Téma měsíce: Češi jedou ´lovit´ dinosaury do Mongolska

kostra_dinosaurus.jpg

Po milióny let byli vládci naší planety. Vyskytovali se v podivuhodných variantách a podobách. A pak náhle zmizeli, tedy náhle z geologického pohledu, který počítá čas na statisíce a milióny let. Řeč je samozřejmě o dinosaurech. Jestliže ale kdysi byli zcela všední, dnes jsou raritou. Nálezy jejich kosterních pozůstatků jsou často vědeckou senzací. Tak tomu bylo před třemi roky i u nás. A právě nález prvního "českého dinosaura" byl takovým impulsem pro vznik paleontologické expedice, která se koncem května vypraví za dinosaury do Mongolska. O tom všem pojednává dnešní rubrika Téma měsíce.

Michal Moučka,  foto: Autor
Celé generace českých paleontologů snily o tom, že jednou objeví pozůstatky dinosaurů i v tuzemsku. Jejich naděje živil nález zkamenělých stop v severních Čechách, které po tomto vyhynulém prehistorickém druhu zůstaly v měkkém sedimentu. Senzační vědecký objev ale patří amatérskému sběrateli zkamenělin. První kosterní pozůstatky dinosaura v Česku totiž objevil před třemi roky lékař Michal Moučka, internista kutnohorské nemocnice. Radiu Praha popsal onen historický okamžik lakonicky.

"Byl jsem se syny na výpravě za zkamenělinami. Hledali jsme v jednom lomu u Kutné hory a když už jsme šli z lomu pryč, všiml jsem si ve stěně něčeho, co tam nepatřilo. Začali jsme to okopávat a posléze se ukázalo, že je to kost."

Vy jste lékař. Jak jste se dostal k paleontologii?

Martin Mazuch,  foto: Autor
"Zajímám se všeobecně o přírodní vědy už hodně dlouho. Původně jsem chtěl také studovat na přírodovědecké fakultě. Nakonec to nevyšlo, ale láska k přírodním vědám zůstala. Ten nález tedy není čistá náhoda."

Na analýze pozůstatků dinosaura, konkrétně stehenní kosti, se podílel také paleontolog Martin Mazuch z Přírodovědecké fakulty University Karlovy. Co bylo dosud zjištěno?

"Bylo zjištěno, že je to stehenní kost živočicha relativně malého. Ne takového, jak si lidé většinou dinosaura představují. Jedná se o přibližně jeden a půl metru vysokého dinosaura rodu inguanodontidae. Evidentně šlo o mršinu spláchnutou do moře, protože se na kosti našly stopy po okusech rybovitých obratlovců, předpokládáme, že žraloků. Byly dokonce nalezeny i zuby žraloků, které by odpovídaly těm vkusům do kosti."

Český dinosaurus byl býložravec. Živil se rostlinami, které spásal na břehu tehdejšího křídového moře. Na Kutnohorsku se procházel zhruba před 95 milióny let. Po provedených analýzách už vědci dokonce tuší, jak asi dinosaurus zahynul a jaký byl další osud jeho ostatků. Všechno zřejmě způsobila prudká bouřka s hromy a blesky, dinosaurus uklouzl a spadl do vody. A bouřka rovněž způsobila, že jeho ostatky se dostaly zpět na břeh. Nebyl to tedy důsledek geologických procesů.

"protože poloha, ve které se nalézají ty sedimenty, má charakter tempestitů, tedy bouřkových sedimentů. Pravděpodobně tedy při bouři došlo k tomu, že zbytek mršiny byl vyvržen na břeh, kde se dostal mimo dosah predátorů. Zároveň ale došlo k mohutnému nánosu bouřkových sedimentů a tím i k rychlém zakrytí. To znamená, že ten zbytek mršiny nemohli ani suchozemští predátoři roztrhat a roznést, polámat tu kost. Zůstala tedy celá v tom plážovém sedimentu, což je mimochodem velmi zvláštní pro zachování takové fosílie. Většinou to bývají nějaké vápnité, jílovité a podobné sedimenty."

