Senát schválil přímou volbu prezidenta

Českého prezidenta budou občané volit přímo. Ve středu večer o tom definitivně rozhodl Senát. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Česko se tak postaví po bok 12 zemí v Evropské unii, které už přímou volbu mají - jde třeba o Rakousko nebo Slovensko.

Zdeněk Škromach, foto: ČTK

Ústavní novelu zákona ve středu podpořilo 49 ze 75 senátorů, především z řad sociální demokracie a Občanské demokratické strany. Na verdikt Senátu se čekalo po souhlasu poslanecké sněmovny z prosince loňského roku. Senát mohl ještě normu sněmovně vrátit. Podle sociálního demokrata Zdeňka Škromacha bylo pro vrácení zákona mnoho důvodů, pak by ale hrozilo, že prezidentská volba nebude vůbec.

"Pokud by se nestihl, tak by žádná volba nebyla. Po nějakou dobu by Česká republika byla v zásadě bez prezidenta. Nebylo by to ale žádné drama, protože v minulosti už takový stav nastal a ty pravomoci přebírají jednotliví ústavní činitelé, tak jak hovoří ústava."

Lidé budou mít první možnost zvolit prezidenta už příští rok na jaře, kdy vyprší mandát Václava Klause. Přímá volba se ale nesetkala jen s kladným přijetím. Odpůrci zdůrazňovali, že prezident může prosazovat svůj volební program a být tak politickým hráčem. To ale vyvrátil lidovec Petr Pithart.

Petr Pithart

"U nás se prezident sice bude moci negativně vymezovat proti vládě, možná už ve volební kampani, ale tím to bude končit. Z Hradčan nebude moci vládnout, protože k vládnutí má zcela nedostatečné pravomoci k pozitivním činům."

Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky ale Česko zavedením přímé volby následuje většinu unijních zemí, kde si lidé prezidenta volí sami,

"Mohu říct, že v daném okamžiku je to změna ústavy, je to změna systému, kterým bude volen prezident. Řada zemí, třeba Slováci a Poláci to mají. Demokracii to neublížilo. V tuto chvíli se neobávám, že by byl zvolen nedemokratický prezident."

Jiří Pospíšil, foto: ČTK

Kandidát na českého prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů. Navrhnout ho také může nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu. Jak bude prakticky volba probíhat, popisuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

"Návrh počítá s klasickým dvoukolovým systémem, kdy v prvním kole je zvolen ten, kde získá absolutní většinu hlasů. Pokud nikdo takovouto většinu nezíská, postupují do druhého kola dva nejvíce úspěšní kandidáti. a pak ve druhém kole zvítězí ten, kdo získá více hlasů. Je to klasický dvoukolový systém podobný tomu, jak jsou voleni senátoři, a připadá nám v tuto chvíli jako nejvhodnější."

Jan Fischer, foto: Vláda ČR

Ústavní změna také rozšiřuje důvody pro odvolání prezidenta. Pokud výrazně poruší ústavu, může být zbaven funkce. V současnosti může prezidenta sesadit a zažalovat pro velezradu pouze Senát. Novela také omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Parlamentní strany zatím nemají v kandidátech na prezidenta jasno. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. U sociálních demokratů se hovoří o ekonomovi Janu Švejnarovi, v ODS o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi. Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají také expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, který bývá řazen mezi favority.