Špionážní thriller Ochlazení líčí Evropu bez ruského plynu

Foto: ČTK

Co by se stalo, kdyby Evropa přišla o dodávky životně důležitých energetických surovin? Co by si počala bez plynu, bez nafty? Lidé ve svých každodenních starostech o takové budoucnosti příliš neuvažují, zato nejrůznější veřejné i méně veřejné státní orgány se těmto otázkám usilovně věnují. Jeden z pracovníků, který se zabývá bezpečnostními riziky, se rozhodl oslovit veřejnost i literární formou. A jak potvrdil ve svém románu Ochlazení, literatura může na takovou situaci celkem důrazně upozornit.

Foto: ČTK
Zažili jsme to nedávno - rusko-ukrajinský spor opět způsobil vážný výpadek dodávek zemního plynu do Evropy. Situaci se zatím vždy podařilo zachránit. Co kdyby ale problém trval děle než v řádu dnů? Měsíce nebo dokonce roky? A kdyby udeřila mimořádně tuhá zima? Jsme připraveni přeorientovat svůj každodenní provoz i celou ekonomiku na dostupnější suroviny? Kam taková závislost na jednom zdroji může vést? Třistašedesátistránkový román Ochlazení, který autor Daniel Wolf označil jako "špionážní thriller z blízké budoucnosti", vznikal pochopitelně ještě před poslední krizí. Východiskem příběhu, který domýšlí takové důsledky, je smyšlená a přesto jakoby povědomá situace.

Povstání bělorusů proti autoritativnímu režimu prezidenta Pavlušenky skonční okupací země ruským vojskem. Evropa a NATO reagují přemístěním vojsk k běloruským hranicím. Napětí eskaluje do nové studené války. Výsledkem napětí je omezení dodávek plynu z Ruska, později se přidá i ropná krize.

Jako autor je na obálce knihy uveden Daniel Wolf. Zároveň se ale dozvídáme, že jde o pseudonym. Čteme vysvětlení, že autor se ve své profesi zabývá otázkami bezpečnosti. V telefonickém rozhovoru říká, hlas je pochopitelně zmodulovaný, jak dlouho román Ochlazení vznikal.

"Někdy v roce 2006 se již některým z nás zdálo, že problém energetické bezpečnosti narůstá a může vyústit i v energetickou krizi. A já už jsem si tenkrát také dlouho zahrával s postavou nějakého českého Jamese Bonda, který by přišel do baru a řekl by: Já jsem K. Josef K. Tak se ty dvě myšlenky spojily. Pak ten román nějakou dobu vznikal, byl prakticky hotový již na konci roku 2007. A pak ho odmítl jeden nakladatel, kterému se zdál příliš nepravděpodobný, takže došlo ještě k ročnímu zdržení."

Příběh má skutečně nečekané vyústění. Hlavní hrdina, zmíněný agent Josef K., pátrá po souvislostech nečekaných úmrtí kolem jednoho předlistopadového českého estébáka Šedivého napojeného na soudobé ruské podnikatele. Stopy vedou k osobě jejich tehdejšího ruského kolegy a jak se ukáže současného ruského prezidenta Voroněnka. Josef K. odhalí ženu, která žije v Izraeli a která je klíčem k duši ruského prezidenta a která jediná ho dokáže přimět k obnovení dodávek plynu do Evropy. Sám Josef K. v ní nachází životní lásku a v závěru románu v rukou ruských tajných služeb umírá.

Druhou rovinou románu je katastrofická vize Evropy na sklonku podzimu někdy po roce 2010, situace vykreslovaná fiktivním mediálním zpravodajstvím.

"V České republice je jako v každé jiné zemi celá řada lidí, jejichž profesí je uvažovat o problémech mezinárodního prostředí, mezinárodní bezpečnosti. A k tomu patří i energetická bezpečnost. Ta kolektivní úvaha, že nejen Česká republika ale i celá Evropa je poněkud příliš závislá na jednostranných zdrojích energie, ta není nová a nepochází ode mně. Je to výraz nějaké kolektivní úvahy."

Román Ochlazení obsahuje řadu narážek na dílo pražského rodáka Franze Kafky. Hlavní hrdina Jodef Karásek označovaný jako Josef K., prochází dějem děleným do kapitol s názvy kafkových próz: Proměna, Zámek, Amerika, Proces. Co má společného Kafka a se špionáží a energetickou krizí?

