Třem nejstarším studentkám je dohromady 274 let
274 let je dohromady třem nejstarším studentkám Centra celoživotního vzdělávání. Dvě dámy už překročily devadesátku, třetí slaví kulaté výročí a přitom stále navštěvují přednášky z medicíny, historie, architektury či jazykové kursy. Jaký mají recept na dlouhověkost a aktivní stáří se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové, která navštívila oslavu jejich narozenin.
Letos se ke studiu v Centru celoživotního vzdělávání zapsalo 4128 studentů, kteří se tak snaží nabourat vžitou představu důchodců krmících v parku holuby a posedávajích na lavičkách. Oni chtějí žít aktivně. A jaký je recept na dlouhověkost? Není to tajemný elixír mládí, ani plastické operace, ale jak říká 92 letá Helena Wolfová, je třeba se učit a cvičit.
"Můžu říct, že jsem se vzdělávala pořád. Já mám několik maturit a zkoušky na vysoké škole. Pracovala jsem na onkologii a tam se muselo pořád studovat. Ještě umím tři řeči. Já jsem se vlastně pořád něco učila. Potom přišlo úmrtí v rodině a já jsme viděla, že nemám nic kolem sebe a náhodou jsem zjistila, že se tu otevírá tento kurs, tak jsem absolvovala snad všechny obory."
A paní Wolfová cvičí nejenom mozek, ale i tělo. Posledních 25 let chodí na jógu. Ještě před osmi lety stála na běžkách a před tím lezla po skalách. Nejstarší studentkou, i když jen o nějaký měsíc je Marie Nováková, původním povoláním antropoložka. Mluví několika jazyky a ještě v 92 letech stále řídí auto.
"Chodím na různé přednášky fakult Karlovy Univerzity a jiných pražských vysokých škol. Potom jsem navštěvovala kurzy italštiny a zúčastnila jsem se také pobytového kursu ve Štúrově, v termálních lázních na Slovensku. Všude byla ohromná organizace."
"Obdivují se mi a já přemlouvám kolegyně, ty mladší, ale kdepak, nechtějí."
Centrum celoživotního vzdělávání je unikátní tím, že umožňuje jednotlivé obory studovat opravdu do hloubky. Například dějiny umění trvají 16 semestrů. Navíc jsou tu jazykové kursy a doprovodný zájmový program. Za vznikem univerzity třetího věku stála už v polovině 80. let Dana Steinová. Od roku 1991 pak začala mezi univerzitami třetího věku organizovat i zahraniční výměny.
"Věřte mi, že už jsem je protáhla kolem světa. Byli jsme dvakrát v Austrálii, na Novém Zélandě, třikrát v Americe, v Kanadě, třikrát v Británii a téměř ve všech evropských státech. Příští rok máme výměnu s univerzitou třetího věku z Rio de Janeira z Brazílie a s univerzitami z Melbourne a z Hobartu z Austrálie. A také k nám přijede univerzita volného času ze Singapuru. Singapur dokonce přebírá kompletně náš model mezigeneračního vzdělávání."
O odbornou kvalitu kursů se stará řada profesorů českých vysokých škol. Jak se prodlužuje lidský věk, možná poroste i zájem seniorů o vzdělávání. Vždyť jen v Praze žije přes 187 tisíc lidí starších 65 let, tedy téměř 16 procent všech Pražanů, což je v porovnání s ostatními regiony rekord.
