Šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Dohnala dostihla justice, funkci opustil

František Dohnal v pondělí skončil ve funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Důležitá státní instituce, která dohlíží nad hospodařením se státními penězi, tak ztrácí po šesti letech šéfa, jehož působení provázelo několik skandálů. Důvodem pro vynucený odchod byl podmíněný trest za to, že odmítl spolupracovat s kontrolním výborem sněmovny na prověrce hospodaření svého úřadu.

František Dohnal, foto: ČTK

Poslanci Františka Dohnala o potřebné dokumenty požádali už koncem roku 2010. Šéf úřadu ale odmítl, přestože už za stejné jednání dostal předtím pokutu. Nyní padl rozsudek, proti kterému už není odvolání. Dohnalův advokát Václav Vlk je ale připravený uplatnit ještě jiný prostředek - dovolání k Nejvyššímu soudu. Nepředpokládá ale, že by se Dohnal zpátky do funkce opět vrátil.

"V případě, že se později prokáže, že měl pravdu, bude to spíš o náhradách škody, která mu bude Česká republika platit, než že by byl schopen jít zpátky do funkce. Ta už bude -jak předpokládám - obsazena někým jiným."

Policie a soudy se už zabývaly řadou kauz spojených s Františkem Dohnalem. Uškodily mu nejasnosti kolem užívání údajně drahého služebního bytu nebo nákupu uměleckých předmětů. Jednalo se o peníze v řádu desetitisíců či statisíců. Objevily se ale i mediální spekulace, že se jedná o politické hry s cílem Dohnala zbavit funkce. Vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných věří, že pozice Nejvyššího kontrolního úřadu se teď stabilizuje.

Karolína Peake, foto: Vláda ČR

"Je to konečné rozhodnutí nezávislého soudu a jako takové musí být respektováno. Jsem v první řadě ráda, že tímto rozhodnutím by měla být ukončena situace, kdy byla značně znevěrohodňována pozice Nejvyššího kontrolního úřadu právě vyšetřováním a soudním řízením."

V úterý o Dohnalově nástupci nejprve jednali zástupci vládních stran, poté o něm bude jednat Poslanecká sněmovna. Kromě výběru kandidáta do vedení úřadu koalice jednala také na rozšíření pravomocí úřadu. Podle poslance za TOP 09 Stanislava Polčáka by měl úřad prověřovat i hospodaření státem vlastněných firem, což dosud nedělal. Česká republika je v tom podle něj výjimkou.

"Jde zkrátka o to, zda České dráhy mají být kontrolovány pouze svými orgány, a nebo třeba i nezávislým orgánem, jak je to třeba v okolních státech, v Německu, Rakousku, Polsku nebo Slovensku. Mnohdy je ta úprava ještě dokonce razantnější, než ta, kterou navrhujeme my. Na Slovensku a v Polsku ta kontrola probíhá už od hranice jedné jediné akcie."

Stejný názor má i vicepremiérka Karolína Peake. Podle ní je rozšíření pravomocí zakotveno v koaliční smlouvě. Jakých podniků by se mělo týkat?

"České dráhy, ale také třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy. Těch společností je celá řada a hospodaří s obrovským majetkem, s majetkem, který čítá v podstatě třetinu státního rozpočtu ČR."

Martin Kameník, foto: ČT24

S rozšířením pravomocí úřadu ale nesouhlasí poslanci Občanské demokratické strany. Poslanec Marek Benda uvedl, že by se kontroly měly rozšířit jen na regiony a nikoli na státní firmy. Návrh na rozšíření pravomocí naopak schvalují nevládní organizace. Více už Martin Kameník z občanského sdružení Oživení.

"Myslíme si, že rozšíření kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu by určitě mohlo zlepšit a zkvalitnit kontrolu v hospodaření těchto společností. Kontrola by mohla odhalit možné korupční případy, mohla by pomoci nastavit lepší kontrolní mechanismy tak, aby se korupci předcházelo."

Jak připomněl komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček, český Nejvyšší kontrolní úřad založený v roce 1993 požíval zejména v 90. letech velkou autoritu. Vedl ho totiž právník a politik Lubomír Voleník, který byl vysoce uznávanou osobou.

"NKÚ se tehdy dočkal velkého mezinárodního ocenění za to, jak rychle se v postkomunistické zemi podařilo takovou instituci vybudovat. Všechno to ale stálo a padalo s osobností Voleníkovou. Když na služební cestě v roce 2006 náhle zemřel, tak nastala jiná éra."