Senát vrátil sněmovně zákon o posuzování vlivů projektů na životní prostředí s výraznými úpravami

r_2100x1400_radio_praha.png

S vlastními úpravami vrátili Senátoři svým kolegům v Poslanecké sněmovně návrh zákona o posuzování vlivů projektů na životní prostředí. K ekologické předloze měli zásadní výhrady. Podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta je senátní návrh lepší jak pro investory, státní správu i samosprávu. Podrobněji informuje Zdeňka Kuchyňová.

Návrhy senátorů zajišťují širší účast veřejnosti při projednávání projektů, které by mohly zásadně ovlivnit životní prostředí. Pro schválení zákona s dvěma desítkami úprav, které podpořil ministr Miloš Kužvart, se vyslovilo 66 ze 67 přítomných senátorů. Ministr je přesvědčen, že Senát poslanecké znění zákona výrazně zlepšil. Ministr Kužvart připomněl, že dolní komora parlamentu - sněmovna - zákon schválila po téměř ročním vyjednávání a po přijetí řady kompromisů, které předlohu z jeho pohledu přivedly až na samou mez přijatelnosti. Úpravy vládní předlohy, které prosadili poslanci sociální demokracie a Občanské demokratické strany, vzbudily nevoli mezi ekologickými organizacemi. Zákon výrazně zkracuje některé správní lhůty, čímž by se měl zrychlit proces posuzování tak, aby i ve složitých případech trval zhruba 14 měsíců. Senátorům se na poslaneckém znění zákona mj. nelíbilo, že vládě ve výjimečném případě umožňuje jakýkoli stavební projekt z posuzování vyjmout, což potvrdila zpravodajka normy Jitka Seitlová. Senát proto doporučil, aby mohl být stavební projekt z posuzování vlivu na životní prostředí vyjmut pouze v případech nouzového stavu ohrožení, naléhavých důvodů obrany či plnění mezinárodních smluv. Vláda by tuto pravomoc měla mít také v případech, kdy projekty budou sloužit k bezprostřednímu odvrácení důsledků nebo zmírnění nepředvídatelné události ohrožující zdraví, bezpečnost a majetek obyvatelstva nebo životní prostředí. Senátoři v zákoně zpřesnili také ustanovení, podle nichž měla být veřejnost z jednání o posuzování vlivů vyloučena v případě, že by projekty obsahovaly utajované skutečnosti. Podle návrhu Senátu by takovéto skutečnosti pouze neměly být předmětem veřejného projednávání. Daniel Vondrouš z ekologického hnutí Duha práci senátorů ocenil i přesto, že z jeho ohledu ekologa má norma stále určité nedostatky. Cílem zákona je získat objektivní odborný podklad při rozhodování o různých projektech. Projednávání vlivů těchto projektů by se mělo vždy týkat například stavby velkých továren, elektráren, letišť, silnic a železnic, rekreačních areálů či krematorií a také těžby nerostných surovin. Norma se týká také posuzování vlivů na životní prostředí, které přesahují hranice států. Je však otázkou, zda se ještě dotkne dostavby jaderné elektrárny Temelín, která v době platnosti zákona bude již ukončena. Zákon má totiž začít platit až 1. ledna 2002. V jaké verzi však bude přijat, není jisté. Poslanci mohou totiž senátní návrh přehlasovat.