Šéf hydrometeorologů: Česká předpověď je přesnější než norská

Český hydrometeorologický ústav, foto: User Flying, Wikimedia Commons, Public Domain

Řada Čechů spoléhá na norskou předpověď počasí. Jak však uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder, česká předpověď je pro Česko přesnější, protože vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Český hydrometeorologický ústav slaví sto let od svého založení.

Český hydrometeorologický ústav, foto: User Flying, Wikimedia Commons, Public Domain

Mark Rieder, foto: archiv ČRo
Meteorologové se nyní chystají pořídit druhý superpočítač za zhruba 80 milionů korun. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi.

"Budeme schopni spočítat, co se stane na území Česka v horizontu 10, 50 či 100 let při různých scénářích změny klimatu. Jak bude například pršet v Podyjí, jaké tam budou teploty. Co nastane, když se oteplí v průměru o půl stupně." Získaná data mimo jiné pomohou plánovat hospodaření s vodou v konkrétních regionech. "Pokud se třeba někde zvýší odpařování, nemá cenu tam budovat vodní nádrže či mokřady," podotkl Rieder, který stál deset let v čele Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Data z celé Evropy sbírá Evropské centrum pro dlouhodobé předpovědi počasí

Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mobilní aplikaci na počasí spustil Český hydrometeorologický ústav až před půl rokem. I to bylo zřejmě podle ředitele důvodem, proč měli Češi v mobilu staženou aplikaci norskou. Norové ale podle Riedera fakticky neprovádějí předpověď, pouze přebírají data, která vytvoří evropské centrum a "prodávají" je pod svojí hlavičkou. Tato praxe podle Riedera rozčiluje nejen Česko ale i ostatní státy, které se podílejí na fungování Evropského centra pro střednědobou předpověď. "My musíme přesvědčit českou veřejnost, že předpovědi našeho ústavu jsou prostě lepší a kdykoliv dostupné," dodal Rieder.

Do Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí posílá denně aktuální data čtrnáct evropských států včetně Česka. Na provozu centra se státy podílejí finančně a posílají sem i své vědce. Zároveň odtud čerpají data, která dále zpracovávají do lokálních předpovědí.

Počasí se předpovídalo už v 17. století

Název meteorologie pochází už ze 4. století př. n. l.. Pojmem "meteora" se označovaly všechny věci ve vzduchu. První pokusy o předpověď počasí se dělaly už v polovině 17. století po vynálezu barometru.

Vichřice v průběhu krymské války potopila mnoho lodí, foto: Wikimedia Commons, Public Domain
Pravidelná meteorologická služba začala fungovat poté, co se v roce 1854 za vichřice potopilo v Černém moři mnoho lodí anglicko-francouzské flotily bojující proti Rusku. Francouzský vědec Leverrier tehdy vyslovil domněnku, že vichřici bylo možné předpovídat, kdyby byly známé meteorologické údaje.

V Česku se začalo počasí systematicky pozorovat přístroji na začátku 18. století. Zhruba od roku 1960 se používají výstupy z meteorologických družic a počítačové zpracování dat v běžné praxi.