"Polem, na kterém Franz Kafka působil, byla absurdita. A svět špionáže, tajných služeb a bezpečnostních zádrhelů, tam přesně je absurdita jednou z nejvýraznějších charakteristik. I v románech jako je Proces nebo Zámek se vyskytuje celá řada velmi podivných, které jsou tajní policisté, skrytí agenti a tak dále. Ale mě spíš zajímala otázka, jak by vypadal takový český James Bond. A brzy mi došlo, že by to nebyl supersvalnatý chlap, který disponuje všemi možnými technickými vynálezy, okouzluje ženy kamkoli vkročí a lije do sebe suché martini po litrech, ale že to bude spíš někdo, koho známe my, kdo bude spíš introvertní, kdo o věcech přemýšlí, nemá za sebou příliš velké finanční a materiální zázemí, kdo si musí spíš namáhat hlavu, improvizovat, namáhat si hlavu a vyrovnávat se s absurdními situacemi, s kterými se střetává jako my všichni celý život. A odtud tedy byl jen kousek k postavě Josefa K.,"

říká Daniel Wolf. Týdeník Reflex otiskl v 8. čísle recenzi románu. Autor oceňuje prorocké zobrazení energetické krize a jejích důsledků, samotnou volbu v Čechách neobvyklého špionážního žánru i napětí, jaké autor dokázal vytvořit přestože se nejedná o obvyklý akčními situacemi naplněný příběh. Výhrady má k tomu, že téma lásky a partnerských vztahů je podáno s větší mírou klišé a nepravděpodobnosti.

K tomu je třeba dodat, že kniha navíc obsahuje základní rozpor. Na jedné straně aktivizuje téměř mystifikační fikcí o energetické katastrofě, na druhé straně zapojuje umrtvující schéma bondovské pohádky o veskrze zlém Rusovi, v tomto případě nevypočitatelném ruském prezidentovi.

"Pokud se vám zdá, že ten ruský prezident je bestie a stělesněné zlo, tak jsem asi selhal ve své snaze. Já jsem se naopak snažil nepsat komiks, nepsat černobílý svět, postava toho ruského prezidenta je postava asi velmi zajímavého, inteligentního, citlivého člověka s bohatým vnitřním prožíváním, který se jako téměř každý člověk dostane do nějaké těžké situace a v podstatě se z ní zhroutí. Neumí si vyřešit život jinak, než že odmítne všechno, co bylo předtím, a začne se chovat trochu jako bestie. Ale neměl být nikdy jednoznačně zápornou postavou, neměl být stělesněným zlem."

Daniel Wolf podle svých slov nemá žádný zájem probouzet rusofobii.

"Je pravda, že naše nedávná zkušenost byla do velké míry negativní a že ruská zahraniční i domácí politika se často uchyluje při řešení problémů k metodám síly, k to je myslím bez ohledu na to, co je napsáno v té knize, to je fakt. To nemá nikoho ani zastrašovat ani v něm vzbuzovat žádné plané naděje. Tak to prostě je."

Recenzent v týdeníku Reflex se nechal nalákat pseudonymem a začal pátrat po skutečném autorovi. Z charakteristiky hlavního hrdiny vyvozuje informace o Wolfovi. K. je představen jako člen polistopadové ochranky nového prezidenta Václava Havla, vystudoval anglistiku, zabývá se bezpečnostními službami. Autor článku uvažuje mj. o Václavu Bartuškovi z Havlova okruhu, který navíc jako velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti vedl s Mirkem Topolánkem jednání v Rusku o ukončení blokády plynu. Bartuška navíc napsal román Pochybnost, čímž by se vysvětlil autorův styl poznamenaný zřejmou literární zkušeností. Wolf k tomu říká:

"Je to zajímavá úvaha, ale ten autor se mýlí."

A má za sebou autor knihy Ochlazení nějakou literární zkušenost?

"Tak úplný začátečník v této oblasti není, ale román je to jeho první."

Daniela Wolfa se nemůžeme jako jiných spisovatelů ptát na souvislosti jeho života a tvorby. Aspoň se ho můžeme zeptat na jeho význam jeho jména. Je prý náhodné. Daniel Wolf nemělo znamenat nic, nebo alespoň co nejméně. Nakonec se prý ale přesto podvědomě vloudila představa osamělého "vlka" Josefa K.