V Cirkusu Rwanda plyne čas jinak

Hit, Tell the difference, foto: YouTube
0:00
/
0:00

Hledání společné cesty dvou kulturně odlišných cirkusových skupin není snadné. Spojením českého souboru Cirk La Putyka a rwandského Future Vision Acrobat vzniklo představení s názvem Hit, Tell the difference. Jak probíhala spolupráce dvou uměleckých skupin, zaznamenali Michal Varga a Marek Novák v dokumentárním filmu Cirkus Rwanda.

Hit, Tell the difference, foto: YouTube
Představení Hit, Tell the difference pod vedením Rostislava Nováka mladšího mělo premiéru v roce 2017 na Mezinárodním festivalu nového cirkusu a divadle Letní Letná. Zkoušelo se ve Rwandě a pak v Česku. Dokument zachytil střet kultur, vzájemné předsudky na počátku spolupráce, navazování přátelství a vzájemné pochopení.

„Ve výsledku je film mnohem emocionálnější, než jsem původně předpokládal. Je to celé o tom, jestli jsme schopni najít si cestu k lidem, kteří jsou úplně odjinud a oni k nám. Jestli jsme schopni něco společně vytvořit ve chvíli, kdy nás dělí rozdíly, které mohou být poměrně zásadní v tom, jak vnímáme práci nebo vůbec život a podobně," říká režisér filmu Cirkus Rwanda, Michal Varga.

Propojení rwandského a českého cirkusu

Hit, Tell the difference, foto: YouTube
Během přípravy představení bylo překážkou různé vnímání času a pracovního nasazení. Afričtí akrobaté jsou spontánní, živočišní, radostní a dokáží si svou energií během chvíle získat všechny diváky. Na druhou stranu čeští umělci kladou větší důraz na formu, přesnost a profesionalitu. Vzájemné porozumění jako cesta k efektivní spolupráci je klíčová. V rámci příprav se nacvičovalo také ve Rwandě, kam se za akrobaty principál La Putyky Rostislav Novák vydal.

„Pro mě to nebylo zas tak překvapivé, protože když jsme začali před 4 lety na filmu pracovat, tak to sice byla moje první cesta do Afriky, ale od té doby už jsem točil třeba desetkrát. Člověk se lehce otrká a na leccos si zvykne, ale o to zajímavější pro mě bylo sledovat našeho protagonistu Rosťu Nováka a jeho úplně první střet s Afrikou, kdy si na zhuštěném prostoru prožíval v podstatě totéž, co jsem prožíval já, když jsem tam byl poprvé nebo podruhé,"říká režisér Michal Varga.

Téma genocidy ve Rwandě stále rezonuje

Rostislav Novák a Elisée Niyonsenga, foto: Barbora Linková
Vedoucí rwandského souboru Future Vision Acrobat je Elisée Niyonsenga. Jako dítě přežil genocidu, jejíž následky v zemi rezonují dodnes. Členové rwandského akrobatického souboru jsou osiřelé děti. Elisée se jim věnuje a chce, aby neskončily na ulici, jako kdysi on. Dojmy ze Rwandy popisuje producent filmu Marek Novák.

„Otázka bezpečnosti, která se s Afrikou spojuje, je v případě Rwandy anomálií. V kontextu regionu Východní Afriky je Rwanda vlastně velmi bezpečná země, není tam téměř žádná korupce, jak by se asi podle stereotypů dalo očekávat. Dokonce se Rwandě přezdívá Švýcarsko Afriky. V některých věcech se dá říct, že je to velmi progresivní, bezpečná a snad i prosperující země, ale pořád se samozřejmě nedá zapomenout na tu tragickou historii, je to 24 let, kdy tam k tomu došlo a pořád to rezonuje v každodenním životě drtivé většiny těch lidí."

Cesta do Afriky byla pro tvůrce příjemným zážitkem, říká Marek Novák.

„Kupodivu to zas tak náročné nebylo. V mnoha ohledech to bylo srovnatelné s tím, jak by to probíhalo tady. Krom toho, že musíte řešit nějakou logistiku, jak ty lidi dopravit do Afriky, kde je tam ubytovat, čím se živit. Na to ale stačí pár dnů, aby se člověk rozkoukal a zjistil, že to není zas tak velký rozdíl."

Film se točil v průběhu několika let. Forma je podle Marka Nováka čistě dokumentární bez žádného vnějšího zásahu do děje.

Netradiční dokument

Podle tvůrců hraje ve filmu cirkus roli kulisy a slouží jako vizuální prostředí k pozorování spolupráce dvou kulturně odlišných skupin.

„Jedná se o to, jaký ten film vrhá světlo na Českou republiku a kulturní kontext Středoevropského prostoru. Tyto druhy příběhů o propojení a spolupráci s nějakou exotickou kulturou s koloniálními vazbami u nás nejsou vůbec zvykem. Líbí se mi, že film ukázal, že je takový příběh možný v našich zeměpisných šířkách. Taková reflexe kulturního propojování a spolupráce mi přijde zejména do zahraničí jako dobrá devíza toho, že to může mnoho zahraničních diváků, když to uvidí, překvapit. Trochu doufám, že to překračuje stereotyp nějaké středoevropské a východoevropské kinematografie,"říká režisér filmu Marek Novák.

To, jak netradiční spolupráce dvou kultur dopadla a jaký vztah si členové obou skupin vytvořili, prozradí dokument Cirkus Rwanda.