Úsporná opatření postihnou od nového roku i stavební spoření

Od 1. ledna 2011 začnou platit úsporná opatření vlády. Dotknou se téměř každého. Hodně diskutované je snížení státní podpory u stavebního spoření. To patří mezi nejvyužívanější finanční produkty v Česku.

Foto: Free digital photos

Stavební spořitelny evidují téměř 5 milionů smluv. Rekord byl v roce 2003, kdy jich lidé uzavřeli přes 6 milionů. Dá se říct, že tento druh spoření využívá téměř každá rodina. Vláda nyní v rámci úspor sníží u spoření státní podporu. Letos ji zdaní sazbou 50 procent a v příštích letech klesne příspěvek ze současných 15 procent na 10 procent vkladů, nejvýše však na 2000 korun za rok. To se nelíbí opozici, zejména pak zdanění, které se týká už uzavřených smluv. Řada lidí si teď klade otázku: mám spořit dál nebo peníze vybrat a dát je jinam. Jak zareagují, to je otázka pro ředitelku Next Finance Markétu Šichtařovou.

"Ochotu lidí to pravděpodobně ovlivní, nicméně po pravdě řečeno stoprocentní racionální postoj to není. Je to spíš takové psychologické řešení. Naše propočty ukazují, že navzdory zdanění stavebního spoření, je tady za prakticky nulové riziko relativně vysoký garantovaný výnos blížící se čtyřem procentům. To je výnos, který obvykle bývá spojen s rizikem mnohem větším. Takže ve srovnání s jinými podobnými investicemi je stavební spoření stále velmi atraktivní a zajímavé, i když samozřejmě jeho atraktivita klesá."

Od počátku byl tento produkt psychologicky vystavěn na velkém příspěvku od státu. Budou na to banky nějak reagovat?

Markéta Šichtařová

"Banky, které poskytovaly stavební spoření, tedy stavební spořitelny, byly stoprocentně závislé na tom státním příspěvku. Jediné, co s tím banky mohou dělat, je lákat klienty na nějaké další, zcela vedlejší produkty. Například, že za ně vyřídí třeba výpis z katastru a podobně v případě, že si chtějí koupit nějakou nemovitost. Nebo třeba dostanou dárky, mohou udělat nějaké marketingové akce. Nicméně stavebních spořitelen se to velmi dotkne."

Změny v podpoře stavebního spoření se však projeví až v rozpočtu na rok 2012. Skončí tak definitivně zlaté časy stavebního spoření. Státní příspěvek byl podle analytiků v počátcích až příliš štědrý. Přepočteno na dnešní ceny, dosahoval by téměř 18 tisíc korun. Klienti zřejmě stavební spořitelny hromadně opouštět nebudou. Finanční zprostředkovatelé sice zaznamenávají zájem lidí stavební spoření zrušit, ale to částečně může souviset i s hospodářskou krizí.

V roce 2011 se chystají ve finančním světě i další novinky. Zvýší se například limit pro pojištění bankovních vkladů. A to z 50 tisíc na 100 tisíc eur, což je asi 2,5 milionu korun. Rozšíří se také pravomoci finančního arbitra, což je zjednodušeně řečeno takový ombudsman v oblasti financí. Tento úřad v Česku vznikl v roce 2003 a poslední tři roky ho vykonává František Klufa.

František Klufa, foto: www.spotrebitele.info

"Kolegové v zahraničí pokrývají celý finanční trh a my jsme se cítili jako trpaslíci. Teď už budeme trošku dospělejšími trpaslíky."

Malé pravomoci potvrzuje i analytička Markéta Šichtařová. Navíc nemá u nás tato funkce dlouhou tradici a lidé neví, že se na arbitra mohou obrátit.

"Často se stává, že lidé jsou nespokojeni s nějakým přístupem konkrétní finanční instituce a vůbec je nenapadne, že by mohli kontaktovat finančního arbitra. Myslím, že by se měl dělat marketing na veřejnosti. Ta by se měla více obeznámit s touto funkcí a s tím, že pro ně může být finanční arbitr někdy užitečný."

Dosud mohl finanční arbitr rozhodovat jen spory občanů a finančních istitucí, které se týkaly převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků, zejména karet. Od poloviny příštího roku by se to mělo změnit. Nově by měl rozhodovat i spory u spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování.