Rakovník slaví: První zmínka o něm se objevila před 770 lety
Roku 1252 se poprvé v písemnostech zmiňuje Rakovník v souvislosti s Krajským soudem. O tři sta let později Rudolf II. Rakovník povýšil na královské město.
Rakovník leží asi 60 km západně od Prahy ve středu Rakovnické kotliny. Dlouhou a slavnou historii připomínají historické brány, kterými se dodnes dá vstoupit do historického centra. Můžete si vybrat Pražskou nebo Vysokou – dvě, které zůstaly ze středověkého opevnění. Právo opevnit se udělené králem Jiřím z Poděbrad údajně bylo největší pýchou obyvatel středověkého Rakovníka. Minimálně do doby než císař Rudolf II. roku 1588 město povýšil mezi královská města.
Císařský majestát odstartoval největší rozvoj města. Dařilo se hlavně chmelařství a výrobě piva, které získalo věhlas v širokém okolí. Chmel se tady stále pěstuje a pivo se tu vaří dodnes.
Rozkvět přervala třicetiletá válka
Bitvě na Bílé hoře předcházel krvavý střet stavovského vojska pod vedením Kristiána z Anhaltu s koaličními vojsky vedenými bavorským vévodou Maxmiliánem a generálem Buquoyem, který tu byl zraněn. Hlavní boje se odehrály přímo u Rakovníka. Tažení armád v době třicetileté války zanechala ve městě nenapravitelné škody. Rakovník byl několikrát vypleněn a město se koncem 17. století téměř vylidnilo. Navíc ve druhé polovině 17. století město postihl mor (ten připomíná na Husově náměstí morový sloup), a aby toho neštěstí nebylo málo, také velká ničivá povodeň. Město se z těchto ran vzpamatovávalo dlouhé roky.
Synagoga a Rabasova galerie
V sedmnáctém století se v Rakovníku usadila početná židovská komunita. Nejviditelnější památkou připomínající tuto kapitolu v historii města je původně barokní synagoga, která byla zřízena snad v letech 1763-1764 přestavbou obytného domu ve čtvrti pod Vysokou bránou. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. V době okupace v letech 1938 - 1944 se tu pak na základě dohody Židovské náboženské obce s Československou církví husitskou střídaly sobotní židovské šabaty s nedělními křesťanskými bohoslužbami(zcela ojedinělý případ v dějinách české židovské obce).
Po roce 1948 potkal synagogu podobný osud jako mnoho dalších církevních nebo šlechtických sídel. Ta rakovnická se používala jako sklad a chátrala. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci hlavní sál s klenutou čtyřbokou kopulí s lucernou na vrcholu svítí novotou. Ženská galerie je dnes od hlavního sálu zcela oddělená a využívá se jako výstavní síň. Konkrétně jako galerie místního rodáka Václava Rabase.
Rakovnická NEJ
Od počátku 19. století Rakovník zažil novou etapu. Většina hradeb byla odstraněna, město se začalo rozrůstat. V roce 1833 tu vznikla nejstarší reálná škola v Čechách. Dnes se místní gymnázium jmenuje po spisovateli Zikmundu Winterovi, který tu mezi roky 1874 a 1884 začínal svou učitelskou dráhu.
Dvě desetiletí československého státu znamenaly pro Rakovník další vlnu vzestupu. Jméno Rakovníka, vedle šamotové továrny, šířily po celé vlasti výrobky Ottovy továrny, velocipédy Stadion, slévárna J. Vltavského a J. Linharta, další drobnější závody a značné množství živností.
Dnešní Rakovník má více než 17 000 obyvatel. Do města se soustředila většina průmyslu z celého regionu. Turisté, kteří sem dnes zavítají, tu najdou celou řadu zajímavých památek, ať už jde o radnici, která je ozdobou Husova náměstí, jednoho z nejdelších v Česku, nebo středověkou zvonici či Samsonův dům, jehož průčelí je zdobeno sgrafitem. Jedná se o nejlépe dochovanou renesanční stavbu ve městě.
A kromě poznávání historie královského města se můžete připojit k místním a společně s nimi oslavit 770 let od první zmínky o tomto místě, k čemuž Rakovník na letní sezónu přichystal řadu slavností.
Podle pověsti vznikl Rakovník v okolí mlýna, ve kterém matka vařila dětem k jídlu v době hladomoru raky. V čase největší bídy chtěla sebe a své děti sprovodit ze světa tak, že navařila raky z potoka, kteří byli do té doby pokládáni za jedovaté. Poté, co objevili, že raci jsou naopak jedlí, rozrostlo se zdejší osídlení v osadu a posléze v město. Avšak jméno města a ani jeho založení pravděpodobně s raky nesouvisí. Slovo "rakovník" nejspíše znamenalo druh porostu v mokřinách při potoce.
