Telč má štěstí, že je za jeho nádhernými fasádami taky život

Jako kulisa pro pohádku působí pěti a půl tisícová Telč. Domy s renesančními štíty, obchůdky v podloubí, na náměstí dvě kašny. Ta druhá, renesanční byla v 18. století přebudovaná, protože tvary svaté Markéty prý nelahodily lidskému oku. A na konci náměstí zámek. Podobných měst bylo v minulém století v Česku víc, například Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou. Nešetrné zásahy, kdy se zbourala třeba část náměstí, narušily historický charakter. To se v Telči nestalo, a město, zapsané před 25 lety na seznam UNESCO, má jedno z nejzachovalejších turistických center nejenom v Česku, ale možná i v Evropě.

Renesanční architektura vynesla Telč mezi památky UNESCO, foto: Ondřej Tomšů

"Když se v té době dostanete mezi tři nejvýznamnější památky v Česku, tak to znamená značku kvality. Dostanete se třeba do mezinárodních bedekrů, protože spousta cestovek vyhledává jen destinace UNESCO. Svým způsobem to otevírá i dveře při různých jednáních, ať už na úrovni památkové péče nebo při získávání finančních prostředků. Telč je strašně konzervativní město. Možná to právě proto tady všechno zůstalo. Vždycky strašně dlouho trvá, než se tady něco nového usadí, a lidi to vezmou za své. Zápis do UNESCO nevyvolal žádné velké nadšení, spíš obavy, co to přinese. Dlouho trvalo, než lidé začali přemýšlet o tom, že by z turistického ruchu mohli mít nějaký užitek. Možná je to dobře, protože když se něco delší dobu vyvíjí, tak je to do budoucna stabilnější,"říká starosta Telče Roman Fabeš.

Zachariáš z Hradce

Cestou k zámku minete spoustu malých krámků. V jednom z nich vítá kupující Zdeňka Uhlířová: "Mě jsme tady byli snad první po revoluci. Nabízíme keramiku, kosmetické věci, šité hračky, všechno ručně vyráběné. Je to česká výroba a nemůžeme si stěžovat. Nemáme zboží, které by nám tu leželo delší dobu."

Zachariášovo křeslo je postříbřené

O renesanční nádheru Telče se zasloužil v polovině 16. století Zachariáš z Hradce. Čerstvý majitel hradu odjel do italského Janova, a když se do Telče vrátil, rozhodl se přestavět chladné gotické sídlo na renesanční zámek. Mohl si to dovolit. V okolí se těžilo stříbro a postříbřené je i Zachariášovo trůnní křeslo. Ovládal dobře češtinu, i nápisy v renesančních prostorách jsou psány česky. Pak tu sídlil rod Slavatů a Lichtenštejnů.

Teď je tu pomyslným hradním pánem už 25 let kastelán Bohumil Norek. Před ním tu byl 25 let jeho otec.

Kastelán Bohumil Norek na dvoře zámku, foto: Ondřej Tomšů

"Je to asi dané objektem, protože objekt se nikdy neprodával, vždycky se dědil. Dá se říct, že to dědíme i jako kasteláni. Spojitost města a zámku je velkolepá. Je to i vodní pevnost. Když vyjdete nahoru na věž, tak uvidíte, že je to obklopené rybníky. Tady nebyly žádné velké zásahy, které by renesanci změnily. Pamatuji si, tak tu otec procházel se zástupci UNESCO, kteří se na to přijeli podívat."

V kulisám zámku se procházela i pyšná princezna Krasomila

Kvalitní renesance láká i filmové štáby. Natáčí se tu pohádky, historické dokumenty. Celkem to bylo kolem 60 filmů. Natáčela se tu i Pyšná princezna. Kromě renesančních prostor na zámku ukazují i byt posledního majitele, který tu žil do roku 1945, otevřeli i zámecké podzemí.

"Návštěvníci jsou dnes odbornější. Přichází za renesancí, a chtějí se podívat, jak to vypadalo. Návštěvníci, kteří jdou za památkami UNESCO, chodí spíše v okrajových měsících v březnu až v červnu. Nechodí o prázdninách, protože to je tady šrumec. Jsem zastánce toho, že je lepší komentovaná prohlídka, při které hodně záleží na kvalitě průvodců."

Roman Fabeš, foto: Ondřej Tomšů

Ročně sem přijde na sto tisíc návštěvníků, z toho asi 35 procent ze zahraničí. Denně pak zámkem projde na tisíc lidí. I starosta Roman Fabeš potvrzuje, že se změnila struktura návštěvníků. Dřív jezdily hlavně organizované zájezdy, dneska individuální návštěvníci.

"Městem projde asi 350 tisíc lidí. Naší snahou je netlačit na růst návštěvníků, ale rozložit návštěvnost do celého roku. Tady se vše centralizuje do turistické sezóny. Chceme tu návštěvníky zdržet delší dobu. A to už není jen o Telči, ale o celém regionu. Takže nechceme 500 tisíc, ale 300 tisíc, ale zůstaňte tady tři dny. Před lety tu byl jen zámek, kam chodili všichni. Dneska je nabídka široká. Na náměstí jsme zpřístupnili podzemí. Je tu Telčský dům se spoustou zajímavých atrakcí, máme galerii, vzniklo tady muzeum techniky, expozice historie železniční dopravy. Máme obrovské štěstí, že za těmi nádhernými fasádami je taky život."