Sudetoněmecké dny 2002

Edmund Stoiber, Foto: ČTK

Benešovy dekrety nebrání našemu vstupu do Evropské unie, Česká republika je ale ve svém vlastním zájmu musí zrušit. Tak vyzněla vystoupení předních německých politiků na Sudetoněmeckých dnech, které o tomto víkendu proběhly v Norimberku. Více o tom, jak na tento požadavek reagovala česká politická scéna, se dozvíte z příspěvku Mileny Štráfeldové.

Edmund Stoiber, Foto: ČTK
Víkendové Sudetoněmecké dny v Norimberku znovu ukázaly, že debata kolem Benešových dekretů hned tak neutichne. S blížícími se volbami v Německu i v Česku naopak nabývá na intenzitě. Bavorský premiér a kandidát na post budoucího německého kancléře Edmund Stoiber považuje Benešovy dekrety za bezpráví. V emotivním vystoupení žádal jejich zrušení:

"Evropská budoucnost má svou minulost a budoucnost bude dobrá, když se podaří zklidnit rozbouřenou historii."

Zrušení dekretů sice podle Stoibera nepodmiňuje členství České republiky v Evropské unii, je ale důležité pro naši další budoucnost ve sjednocené Evropě. Stoiber slíbil, že na sudetoněmeckou otázku, která už má celoevropský rozměr, bude klást důraz i jako německý kancléř. Jeho vystoupení se pokusila narušit skupinka demonstrantů s nápisem "Ruce pryč od Benešových dekretů", policie je ale okamžitě vytlačila z veletržní haly.

Čeští politici na Stoiberův požadavek reagovali takřka jednohlasně: dekrety nezrušíme!

"Vůbec nepřipadá v úvahu, abychom se jakkoli distancovali od dekretů prezidenta Beneše. Nevidím v tuhletu chvíli sebemenší prostor, abychom vůbec o těchto věcech diskutovali."

Uvedl ministr vnitra Stanislav Gross. Podle místopředsedy KSČM Miloslava Ransdorfa by zrušení dekretů podpořilo německou rozpínavost:

"V žádném případě nesmíme dopustit, abychom měli, ať už cestou ekonomické anexe anebo jakkoli jinak, hranice zas někde u Mělníka."

Bernd Posselt a Otto Schilly /vlevo/, Foto: ČTK
Proti zrušení dekretů je i předseda poslanců Unie svobody - DEU Karel Kühnl. Současně však poukázal na to, že debata o dekretech je teď vybičovaná předvolebním bojem:

"Také v Německu mají v letošním roce volby a to se projevuje na neuvážených výrocích některých politiků, tam jako tady. Je samozřejmě naprosto vyloučené, abychom my se vzdávali určité části naší právní existence."

Česká politická scéna ostře kritizovala i to, že Sudetoněmeckých dnů se za českou stranu vůbec poprvé zúčastnil i vysoký církevní hodnostář. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner světil spolu s německými duchovními v Norimberku svatodušní mši. Na osm tisíc sudetských Němců přivítalo Graubnera bouřlivým potleskem. Ten sice vyzval obě strany k respektu a dialogu, podle českého premiéra Miloše Zemana však už jen arcibiskupova pouhá účast na srazu landmanšaftu namísto uklidnění jen "přilila oleje do ohně" vzájemných konfliktů. V podobném duchu Graubnerovo norimberské vystoupení kritizovali i další čeští politici, dokonce i předseda lidovců Cyril Svoboda. Jan Graubner se proti kritice ohradil:

"Tato návštěva byla plánovaná dávno předtím, než vznikla ta nešťastná nedorozumění a různá ostrá prohlášení na obou stranách. O našem národě se stále říká, jak je vzdálený od Boha a od náboženství, a tedy se trošku divím, že tento národ nebo jeho představitelé chtějí církvi diktovat, s kým se má modlit a nemá modlit. Já si myslím, že máme svobodu, kterou je třeba k modlitbě využívat."

Konfliktní a emocemi nabitou atmosféru letošních Sudetoněmeckých dnů dokresluje i to, že jejich účastníci vypískali německého ministra vnitra Otto Schilyho. Připomněl totiž, že první byli ze Sudet odsunuti v roce 1938 Češi. Prohlásil také, že zrušení dekretů nemůže vést k dalšímu majetkovému odškodňování sudetských Němců. Účastníky srazu landsmanšaftu neuspokojilo ani jeho prohlášení, že po našem vstupu do Evropské unie se budou moci ve své bývalé vlasti volně usazovat.