V paláci Lucerna se udělovali Čeští lvi - nejúspěšnější byl Protektor

Foto: ČTK

V paláci Lucerna se udělovali Čeští lvi. Nejlepším snímkem, který měl premiéru v loňském roce, se stal film Protektor režiséra Marka Najbrta. Křišťálovou sošku za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu pak získala herečka Jana Brejchová. Další z oceněných filmů Kawasakiho růže se nedávno promítal v Austrálii a my vám zprostředkujeme bezprostřední reakce tamních diváků.

Režisér Marek Najbrt  (vpravo) s cenou za nejlepší režii,  foto: ČTK
Nejvíce českých lvů - celkem 6 si odnesli tvůrci filmu Protektor. Snímek získal ceny v prestižnějších kategoriích - scénář, režie i nejlepší film roku. Režisér Marek Najbrt je s výsledky hlasování členů České filmové a televizní akademie spokojen.

"Já si ocenění vážím a mám radost i z toho, že ho dostalo i několik dalších lidí z našeho štábu, to je pro mě důležité."

Film Protektor vypráví příběh manželů, kteří prožívají své soukromé drama na pozadí druhé světové války. Je to hra o kariéru, lásku i důstojnost a nakonec i o život v době Protektorátu.

Žádný z českých filmů letos nesoutěžil o Oscara. Ucházel se o něj Protektor, probojoval se mezi 65 nejlepších, ale nevyšlo to. Na přijetí v Americe si však jeho tvůrci nemohli stěžovat. Další z úspěšných filmů Kawasakiho růže teď viděli diváci v Austrálii. Vynikající v něm byla Daniela Kolářová, která získala Českého lva za vedlejší roli. Stejně tak Ladislav Chudík, který, jak řekl, filmovou nabídku ve svých 86 letech už nečekal. Kawasakiho růže se dotkla ožehavého tématu - udavačství za minulého režimu. Režisér Jan Hřebejk v něm rozehrál příběh váženého docenta, kterého zeť obviní ze spolupráce z StB. A jaké byly první reakce krajanů?

Daniela Kolářová ve filmu Kawasakiho růže
"Filmy o politice a s komunistickou tématikou jsou většinou na jedno brdo, ale tenhle je unikátní. Myslím, že se dotknul asi každého Čecha. Je jedno kde žije, zda v Čechách, v Austrálii nebo ve Švédsku. Je to také hodně o lidské morálce, zlu a dobru. Musím o tom ještě přemýšlet."

"Jak se mi to líbilo? Musím říct panu Hřebejkovi, jestli dostanu žaludeční vředy, tak vím z čeho. Silné kafe."

"To byl ohromný film. Nic takového jsem nečekala. Určitě budu vzhůru do půlnoci a přemýšlet nad vším, co se tam odehrálo. "

"Když jsem přišel, tak jsem vůbec nevěděl, o čem ten film bude a líbilo se mi, jakým stylem se ten příběh vyvinul."

Kawasakiho růže
"Já jsem gratulovala panu režisérovi. A co se mi honí hlavou, že my jsme odešli, ale ti lidé tu zůstali a museli tam žít a přežít."

Jak se shodli diváci v Austrálii, Kawasakiho růže je film, který nutí k přemýšlení, třeba o svých rodinách. Stejné pocity měli i zástupci mladé generace.

"Já si myslím, že ta extrémní doba přinutila spoustu lidí k extrémním činům. Mluvím i za mého tátu, který taky vstoupil do strany. Ne kvůli tomu, že by jí holdoval, ale kvůli tomu, aby zachránil rodinu. Je v Cibulkových seznamech, ale přitom nikdy v životě nic špatného neudělal.

Strašně silné to bylo, protože můj dědeček úplně zbytečně zemřel v Jáchymově. A nabízí se otázka, mám já shánět lidi, kteří ho poslali do toho dolu, protože nepodepsal, že bude komunista? Co s tím mám dělat? Nic. Ten film mě třikrát rozbrečel, bylo to strašně silný. Zadostiučinění by bylo, kdyby někdo ty lidi, kteří poslali ty nesprávné lidi do kriminálu, přivedl před soud. Ale pochopil jsem, že nemá cenu se rozčilovat nad něčím, co už nemůžeš změnit."