Svatá Hora u Příbrami
Mariánské poutní místo Svatá Hora u Příbrami je barokní architektonický skvost. Tyčí se nad městem ve výšce 590 metrů už více než 300 let. Soška Panny Marie Svatohorské, kterou lidé uctívají, byla podle legendy vyřezána prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.
Svatá Hora u Příbrami patří mezi nejznámější poutní místa v Čechách. Kaplička tu údajně stála už ve 13. století a podle pověsti ji dal postavit rytíř z rodu Malovců jako poděkování Panně Marii, když ho ochránila před loupežníky. Zdivo původní kapličky je dodnes ve zdech dnešního chrámu. Vodit procesí na Svatou Horu se stalo zvykem již v 16. století. Například císař Ferdinand II. se svým synem navštívil poutní místo roku 1634. Stav kaple byl špatný a tak lidé začali na vlastní náklad pořizovat nové dveře, okna, strop, varhany a další vybavení. Kromě šlechty se na stavbě a výzdobě podílela i města, ale především zástupy dnes už neznámých poutníků.
uvedl pro Český rozhlas člen řádu redemptoristů páter Stanislav Přibyl. Rozhodující význam měl v historii Svaté Hory rok 1647, kdy do té doby poměrně málo známou kapli získali jezuité a začali ji velkoryse přebudovávat na honosný chrám.
"Jezuité, když přišli na Svatou Horu, tak z piety nechali ten původní kostelík. S jistotou víme, že některé obvodové zdi tady zůstaly. A udělali takovou zvláštní věc, ten malý kostelík obestavěli dalšími kaplemi."
Postupně se zde zrodilo jedno z nejslavnějších českých poutních míst a významné centrum mariánského kultu v Evropě. Chrám vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem Brokoffem, malířem Brandlem a dalšími. Dnes se nad Příbramí tyčí barokní areál plný cenných soch a nástěnných maleb, které zobrazují historii Svaté Hory. Zvenku stavba připomíná spíše hrad nebo pevnost na kopci. Z města Příbrami vede k chrámu 363 krytých schodů, na jejichž konečné architektonické podobě se podílel K. I. Dienzenhofer.
"Jezuité nebyli příliš oblíbeni, protože to byla příliš velká konkurence. Zvláště s městem Příbram se neustále soudili, takže kryté schody vznikly z toho důvodu, aby na poutníky nepršelo a taky z důvodu nenávisti některých sousedů. Například jeden řezník, který s tou cestou sousedil, ji vytrvale znečišťoval hnojem od prasat. Pak tam postavili takový přístřešek, aby když to hodí, tak to hodil na střechu a spadlo mu to zpátky."
Nakonec byly postaveny kryté schody, po kterých do areálu chodilo procesí. Poutníci zde uctívali sošku Panny Marie. Počátky jejího kultu se podle pověstí vážou k působení arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polovině 14. století. Ten měl podle legendy sám sošku vyřezat z hruškového dřeva.
"Ví se, že Arnošt z Pardubic měl jako malý chlapec zjevení, že Panna Marie v Kladsku, odkud pochází, od něj odvrátila svou tvář. A on píše, že na základě této události změnil svůj život a naše Madona je takovou podobenkou té kladské Madony, která je ovšem krásnější a větší. Tato vypadá skutečně na nějakou lidovou gotickou řezbu. Takže není vyloučeno, že by to Arnošt z Pardubic mohl být. Jestliže Karel IV. při audiencích také vyřezával a pletl košíky, především proto, aby se uklidnil a aby mu neviděli do tváře ti, kteří s ním mluvili, a mohl v klidu přemýšlet a nestranně se rozhodnout, proč by to nemohl dělat jeho kancléř nota bene člověk, kterého s Karlem IV. pojilo přátelství a takové souzněné duše i ducha."
V době husitských válek byla prý soška ukryta v příbramských dolech, pak krátce ve farním kostele sv. Jakuba a posléze na Březnickém předměstí Příbrami ve špitálním kostele sv. Jana Evangelisty. Vstupme tedy do baziliky Panny Marie.
"Chrám vypadá zvláštně a to oprávněně, protože se tváří jako barokní, ale není. Jestliže se postavíme do hlavní svatyně, tak stojíme pod výzdobou, která je z roku 1903. Před sto lety totiž byla Svatá Hora povýšena na baziliku, což byl první kostel v tehdejším Rakousko-Uhersku, čili taky velmi vzácné vyznamenání a právě k této události, která se mnoho let připravovala, se pořídila nová výzdoba."
"Je to jakési obrovské zrcadlo, které v temném chrámu odráželo světla svíček. Byl pořízen během 17. a 18. století. Některé prvky jsou dokonce ze století 20. Vznikal v nejlepších klenotnických dílnách své doby. Většinou pochází z Malé Strany, kde byly dílny klenotníků a stříbrníků."
Oltář je z 200 kilogramů čistého stříbra a celý je umístěn na dubové konstrukci. Nejvzácnější částí oltáře je prosklená skříňka, ve které je právě soška Panny Marie, za níž sem putují po staletí poutníci. Na Svaté Hoře stojí i vzácný strom - dub sv. Václava. Je to jeden z nejstarších stromů v republice - roste tu už 400 let. Obvod kmene má 574 centimetrů a svírají ho železné obruče. Na dřevěném informačním panelu se turisté dozvědí nejen pověst o stromu, ale i různé hádanky a lidová rčení o dubech.