Loni na podzim se ale vědci opět zaradovali. Ve stejné lokalitě jako první historický nález byla objevena další kost dinosaura, i když v tomto případě jde spíše jen o kůstku, část kloubu z prstu zadní nohy. Tentokrát se o nález postarali studenti z Pedagogické fakulty University Karlovy pod vedením docenta Václava Zieglera.

Václav Ziegler,  foto: Autor
"Tak jsem to studentům vysvětlil, jakým způsobem a jak hledat, v které vrstvě hledat, jak by mohla taková kost vypadat. Studenti se dali do hledání. A našli. Vykukovala jenom taková malinká špička. Zavolali mě: mohlo by to být pane docente ono? Říkám: mohlo."

Může se jednat o stejného dinosaura, ze kterého byla už nalezena stehenní kost?

"Může a nemusí. Já jsem spíše toho názoru, že je to ten samý dinosaurus, protože je dost nepravděpodobné, že by bylo víc dinosaurů, kteří by spadli do vody a jejich zbytky by byly rozplaveny na poměrně malém prostoru."

Oslavili jste nějak ten nález?

"No, zastavili jsme se na obědě v Kutné hoře."

Kost spatřila jako první Lenka Ždárská, studentka 2. ročníku oboru biologie.

Lenka Ždárská a Václav Ziegler,  foto: Autor
"Ze začátku jsem tomu nemohla věřit. Říkala jsem si, že to nemůže být ono, že přece nemohu mít takové štěstí, abych zrovna já našla dinosaura. Pak se právě vracel kolem pan docent, který hledal nahoře ty své gastropody, tak jsme se ho zeptali.."

Na Kutnohorsku nejsou podle paleontologa Martina Mazucha vyloučeny další zajímavé nálezy. Existují v Česku ještě jiné perspektivní lokality?

"Takové příbojové lokality se vyskytují prakticky na celém Kutnohorsku, je to takový výběžek od Kolína, Čáslavi až tam dolů k Hronovu nad Doubravou. Příbojové sedimenty se nacházejí i na Teplicku, tam bylo také mělčí moře a ostrůvky. Na severu kolem Krkonoš, kde byly pravděpodobně také ostrovy, bohužel ty sedimenty už podlehly erozi."

Objev dinosaura na našem území je podle vědců výjimečný tím, že vyplnil mezeru asi 30 milionů let, kdy v Evropě dinosauři chybí. Starší nálezy jsou známé z Belgie, Anglie, Francie a Španělska a mladší z Rumunska.

Martin Košťák,  foto: Autor
Nález prvního českého dinosaura ale přivedl paleontology také na myšlenku získat o tvorech, zahalených mnoha tajemstvími, daleko více poznatků a pokusit se třeba i o štěstí v podobě nějakého unikátního přínosu světové vědě. A tak se zrodila první česko-mongolská paleontologická expedice, která se už za dva měsíce vypraví do proslulých dinosauřích lokalit v oblasti pouště Gobi. Rozsahem by to zároveň měla být největší česká expedice v historii. Výzkum je plánován na čtyři roky, po třech měsících v každém roce. Expedici povede paleontolog Martin Košťák z Přírodovědecké fakulty University Karlovy.

"Letos bychom měli odjet do oblasti Nemegtu, což je na jihu Mongolska poblíž čínské hranice. V této oblasti už pracovali kolem roku 1920 Američané. Je dodnes nejbohatším nalezištěm. Spočívá to i v tom, že každý rok po květnových deštích se otevírají nové plochy a nové strže, ve kterých je možné hledat."

V expedici ale nebudou jen paleontologové. Kromě samotných dinosaurů bude také studovat horniny, ve kterých se kosterní pozůstatky nacházejí, budou probíhat geochemické analýzy, které pomohou rekonstruovat paleoprostředí, klima a jeho změny v čase. I k tomu byli vědci inspirováni prvním českým dinosaurem.

