Slavíme 85. výročí! Češi v zahraničí rádi slyší o životě krajanů na druhém konci světa

Deset hodin dopoledne 31. srpna 1936. Na krátkých vlnách se tehdy ve světě ozvalo vysílání Radia Praha. A vysílá dodnes, i když z krátkých vln přešlo na internet.

Využívají ho i české školy po celém světě a rozhlasové stanice krajanských komunit.

Námořníci si zprávy přepisovali na nástěnku

Teď je doba e-mailů, ale dřív do Radia Praha přicházely dopisy z celého světa, třeba od českých námořníků. Ti ještě před nástupem internetu zprávy Radia Praha přepisovali a vyvěšovali na lodi na nástěnku.

Zaujal mě i dopis jedné posluchačky z Afriky. Radio Praha objevila kuriózním způsobem: jdu si takhle v buši, mám sebou malé rádio a najednou z něho slyším Karla Gotta. I tak bylo možné objevit české vysílání pro krajany, které ohlašovala známá znělka.

Rádi slyšíme, co dělají Češi v různých koutech světa

Lenka Laličová|Foto: Radio Prague International

My jsme se spojili s některými Čechy, kteří žijí v zahraničí a spolupracují s Radiem Praha International. Jsou to mimo jiné zakladatelé českých škol, nebo pracují ve vysílání. Zeptali jsme se jich, kdy poprvé objevili Radio Praha, jestli ho využívají při své práci a co by ve vysílání rádi slyšeli. Naše pořady mohou slyšet i posluchači Radia Daruvar.

Lenka Laličová bydlí v chorvatském Daruvaru. Lenko, jak jste se do Chorvatska dostala?

"Já jsem se do Chorvatska provdala. Bylo to v roce 1992. 17. dubna ve 13:15 jsem přijela do Záhřebu vlakem, a od té doby tu bydlím. Vdala jsem se do sídla české krajanské komunity. Říká se, že patří k nejorganizovanějším ve světě. To, co mě velice hřeje u srdce, že jsou lidé hrdí na Českou republiku. My, kteří jsme přišli z Česka, jsme hrdí na to, že lidé, kteří roky žijí v zahraničí, si váží ČR a jsou velice hrdí na své kořeny.

"S Radiem Praha máme velice pěknou spolupráci. Chtěla bych poděkovat, že nám každý týden posílá přehled zpráv z ČR, řadu pořadů, ze kterých si můžeme vybrat ze všech segmentů života, což je pro nás velký přínos. Někdo si řekne, můžete si přes internet naladit cokoliv, ale naše publikum si velice rádo trošičku obohatí svůj český jazyk, a to je ta nejlepší cesta."

Také Lenka Te Whiu se podílí na vysílání na opačné straně zeměkoule, v australském Brisbane. Původně se chtěla dobře naučit anglicky, pak tu vystudovala vysokou školu, našla si práci i manžela. I ona objevila zhruba před několika lety Radio Praha.

Lenka TeWhiu|Foto: archiv Lenky TeWhiu

"U mně to bylo dané tím, že jsem začala hlásit pro radio 4EB 98,1 FM v Austrálii. Díky tomu jsem přišla do styku i s Radiem Praha, asi před sedmi lety. Vítáme informace o životě Čechů z různých zemí. Líbí se nám i přehledy týdne. Pro mě je nesmírně důležité a potřebné tyto informace v Austrálii vědět. Je to souhrn toho, co se děje jak v kultuře, tak v běžném dění v Česku a to je bezvadné."

Kolegou Lenky Te Whiu, i když na opačném konci Austrálie, v Perthu je Ludvík Jedla.

"Radio Praha jsme později poslouchali v zahraničí přes internet, tak jsem si tam našel tu kolonku, která mě zajímala a to byla část věnovaná krajanům. Byly tam hrozně zajímavé rozhovory s krajany z celého světa. Zvláště mě tam zaujala jedna zpráva o Češích z Mongolska. Mají tam svůj český klub, posílají se jim české knížky a učí se tam česky. To bylo neuvěřitelné. Když tady byl ambasador Kolář, tak říkal, proč se nevrátí zpět do Česka, když přišla demokracie. Já si myslím, že si tam zvykli a třeba jsou tam šťastnější."

Radio Praha nabízí dětem informace, které jdou s dobou

Ludvík Jedla|Foto: Radio Prague International

Radio Praha International využívají při výuce i České školy bez hranic. Jako třeba Alena Válková ze Španělska.

"Já jsem se o něm dozvěděla díky České škole v Madridu."

Pamatujete si první příspěvek, na který jste se podívala, nebo co vás tam zaujalo?

"Byl to právě ten příspěvek naší školy a potom příběhy Čechů v zahraničí, což je tady potřeba, aby se člověk necítil sám."

Jak moc využíváte příspěvky pro informace ve výuce?

"Snažíme se v posledním roce, roce a půl využívat co nejaktuálnější informace pro žáky, aby jejich hodiny byly pestřejší, a nevycházely jen z učebnic, které už mohou být mimo aktuální kurz. Každý týden učitelé v České škole využívají Magazíny, které jsou dostupné on-line, a které jdou s dobou."

Radio Praha objevila zhruba před deseti let i Dagmar Straková z Belgie.

