Unikátní Muzeum kočárů slaví 25 let. Je tu i kočár posledního českého krále
Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem je jediné svého druhu v České republice. Letos slaví 25 let a může se směle měřit se slavnými muzei po celé Evropě.
Muzeum kočáry nejen zachraňuje a vystavuje, ale dokonce tu historické kočáry i zapřahují.
"Kočáry se stavěly tisíce let, výroba však na celém světě zhasla rokem 1920. Naproti tomu auta se staví teprve 130 let. Kočáry jsou velmi pestré. Je znát k čemu se používaly, kdo je vlastnil a v jakém období byly postavené. Letos máme výstavu, která je zaměřená na čtvero ročních období. Máme tu i kočáry ceremoniální, velmi zdobné. Používaly se na největší slavnosti, jako byly korunovace, vjezdy slavných osobností do měst nebo na poslední cestu, což byla největší úcta ke každému člověku."
Jak uvedl Václav Obr, v Čechách pod Kosířem najdete hlavně české kočáry. Některé z nich se dostaly za hranice a dnes se je muzeum snaží dostat zpět."Jeden z prvních kočárů je kočár landauer z německého Norimberku. Když jsme vytahovali shnilé polštáře, tak jsme pod jedním našli hřebíky přibitý vzkaz. Do dnes máme ten lístek schovaný v kronice. Je tam napsané, že kočár postavil Jan Vodička v Praze na Václavském náměstí číslo 11."
V muzeu mají i kočár pro arcivévodu Karla I.
V muzeu jsou i kočáry slavných osobností - podnikatelů i králů."Je tady kočár největšího podnikatele Evropy barona Ringhoffera. Máme jeho osobní kočár z popovického pivovaru. Je tu i kočár hraběcí rodiny Taroucců ze zdejšího zámku i lovecký kočár samotného hraběte Františka Josefa II. Udělali jsme i veliké objevy. Loni byl v našich sbírkách objeven kočár, který vyrobila firma Weigel v Brandýse nad Labem přímo pro arcivévodu Karla I., který se stal posledním českým králem a císařem Rakouska-Uherska. Máme tady ohromné věci."
Všechny kočáry v Čechách pod Kosířem jsou vzácné, protože nikdy nebyly postaveny dva stejné. Jeden z unikátů našli a zachránili sami návštěvníci, kterým je určena výzva, aby po kočárech či saních pátrali.
"Jedná se o největší kočár na světě, od slavné firmy Václav Brožík. Je to pohřební vůz, který patřil Plzni. Je to kočár obrovský, s duchovním odkazem. Lidé se sem vrací každý rok i ze zahraničí, neboť se vypráví, že kdo jednou pohlédne na vrchol kočáru, už navždy ví. Vrch kočáru byl osazen nejkrásnějším symbolem, který spojuje všechny lidi, národy, je to symbol srdce, symbol lásky."K opravám kočárů je třeba devatenáct řemesel
Dřív Václav Obr jezdil po celé republice a kočáry zachraňoval. Prolézal různé stodoly. Dnes už se do terénu málokdy dostane, protože záchranu kočárů si vzali lidé za svou. Jejich restaurování je velmi náročné.
"K opravám nebo k restaurování kočárů je potřeba 19 řemesel, jako kdysi k samotné stavbě celého kočáru. Jedná se o zpracování oceli, dřeva, textilu, kůže, proutí, jsou to barvy. A každé řemeslo má ještě další podřemesla. Díky těm pětadvaceti letům, co tu práci děláme, jsme dali dohromady tým nejlepších řemeslníků z České republiky."Samotné Muzeum kočárů vzniklo na vzácném místě. V Čechách pod Kosířem kdysi stávala továrna Raymonda Smekala, který tu od roku 1820 stavěl hasičské stříkačky. A právě na místě továrny je dnes muzeum.
Nedaleko je i zámek s rozlehlým krajinářským parkem. Žil tu rod Silva - Taroucců. Přítelem hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes, který Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval a vytvořit tu řadu děl. A jedna perlička na závěr. Pokud byste hledali Čechy pod Kosířem na mapě, nenajdete je v Čechách, ale na Moravě, kousek od Olomouce.