"Publikovali jsme nález českého dinosaura v prestižním paleontologickém časopise. Tam jsme předvedli takovou netradiční multidisciplinární metodu. Do zpracování toho nálezu se zapojili paleobotanici z Národního muzea, anatomové, jako profesor Fejfar z naší fakulty, doktor Mazuch ze sedimentologie, odborníci z geochemie. Vytvořili jsme obraz života toho dinosaura, obraz podmínek, ve kterých žil. Zjistili jsme poměrně zajímavou věc, že totiž ten dinosaurus, pokud jde o potravu, neměl moc na výběr. Potrava byla většinou tvořena nahosemennými rostlinami. Doktor Kvaček z Národního muzea identifikoval takovou nízkou nahosemennou dřevinu, jehličnan, což byla zřejmě hlavní složka potravy. Musíme si uvědomit, že to období, které studujeme, je na hranici spodní svrchní křídy, a to je období, kdy nám vymírají, ustupují nahosemenné rostliny a ve velkém se objevují rostliny krytosemenné. A krytosemenné rostliny jsou zřejmě jednou z primárních příčin toho, proč dinosauři vůbec vymizeli. Rychlý nástup těchto rostlin a zřejmě malá schopnost adaptace na novou rostlinnou potravu byla v mnoha oblastech příčinou vymizení dinosaurů. Proto je tak aktuální ten nález u nás. Podobné studie, jaké jsme provedli na našem dinosaurovi, chceme provádět i v Mongolsku."

Pavel Kovář,  foto: Autor
Expedice ale bude mít ještě další úkol - převézt kostru nějakého dinosaura do České republiky.

"S převozem dinosaura to bude oříšek. My v tuto chvíli už jednáme i o této eventualitě.Také záleží na tom, jakého dinosaura se nám podaří najít. Pokud to bude něco úplně neznámého, nějaký nový druh, nebo něco vzácného, tak nám to samozřejmě Mongolové nedovolí vyvézt. To je pochopitelné. Pokud půjde o běžného dinosaura, neměl by to být problém."

Děkan Přírodovědecké fakulty profesor Pavel Kovář se netají tím, že kostra dinosaura by se měla stát atraktivním exponátem Muzea historie Země, které vzniká na fakultě.

"Základní myšlenkou je interaktivní vystavování exponátů, tak jak to umějí Američané, aby to bylo přitažlivé pro děti i pro širokou veřejnost. A tím by mělo muzeum přitáhnout pozornost i k tomu, co na fakultě učíme, jaké na ní máme obory."

O povolení výzkumu v mongolských lokalitách se samozřejmě musí žádat. A mongolské úřady se prý chovají velmi tržně. V této souvislosti je proto zajímavé, že Češi dostali přednost před Američany, Němci a Švýcary. Martin Košťák tuší, proč tomu tak bylo.

Dashdavaa Jargalsaikhan,  foto: Autor
"Náš kolega pan Jargalsaikhan, který je viceprezident Česko-mongolské obchodní komory má poměrně zajímavé kontakty na důležitých mongolských institucích. Je to člověk, který nám nesmírně pomohl a pomáhá. Zdá se, že ty kontakty sehrály důležitou roli."

Dashdavaa Jargalsaikhan přiznává, že sám je absolventem Přírodovědecké fakulty University Karlovy. O svém podílu na získání povolení pro expedici nechce mluvit. Něco ale přesto naznačuje.

"Náš největší odborník, co se týče paleontologie, uznávaný i ve světě, pan doktor Perle řekl, že když dostudoval univerzitu, jeho první praxe byla s českými odborníky. On na to hodně rád vzpomíná. Komise se tedy naklonila na českou stranu. U nás hodně lidí, třeba i v parlamentu nebo v ministerských křeslech jsou absolventi českých vysokých škol."

Zbývá ještě dodat jednu podstatnou věc. Česko - mongolská expedice za dinosaury bude financována ze soukromých zdrojů, od sponzorů. Profesor Pavel Kovář říká, že Přírodovědecká fakulta je v tomto ohledu určitým průkopníkem.

"Snažíme se obnovit tradici kontaktů mezi komerční a vědeckou sférou. My vlastně také komerční sféře dáváme šanci, aby si u nás vychovala své potenciální zaměstnance. Máme škálu oborů od chemických přes geografický, geologický po biologický. Je to tedy obrovská nabídka. Naše fakulta má asi čtyři a půl tisíce studentů a když dejme tomu deset procent zůstane u špičkové vědy, tak to je úspěch. Všichni ti ostatní se ale uplatní někde jinde. Můžeme říci, že expedice do Mongolska je takovou malou součástí našeho úsilí o spolupráci s komerční sférou."