Foto: Česká škola Madrid

"To bylo v roce 2010. Poslouchám ho pravidelně, je to taková moje spojka s domovem. Dokonce odtud čerpám i texty pro své studenty češtiny. Žáci, které učím, jsou už hodně pokročilí, a žádná kniha už jim moc nepomůže. Musíme vybírat články a texty živé. Opravdu se dá tady na stránce Radio Praha International vybrat hodně výborných textů, které potom se studenty probíráme, oni se doučují různá nová slovíčka, která se dozvídají a je to pro ně přínosné."

Radio Praha vysílá i magazín, který je určen dětem, které se učí češtinu. Využíváte ho?

"Určitě, pravidelně sledujeme Magazín pro české školy v zahraničí. Považuji ho za velmi užitečný, zejména pro mladou českou generaci žijící v zahraničí. Z Magazínu si vybíráme společně se žáky České školy bez hranic v Bruselu příspěvky, o kterých pak debatujeme. Pro ně je tenhle Magazín velmi motivující."

Marta McCabe: Články rozesílám i rodičům

Yvea Zaels, Marta McCabe a Dagmar Straková|České školy v zahraničí

Dagmar Straková stojí společně s Martou McCabe ze Severní Karolíny za iniciativou krajanů Chceme volit distančně. Marta McCabe je i zakladatelkou České školy.

"Posíláme odkazy na zajímavé články rodičům a rodinám a někdy je používáme se staršími dětmi. Spíš poslech, někdy i text. Komunitu tady v Severní Karolíně to hodně zajímá. Hodně lidí o Radiu Praha ani nevědělo, takže je pro ně zajímavé, že české radio takto vysílá o krajanech. Moc se mi líbí, když píšete o zajímavých Češích v zahraničí. Nedávno jsem viděla článek o jedné paní z Afriky, nebo rozhovor s paní konzulkou z Austrálie."

Využívají krajané spíše vysílání v češtině nebo v angličtině. Mnozí už určite česky nemluví.

"Já se samozřejmě snažím využít vysílání v češtině s touto komunitou. Ale jsou tu i lidé, kteří už česky neumí tak dobře. Třeba měli babičku nebo dědečka, který přijel z Čech. Rádi se dozví o české kultuře, ale česky by si to neposlechli, ani nepřečetli. Pro ty je pak to vysílání v angličtině lepší. Jsou to třeba studenti češtiny jako cizího jazyka, ti dospělí studenti, které tady máme."

Češi v zahraničí by uvítali rozhovory s potomky emigrantů

Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Zatím jsme slyšeli od krajanů chválu, ale určitě je co zlepšovat. Jaká témata by si přáli slyšet?

"Ráda bych se dál dozvídala, jak fungují jiné komunity v jiných zemích, nebo co dokázali Češi v zahraničí, nebo jak se jinde dodržují tradice. Pro nás krajany je to někdy těžké, protože nemáme způsob, jak se o sobě vzájemně víc dozvědět. A díky Radiu Praha se můžeme vždy podívat oknem, jak to funguje jinde," přiblížila své představy Marta McCabe ze Severní Karolíny a Dagmar Straková z Belgie doplňuje:

"Nás zajímají hlavně vzdělávací, kulturní články. Mě zajímá vše, co se týká zahraničních Čechů. Já bych velice uvítala, pokud by bylo možné, nevím jestli je to technicky proveditelné, třeba interaktivní propojení na již zmíněný web krajané.net, protože tam je spousta zajímavých informací, jsou tam kontakty na krajany. To by byla úžasná věc, kdyby to šlo nějakým způsobem propojit."

V Chorvatsku by přivítali více informací z vědy, připomněla Lenka Laličová.

"Myslím, že byste mohli pokračovat v rubrice Vynálezy. Naši krajané jsou velice hrdi na Českou republiku a snaží se ji popularizovat v chorvatském prostředí. A to jsou věci, které by jim pomohly."

Ludvík Jedla z australského Perthu by byl rád, kdyby ve vysílání zazněly i názory dětí emigrantů.

"Radio Praha to má promyšlené, protože tam má hodně zajímavých věcí a dokonce se tam může ze záznamu vybrat další tisíce věcí. Bylo by zajímavé slyšet názory těch mladých lidí, kteří vyrostli emigrantům v zahraničí. Jaké mají názory na Českou republiku, jak by například srovnali dnešní život na Západě a v Čechách. O mladých dětech emigrantů moc nevím, jak žijí. Já mám například dvě děti, obě sem tam poslouchají Radio Praha. Umí špatně česky a Radio Praha je prakticky učí. A takových dětí je víc. Každý z mladých chápe tu emigraci trošku jinak."

Pořady pro mladé by přivítala i Alena Válková z Madridu.

Možná nějaký pořad pro mladistvé, v rozmezí věku 11 až 18 let, aby si naposlouchali verzi mluvy mladistvých, která jim chybí. Tady ji s kamarády, kteří nejsou Češi, neuslyší."

Co by děti chtěly slyšet v tomto věku?

"Určitě pořady, které se sledují v Česku, třeba seriály nebo písničky, které se poslouchají v Česku, aby to komentovali mladí v podobném věku. Teď hodně komentují videa, co sledují děti v Česku, aby byli v obraze."