Strážce národního parku shodili do vody, dalšího zkopali v lyžařských botách. Teď budou mít na uniformách kamery

Národní park Šumava pořídí kamery pro strážce v terénu. Důvodem je rostoucí agresivita některých turistů. Jednání s nimi si tak mohou nahrát.

Ilustrační foto: Jan Navrátil, Český rozhlas

Loni strážci testovali šest kamer a jejich nošení na uniformách se osvědčilo. Využívali je na turisticky nejvíc exponovaných místech parku, jako je centrální Šumava, Modravsko nebo oblast ledovcových jezer na Železnorudsku. V minulosti například zahraniční turisté shodili strážce parku do Černého jezera, cyklisté údajně napadli řidiče kamionu, který z lesa odvážel vytěžené kůrovcové dřevo, konflikt měli strážci parku také v zimě se skialpinistou.

Záznam z kamer ochrání strážce i návštěvníky

Záznam z kamer pomůže při prokazování spáchaného přestupku, ve vyhrocených situacích může být důkazem pro strážce i návštěvníky. Zapnutá kamera, na níž je při řešení přestupku návštěvník upozorněn, navíc často zabrání fyzickému konfliktu a zmírní agresivitu, říká tiskový mluvčí parku Jan Dvořák.

"My už jsme o tom jednali před několika lety. Nakonec k tomu vedly incidenty, které museli strážci řešit. Bylo to i fyzické napadení našich strážců, takže na základě toho jsme loni pořídili na zkoušku šest kamer. Dali jsme je strážcům, aby si tzv. osahali jejich provoz a věci potřebné k jejich používání. Na základě zkušebního provozu jsme seznali, že budeme naše strážce dále dovybavovat těmito kamerami."

Do strážce kopali lyžařskými botami

Jak často dochází k napadání strážců?

"Musíme rozdělit nějaké slovní ataky a nadávky, které jsou častější, ale bavíme se o jednotlivých případech. Během jednoho roku jsou to maximálně nižší desítky případů. Došlo ale i k fyzickému napadení. Možná mediálně známý případ je napadení našich strážců jedním skialpinistou před rokem a půl. Praštil jednoho našeho strážce lyží, kopal do nich lyžařskými botami a podobně."

Četla jsem, že dokonce nějakého vašeho strážce shodili do vody.

Černé jezero|Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International

"To je ze stejného roku. Náš strážce upozornil německy mluvícího návštěvníka, že se svými dalšími kamarády piknikuje v místě, kam není umožněn vstup. A když to řešil, tak jeden z těch návštěvníků ho shodil do vody do Černého jezera."

Kolik strážců se stará o pořádek v parku?

"Těch míst strážců je 27. Aktuálně je jich trošku méně, máme vypsaná nějaká výběrová řízení. Ne všichni jsou plně v terénu. Bavíme se o zhruba dvou desítkách strážců, kteří v terénu každodenně jsou, a to jak ve všední dny, tak o víkendech."

Předpisy porušuje 1 až 2 procenta návštěvníků

Když hodnotíte ukázněnost návštěvníků národního parku, celkově je dobrá?

"Absolutní většina návštěvníků, kteří přijedou na území Národního parku Šumava, se chovají tak, jak by měli. Užívají si té nádherné přírody a všeho možného na základě platných zákonů. Bohužel určité 1 - 2 % návštěvníků se vždycky najde, kteří porušují buď vědomě nebo nevědomě zákony či předpisy. Když je to nevědomky, většinou se s tím dá ještě pracovat. Když je to naopak vědomě, tak práce s takovými návštěvníky je samozřejmě složitá, někdy prakticky nemožná. Ale opravdu se jedná o velmi nízké procento návštěvníků, kteří poruší nějaké předpisy, podobně jako je to právě s těmi třeba s těmi slovními ataky vůči našim strážcům."

Který je nejčastější prohřešek?

Foto: Česká televize, ČT24

"Je to vstup do klidových území mimo značené trasy. A je to i špatné parkování, protože na území národních parků v ČR je možné parkovat pouze na místech k tomu určených, to znamená parkoviště, parkovací plochy, které jsou řádně označené. Dále například naši strážci řeší vjezd cyklistů mimo cyklotrasy a cyklostezky. Opět připomínám, že na základě zákona o ochraně přírody je možné v národních parcích v ČR jezdit na kolech pouze na značených cyklostezkách a cyklotrasách. S tím, jak se rozvíjí elektromobilita, je stále více elektrokol v terénu. Lidé si třeba troufají na vyloženě turistické trasy, které prochází lesem, a kde nemá ten cyklista co dělat.

A nešvarem, se kterým se potýkáme řekněme posledních 5 nebo7 let, je to, že lidé vstoupí do klidového území, kde nemají co dělat, a ještě se přitom vyfotí a fotografie potom sdílejí na sociálních sítích. Ta fotografie je svým způsobem nepřímá pozvánka do toho území, protože ti, kdo jí vidí, si řeknou: Jé, já bych tam chtěl také."