Rakousko nepodporuje odliv mozků z Česka

Rakousko by při u příležitosti letošních oslav 60. výročí konce války uvítalo smířlivé gesto české vlády vůči příslušníkům německé menšiny. Během své čtvrteční návštěvy Prahy to naznačil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Jak Vám za chvíli poví Josef Kubeczka, zajímavým způsobem také vysvětlil, proč jeho země zatím neotevře Čechům svůj pracovní trh.

Prezident Václav Klaus (vpravo) s rakouským spolkovým kancléřem Wolfgangem Schüsselem (Foto: ČTK)

Kancléř Schüssel jednoznačně prohlásil, že Češi zatím nebudou mít možnost vycestovat volně za prací do Rakouska. Po jednání s premiérem Stanislavem Grossem uvedl, že jeho vláda zatím neuvažuje o zrušení přechodného období na omezení volného pohybu pracovních sil v Evropské unii.

"Pokud jde o otázku volného pohybu, jak známo, já jsem původním povoláním ekonom. Můj přístup je takový, že jsme do České republiky investovali 4 až 5 miliard euro a vytváříme zde pracovní místa. Domnívám se, že tato cesta je schůdnější, rozumnější a smysluplnější pro Česko, protože neodlákáme ze země ty nejlepší odborníky,"

řekl rakouský kancléř Wolfgang Schüssel.

Premiér Gross nicméně po jednání ocenil, že mimo jiné předjednal ratifikaci smlouvy, která usnadní dojíždění takzvaných "pendlerů" za prací do Rakouska.

"Pokud jde o přechodné období, já dávám před deklaracemi přednost konkrétním věcem. Za ně považuji praktikantskou a pendlerskou dohodu. V praxi to znamená zjednodušení zaměstnávání našich občanů v Rakousku, kteří přejíždějí přes hranice do zaměstnání, a také zjednodušení výkonu zaměstnání pro zaměstnance rakouských firem, kteří pojedou na nějakou dobu pracovat ke své mateřské firmě do Rakouska."

Na to, jak by asi mělo vypadat už zmíněné smířlivé gesto české vlády, tedy odškodnění části německé menšiny, jsem se zeptal politologa Roberta Schustra z Ústavu mezinárodních vztahů.

Premiér Stanislav Gross (vpravo) s rakouským spolkovým kancléřem Wolfgangem Schüsselem (Foto: ČTK)

"Já myslím, že by z rakouského pohledu plně postačovalo naplnění původních představ, s kterým před časem přišel bývalý vicepremiér Petr Mareš. Jediným problémem bylo vymezení okruhu lidí, kterých by se mělo toto humanitární gesto týkat. S tím ještě souvisela různá jednání zástupců německé menšiny v České republice a ministerstva práce a sociálních věcí, kde šlo o dohledání údajů týkajících se různých nespravedlností, pokud jde o důchodový systém, výplatu důchodů a různých podobných dávek. Na takových problémech tato věc ztroskotala, to je hlavní důvod, proč až dosud nějaká úprava nebyla přijata."

Dříve ve vzájemných vztazích palčivá otázka jaderné elektrárny Temelín byla tentokrát jen okrajovou záležitostí. Opravdu se postoj Rakouska k Temelínu tak zásadně změnil?

"Myslím, že se nezměnil, ale spíše se změnil postoj na české straně. Česká elektrárenská společnost (ČEZ) už více méně s kapitolou jaderná energetika, ať už v podobě nějakého rozšíření Temelína či výstavby nové elektrárny, příliš nepočítá. A to samozřejmě na rakouské straně kvitují s určitou možná i satisfakcí."