Sudetoněmecké dny 2002

Benešovy dekrety nebrání našemu vstupu do Evropské unie, Česká republika je ale ve svém vlastním zájmu musí zrušit. Tak vyzněla vystoupení předních německých politiků na Sudetoněmeckých dnech, které o tomto víkendu proběhly v Norimberku. Více o tom, jak na tento požadavek reagovala česká politická scéna, se dozvíte z příspěvku Mileny Štráfeldové.

Sudetoněmecké dny 2002

Edmund Stoiber, Foto: ČTK

Víkendové Sudetoněmecké dny v Norimberku znovu ukázaly, že debata kolem Benešových dekretů hned tak neutichne. S blížícími se volbami v Německu i v Česku naopak nabývá na intenzitě. Bavorský premiér a kandidát na post budoucího německého kancléře Edmund Stoiber považuje Benešovy dekrety za bezpráví. V emotivním vystoupení žádal jejich zrušení:

"Evropská budoucnost má svou minulost a budoucnost bude dobrá, když se podaří zklidnit rozbouřenou historii."

Zrušení dekretů sice podle Stoibera nepodmiňuje členství České republiky v Evropské unii, je ale důležité pro naši další budoucnost ve sjednocené Evropě. Stoiber slíbil, že na sudetoněmeckou otázku, která už má celoevropský rozměr, bude klást důraz i jako německý kancléř. Jeho vystoupení se pokusila narušit skupinka demonstrantů s nápisem "Ruce pryč od Benešových dekretů", policie je ale okamžitě vytlačila z veletržní haly.

Čeští politici na Stoiberův požadavek reagovali takřka jednohlasně: dekrety nezrušíme!

"Vůbec nepřipadá v úvahu, abychom se jakkoli distancovali od dekretů prezidenta Beneše. Nevidím v tuhletu chvíli sebemenší prostor, abychom vůbec o těchto věcech diskutovali."

Uvedl ministr vnitra Stanislav Gross. Podle místopředsedy KSČM Miloslava Ransdorfa by zrušení dekretů podpořilo německou rozpínavost:

"V žádném případě nesmíme dopustit, abychom měli, ať už cestou ekonomické anexe anebo jakkoli jinak, hranice zas někde u Mělníka."

Bernd Posselt a Otto Schilly /vlevo/, Foto: ČTK

Proti zrušení dekretů je i předseda poslanců Unie svobody - DEU Karel Kühnl. Současně však poukázal na to, že debata o dekretech je teď vybičovaná předvolebním bojem:

"Také v Německu mají v letošním roce volby a to se projevuje na neuvážených výrocích některých politiků, tam jako tady. Je samozřejmě naprosto vyloučené, abychom my se vzdávali určité části naší právní existence."

Česká politická scéna ostře kritizovala i to, že Sudetoněmeckých dnů se za českou stranu vůbec poprvé zúčastnil i vysoký církevní hodnostář. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner světil spolu s německými duchovními v Norimberku svatodušní mši. Na osm tisíc sudetských Němců přivítalo Graubnera bouřlivým potleskem. Ten sice vyzval obě strany k respektu a dialogu, podle českého premiéra Miloše Zemana však už jen arcibiskupova pouhá účast na srazu landmanšaftu namísto uklidnění jen "přilila oleje do ohně" vzájemných konfliktů. V podobném duchu Graubnerovo norimberské vystoupení kritizovali i další čeští politici, dokonce i předseda lidovců Cyril Svoboda. Jan Graubner se proti kritice ohradil:

"Tato návštěva byla plánovaná dávno předtím, než vznikla ta nešťastná nedorozumění a různá ostrá prohlášení na obou stranách. O našem národě se stále říká, jak je vzdálený od Boha a od náboženství, a tedy se trošku divím, že tento národ nebo jeho představitelé chtějí církvi diktovat, s kým se má modlit a nemá modlit. Já si myslím, že máme svobodu, kterou je třeba k modlitbě využívat."

Konfliktní a emocemi nabitou atmosféru letošních Sudetoněmeckých dnů dokresluje i to, že jejich účastníci vypískali německého ministra vnitra Otto Schilyho. Připomněl totiž, že první byli ze Sudet odsunuti v roce 1938 Češi. Prohlásil také, že zrušení dekretů nemůže vést k dalšímu majetkovému odškodňování sudetských Němců. Účastníky srazu landsmanšaftu neuspokojilo ani jeho prohlášení, že po našem vstupu do Evropské unie se budou moci ve své bývalé vlasti volně usazovat.