Relikviář sv. Maura - klenot na zámku v Bečově nad Teplou
Relikviář svatého Maura patří mezi památky evropského významu. Tento skvost se nachází v trezorové místnosti na zámku v Bečově nad Teplou. Historie jeho nálezu je poměrně kuriozní, ale o tom uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Zámek a hrad v Bečově nad Teplou jsou poněkud zvláštní. Jinde se v průběhu staletí hrad postupně přestavoval na zámek a stavební slohy se stále měnily. Tady to bylo jinak. Na vysoké skále stál nejdříve v polovině 14. století hrad. Když už potřebám šlechty nestačil, postavili pod ním Pluhové z Rabštejna tři renesanční domy, které propojily v jeden palác a když ani ten nestačil, vznikl pod ním nakonec v 18. století zámek. A tak v Bečově stojí na skále hned několik stavebních slohů. Z 19. století se dochoval příběh, kdy tehdejší majitelé Beaufortové chtěli zámek přestavět v duchu romantismu a povolali k tomu známé architekty Zítka a Mockera.
"Ti mu předkládali návrhy na přestavbu, jenže v tu chvíli se zjevil bývalý pán, který se o Bečov zasloužil, Pluh z Rabštejna a oba pány vystrašil natolik, že upustili od dalších úprav. Historikové mají za to, že Beaufort neměl dostatek finančních prostředků k tomu, aby uskutečnil úpravy, takže od nich upustil, ale v lidovém podání se to vysvětlovalo spíše nadpřirozenou mocí Pluha z Rabštejna,"
uvedl kastelán Ondřej Cink. Jak dodal, nejvzácnějším klenotem, který je na zámku k vidění, je vzácný relikviář svatého Maura. Jeho vlastníky byli právě Beaufortové. Ti však za války spolupracovali s německými okupanty a když válka končila, zřejmě relikviář ukryli do zásypu hradní kaple s tím, že se brzy vrátí pro něj nebo na Bečov. Vzácný relikviář však zůstal v zemi ležet 40 let. A právě jeho objevení předcházela zajímavá historie.
Věc se nakonec dostala do rukou kriminalitů, kteří měli těžký úkol: najít památku, o které nikdo nic nevěděl. Hledali v archívech a snažili se vytipovat lokality. Protože se mělo jednat o vzácnou památku, soustředilo se pátrání na aristokratické rodiny. Nakonec získali kriminalisté od obchodníka informaci, že se památka nachází asi 100 až 150 kilometrů od Norimberka a tak se prostor pátrání zúžil na šlechtické rody západních Čech.
"5. listopadu 1985 byl v zásypu hradní kaple nalezen relikviář sv. Maura. Bohužel 40ti letý pobyt v zemi ve vlhké hlíně mu neprospěl. Byl v nějaké skleněné vitríně, nicméně ta se vlivem tlaku zeminy zdeformovala, sklo rozpraskalo a vlhká hlína přímo zasahovala na relikviář."
Ten byl odvezen do Prahy a uložen do bankovního trezoru. Dřevo se však v suchu zkroutilo, proto byl relikviář rozložen na 499 kousků a tak zůstal několik let. Restaurování pod vedením Aleny Novákové a Andreje Šumbery začalo v roce 1993 a trvalo 13 let. Od roku 2002 mouhou vzácný relikviář zdobený zlatem a drahými kameny vidět návštěvníci zámku Bečov. Jak se tam však v minulých staletích dostal? Uvádí se, že byl vyroben pravděpodobně z podnětu významného člena rodiny Rumigny, která měla rozsáhlé panství v dnešní Belgii. Vznikl v tamnějším benediktínském opatství někdy na počátku 13. století a to pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Timoteje a sv. Maura. Jednalo se o tzv. domečkový relikviář, který byl v opatství velmi uctívaný. Po zániku kláštera se dostal do vlastnictví farního kostela ve francouzském Florennes.
Dnes je relikviář hlavním lákadlem na bečovském zámku. Jeho návštěvníci se seznámí s tím, co bylo v relikviáři objeveno i s jeho restaurováním, jehož rozsah nemá v českých dějinách obdoby, protože stářím a hodnotou se relikviář svatého Maura blíží českým korunovačním klenotům. Relikviář je vypracován do nejmenších podrobností, najdeme zde i tzv. gemy, které pocházejí z 4. až 6. století. Jsou to drahokamy, do nichž je vyrytý nějaký motiv, který měří třeba jen jeden centimetr. Na závěr prohlídky pak čeká trezorová místnost, ve které na podstavci září zlacený relikviář. Ten vypráví příběhy lidí, kterých ostatky tam jsou uloženy. Po jeho stranách jsou apoštolové a v jednotlivých medailoncích příběhy sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Křtitele. O sv. Maurovi víme pouze to, že byl kněž, který poté, co pokřtil několik desítek křesťanů, byl spolu s nimi sťat. Mělo se to stát v 1. nebo 3 století našeho letopočtu. Jak uvedl kastelán Ondřej Cink, protože letos 5. listopadu uplyne od nalezení relikviáře přesně 20 let, hodlají to společně s návštěvníky zámku oslavit. Jako lahůdku pro ně připravili i vstup do zatím restaurované hradní kaple se vzácnými freskami, kde byl relikviář nalezen.
