připomíná rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima: "Je třeba řici, že na této klinice byla zřízena první linka důvěry v tehdejším Československu, že zde vzniklo první centrum péče pro mládež a dospělé s poruchou příjmu potravy ve střední a východní Evropě. Působil tady také pan profesor Zvolský, kterého můžeme považovat za zakladatele psychiatrické genetiky a samozřejmě zde k této klinice patří i péče o závislé, nemohu nezmínit pana docenta Skálu."
Nemocných přibývá
Současným přednostou kliniky je Jiří Raboch, který potvrzuje, že lidí s nemocí, kterou musí řešit psychiatr, přibývá. Otázkou ale je, zda je to proto, že se více lidí odhodlá odborníka navštívit nebo proto, že nemocných je skutečně více?"Myslím, že obojí je pravda. Je pravdou, že nabídka psychiatrických služeb v našem státě vzrostla a že i lidé se přece jen méně obávají navštívit psychiatra. Na druhou stranu je ale také pravda, pro to svědčí určité epidemiologické studie, že v moderních společnostech světa, ať jsou to Spojené státy nebo Evropa, pacientů trpících duševními problémy a poruchami prostě přibývá. Příčin je celá řada a musíme tento stav vzít jako bernou minci."
Před 170 lety poskytovali na Karlově především ústavní péči.
"To znamená, že šlo o péči o pacienty s velmi vážnými duševními poruchami. Byly to schizofrenie, maniodepresivita neboli bipolární afektivní porucha, jak říkáme v současné době a tehdy také, což je důležité, terciální syfilida. Tehdy se o té chorobě moc nevědělo, nevědělo se, že je infekční a lidé na ni umírali a umírali na psychiatrii. Potom ale přišly ty velké léčebné úspěchy včetně léčby syfilidy, nejprve pomocí horečnaté léčby, později pomocí antibiotik, a tito pacienti nám zmizeli."Objevili se ale noví...
"Objevili se noví. V těch posledních desetiletích nám nejvíce přibývá pacientů v oblasti organických poruch - stárnutí, demence, tam je nárůst za posledních 15 let asi čtyřnásobný. To je jeden okruh. Druhý okruh jsou pak pacienti s afektivními poruchami, s depresí, kde je nárůst asi trojnásobný."
Na klinice je dnes několik specializovaných pracovišť, kromě těch, o kterých už byla řeč je pacientům k dispozici rehabilitační centrum, chráněná dílna nebo denní stacionář pro děti a dorost. Klinika se soustředí i na vědeckou činnost a spolupráci s podobnými zařízeními v zahraničí.